11.4.2008Dvacet minut Radiožurnálu 17:30
Ministr životního prostředí Martin Bursík tento týden rozhodl, že sto čtyřicet tisíc metrů krychlových popadaného dřeva po orkánu Kyrill shnije a nebude odvezeno či vytěženo. Je to jeho odpověď na žalobu a rozklad patnácti šumavských obcí, které se obávají, že na zemi ležící rozkládající dřevo bude živnou půdou pro kůrovcové kalamity a v budoucnu i pro plochy suchého lesa. To jsou dvě strany sporu. Stranou třetí je Správa Národního parku Šumava.
Začíná pátečních Dvacet minut Radiožurnálu. Otázky bude klást a dobrý poslech přeje Martin Veselovský, dobré odpoledne. Mým hostem je dnes v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Dobrý den.
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Dobrý den.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Takže v prvních i druhých zónách vašeho parku, pane řediteli, bude po rozhodnutí pana ministra Bursíka hnít a tlít sto čtyřicet tisíc kubíků dřeva. Jste z toho nadšen?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Já netvrdím, že jsem přímo nadšen, ale spokojen jsem, protože konečně zase po letech se Správa Národního parku i ministerstvo životního prostředí vrací k tomu, co jsme si kdysi při vzniku národního parku předsevzali.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Co jste si tehdy předsevzali na začátku devadesátých let?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Že budeme budovat národní park, který bude na evropské úrovni a bude vnímán Evropskou jako opravdu plnohodnotný partner té sítě nebo člen té sítě evropských národních parků.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jaká je podle vás, pane řediteli, pravděpodobnost, že se z tohoto popadaného dřeva a z těch sto čtyřiceti tisíc kubíků vytvoří zárodek kůrovcové kalamity, která může potom napadnout i další zóny Šumavy?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Procentuální pravděpodobnost vám teď nevypočítám. Ale my jsme udělali všechna opatření k ochraně lesa, pro které máme možnosti a technické podmínky. A myslím si, že z tohoto pohledu jsme připraveni dobře. Teď už větší roli bude hrát počasí a vlastní průběh jara.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
To znamená, je to trošku, nechci vás nechat tlačit, ale je to trošku sázka do loterie?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Sázka do loterie přímo nemohu říci, ale samozřejmě riziko ne ve všech plochách, ale minimálně v té jedné ploše je riziko větší než třeba na jiných plochách. Ale musím připomenout,že jsme celý minulý rok monitorovali výskyt kůrovce v těchto polomových plochách, takže před tou jarní sezónou máme přehled, jak je která plocha napadena kůrovcem v této době.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Já jsem si přečetl nedávné vyjádření vedoucího oboru lesního hospodářství a ochrany lesa, lesů České republiky, pana Ladislava Půlpána, podle kterého hrozí tento rok největší kůrovcová kalamita od počátku devadesátých let. Říkal, že první rojení kůrovce může začít už za nějakých deset dní, to je v nížinách, na horách o několik týdnů později. Tak když toto říká člověk, který zodpovídá za celé toto téma ve společnosti Lesy České republiky, není to relevantní informace i pro Národní park Šumava?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Samozřejmě, že to je relevantní informace, ale Lesy České republiky spravují lesy i od těch nejnižších poloh v České republice, až po ty nejvyšší polohy. A my v národním parku máme hlavně ty nejvyšší polohy, nebo část nejvyšších poloh na Šumavě. A tam opravdu ten kůrovec se začíná vyvíjet později, ani neudělá tolik generací jako v nižších polohách. Ale jak už jsem říkal před chvílí, my žádné riziko nechceme ignorovat. My jsme opravdu se připravili maximální možnou měrou na to, abychom omezili případný výlet kůrovce z těchto ploch, kde to dříví je ponechané k tomu zetlení.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Mimochodem jen připomeňme, že celková škoda po loňském orkánu Kyrill činila v Národním parku Šumava zhruba osm set tisíc kubíků dřeva. Z toho bylo v průběhu minulého roku co nejrychleji odtěženo tedy šest set šedesát tisíc krychlových metrů. Těch sto čtyřicet tisících zůstává. A já se ptám, proč ne i ten zbytek? To je relativně proti těm šesti stům tisícům kubíků docela malá částka.
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Tak jak jsme už říkali v rámci té první otázky, Národní park Šumava je opravdu cenné území i v rámci té sítě Natura 2000 a tyhle plochy, které byly ponechány bez zásahu, jsou opravdu v těch nejvyšších polohách Národního parku Šumava v pásmu horských smrčin. A k horským smrčinám jsme se i mezinárodně zavázali v rámci systému Natura 2000. Budeme přistupovat opravdu specificky. Opravdu v nich budeme se chovat jinak než v běžném hospodářském lese, nejen v Národním parku Šumava, ale ve všech smrčinách, ve všech evropských významných lokalitách v České republice.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Na druhou stranu, pane řediteli Krejčí, patnáct šumavských obcí podalo rozklad a žalobu na ministra životního prostředí Bursíka a požadovaly, aby i těch sto čtyřicet tisíc kubíků dřeva, zejména právě v těch prvních zónách Národního parku Šumava bylo odtěženo. Rozumíte jejich postoji?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Tak za prvé ta žaloba nebyla přímo na to, aby bylo odtěženo sto čtyřicet tisíc kubíků. Ale měla za úkol, pokud jsem to dobře pochopil, vyburcovat ministerstvo, aby konalo v té věci rozkladu. A ta odborná věc je druhá záležitost. O té, myslím, pan ministr mluvil vloni 7. 3. ve Vimperku, pokud se nepletu, kde jim jasně oznámil, že opravdu toto je odborná záležitost. To je na jedné straně. Na druhé straně samozřejmě mohu chápat obavy starostů, Šumaváků, právě z toho, o čem tady mluvíme, to znamená, z té případné kůrovcové kalamity, ale nechci ani nikoho chlácholit, že žádná kalamita nepřijde. To opravdu tak není, ani nechci být tím, kdo by kázal nebo věštil z křišťálové koule, ale obavy my máme také, proto jsme všechny ty opatření připravili proti tomu kůrovci.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Můžete některá z nich vyjmenovat?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Tak kromě toho, těch klasických metod, už jsme se vloni proslavili i tím, že jsme do ohnisek kůrovce nechali nastříkat zárodky houbového patogenu, to znamená, houby, která napadá i toho samotného kůrovce. Ten náš první systém integrované ochrany lesa a pak samozřejmě všude kolem těchto ploch budeme instalovat, už jsme s tím začali, liniové obrany, to jsou lapače, trojnožky, lapáky a samozřejmě ten poslední čtvrtý stupeň té integrované ochrany lesa. Je to vlastní případné kácení stojících aktivních stromů v té části národního parku, kde se zasahovat může i formou kácení
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ředitel Národního parku Šumava, František Krejčí. Hovoříme o tématu, které Národní park Šumava provází v podstatě od prvopočátku jeho existence, to znamená, o hrozícím nebo případně hrozícím nebezpečí kůrovcových kalamit. A já jen znovu připomínám, že hned patnáct šumavských obcí pravděpodobně tak úplně nesdílí váš optimismus, pane řediteli, protože, pokud by ho sdílely, anebo aspoň opatrný optimismus, tak by pravděpodobně nepodávaly onen rozklad a nepodávaly by onu žalobu, kterou chtěly vyřízení onoho rozkladu popohnat. Můžete těm obcím v tuto chvíli garantovat, že se kůrovcová kalamita z těch prvních zón, kde by eventuálně mohla vypuknout kvůli tomu ležícímu dřevu, nerozšíří i do zóny dalších?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
To opravdu garantovat nemohu. My máme lesy v národním parku ve dvou zónách a vlastně všechny, takřka všechny tyto oblasti, o kterou se celou dobu bavíme, obklopuje široké pásmo druhých zón, kde na druhé straně i pan ministr přikázal, abychom právě všechna ta opatření, o kterých jsem mluvil, se činily, aby opravdu kůrovec nevylítával z území národního parku k sousedům.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Čím je podle vás, pane řediteli, jestli to dokážete odhadnout, motivován ten názor šumavských obcí?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
To pravdu si netroufám odhadnout, obecně jenom říkám, s některými starosty jsem se o tom bavil.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jenom s některými?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Co se týká přímo podání té žaloby, jenom s některými. Co se týká obecně našich zásad péče o lesy a toho celého managementu, který v rámci toho Kyrillu absolvovali, tak to běžel celý loňský rok četná školení, jednání workshopy, dokonce na radě národního parku jsme prezentovali diferencovaný přístup. Na výkonných výborech, které se konají každý měsíc, jsme prezentovali připravenost na ochraně lesa tento rok. To jsou četné rozhovory, ale co se týká té žaloby, tak jsem se o tom bavil s některými starosty a opravdu zatím jsem se dozvěděl, že opravdu jde spíš o ty obavy z toho, co se stane do toho jara.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Hraje v tomto momentě, tedy ve chvíli, kdy se bavíme pořád ještě o tom zbylém dřevě, nějakou roli snaha, nevím koho, ale někoho, vydělat na odtěžení toho zbytku kalamitního dřeva?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
To myslím, že výdělek v tomto oboru, jednak ve srovnání s kalamitou, ale jednak i s tím, jak je náročné to dříví z těchto lokalit by bylo z těchto lokalit dopravit tak nevím, kdo by na tom vydělával. Jenom možná nějací dodavatelé, kteří by v rámci řádné soutěže museli být vybráni, takže nikdo si ani nemůže plánovat, že by konkrétně z tohoto případného úkonu, který je v této době pasé, mohl mít jakýkoliv zisk.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jak byste vlastně teď ohodnotil spolupráci Správy Národního parku Šumava s těmi zmíněnými obcemi? Jak tam to funguje?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Já jsem hodně spokojen. Samozřejmě nemohu zodpovídat za věci, které vykonávají obce v rámci Svazu šumavských obcí. Co se týká situace přímo v rámci výkonu oboru, jak jsem říkal, každý měsíc se scházíme. Tento týden v úterý byl poslední výkonný výbor, tak mě se ta práce v rámci tohoto týmu líbí hodně. Musím říct, že připravila správa za poslední rok řadu rozvojových projektů, které jsou z velké většiny společné rozvojové projekty i pro region a většina šumavských starostů to chápe a mám s nimi docela dobrou komunikaci.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Já to nechci vysloveně, pane řediteli Krejčí, škatulkovat, ale na druhou stranu pojďme tu situaci o něco zjednodušit pro posluchače Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Ve chvíli, kdy je tady jedna strana určitého sporu jsou právě ony šumavské obce a tou druhou stranou je ministerstvo životního prostředí, kdy ministr životního prostředí Martin Bursík teď dal, tuším, že to bylo předevčírem zcela jasně najevo, jak se právě dívá na vytěžení dřeva z první zóny národního parku, tak kde stojí správa národního parku?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Samozřejmě, pokud jde o odbornou záležitost, kterou teď probíráme, tak to je samozřejmé, že jsme v jedné názorové hladině ministerstva životního prostředí a musím říct, protože já jsem se vrátil, myslím, po dvanácti letech do tohoto oboru, do této organizace, tak toto je druhá věc, která se mi libí na té mojí práci v současné době, že názorové spojení s ministerstvem životního prostředí je daleko výraznější, než tomu bylo v těch letech 1991 až 1994.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vy jste byl tehdy náměstkem ředitele správy národního parku, pokud se nepletu?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Ano, ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Škodí podle vás postoj zmíněných patnácti šumavských obcí Národnímu parku Šumava?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Já bych to zas tak nezveličoval. Šlo o jednu dílčí kauzu. Šlo o to, že se zkrátka v rámci jedné diskuse s panem ministrem a v rámci jedné kauzy nepodařilo úplně sladit názorově, ale to je jedna ze stovky kauz, ze stovky věcí, které s obcemi realizujeme a absolvovali jsme v minulém roce a na základě této jedné kauzy nebudeme přece hodnotit spolupráci za celý rok, kterou jsem absolvoval s obcemi. A znovu připomínám, že je to klasická partnerská spolupráce. Je to stejný, jako kdekoliv jinde. Nemůžeme nikde říct, že v rámci nějaké partnerské spolupráce dochází k absolutní shodě. Zkrátka je to jedna z věcí, na které nedošlo ke shodě a kvůli tomu nebudeme říkat, že je špatná spolupráce správy národního parku a obcí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Já vás k tomu, pane řediteli, rozhodně nechci tlačit. Na druhou stranu asi to není úplně jediná věc. Protože ve chvíli, kdy se zhruba v půli března jednalo o tom, že byste se svým partnerským parkem na bavorské straně Šumavy chtěli podepsat onu dohodu, která by jednak zpřístupnila některé části turistům, ale zároveň by uzavřela to hraniční třináctitisícové hektarové pásmo pro vstup turistů, tak tehdy přece byl výrazný konflikt, ve kterém se angažovaly jednak obce, jejichž starostové říkali, že ten text neviděli a bylo to uzavřeno, nebo snaha uzavřít to za jejich zády a dokonce se v tom angažoval i předseda rady parku Jan Stráský, který říkal, že, pokud by ta smlouva byla takto uzavřena, tak opravdu dojde k uzavření onoho hraničního pásma? To je další spor.
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
To je přesně ono. To je přesně ta forma spolupráce. Jestliže jsme se v předvečer toho jednání, kde jsme toho 13. 3. v Alžbětíně měli s kolegou Zinnerem, ředitelem Národního parku Bavorský les, podepsat partnerské prohlášení, že budeme vytvářet nějaký projekt a v předvečer tohoto jednání jsme se právě kolegiálně s panem doktorem Stráským domluvili, že to je typ dokumentu, který opravdu patří do výkonného výboru, tak jsem šel na jednání už s tím, že ho opravdu nemohu podepsat, protože ho předložím do výkonného výboru. To je normální spolupráce, normální kolegiální vztah, který nám právě už rok na Šumavě funguje dobře. Že ho pak v médiích někdo nafoukl, přefoukl a špatně interpretoval, za to já nemůžu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
To bezesporu, říká ředitel Národního parku Šumava, František Krejčí, v dnešních Dvaceti minutách Radiožurnálu. Tak pojďme naši debatu posunout ještě o kousek dál v rámci samosprávy o nějaké to patro výš. Protože nedávno v týdeníku Euro hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník napsal toto, cituji: "vzhledem k tomu, že Národní park funguje dle zákona 114 z roku 1992 a podle nařízení vlády 163 z roku 1991, které říkají, že: "cílem zřízení národního parku je přísná ochrana volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a zachování typického vzhledu krajiny", tak z toho vyvozuje pan hejtman, že to co nyní vy se svojí správou národního parku děláte a činíte, je v přímém rozporu s touto citací z tohoto zákona. Co byste pane řediteli Krejčí panu Zahradníkovi odpověděl na tu výhradu?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Naopak vlastně ta celková činnost právě národního parku, která i v tom posledním roce doznává změn, odpovídá za posledních patnáct let, si myslím, k tomu zákonu 114 a k tomu poslednímu, k tomu citovanému nařízení vlády, kterým byl park zřízen, úplně nejvěrněji. Nejvěrohodněji akceptuje a dodržuje všechny ty podmínky, které jsou naší legislativou ochrany přírody v tomto charakteru velkoplošného chráněného území dány. Konečně se podařilo i v rámci místní agendy respektovat i to, že národní park nebude ignorovat potřeby místních lidí, že bude spolupracovat se samosprávami na zkvalitňování péče o návštěvníky a že bude ctít to, aby ta ochrana té přírody byla na té evropské úrovni, protože pouze evropsky uznaný národní park může být dlouhodobou výhodou, marketingovou výhodou pro toto území. Ne žádný etiketní podvod, žádné přetvařování se, že si hrajeme na národní park. Pouze skutečný národní park, který ve vztahu k regionu a návštěvníkům se chová profesionálně opravdu podle těch pravidel, které definují jak Evropská komise, tak principy kategorizace IUCN, tak Světový fond ochrany přírody. Opravdu, to jsou dlouhodobě udržitelné přínosy, kterýchžto příkladů v západní Evropě jsou desítky, ne-li stovky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Na druhou stranu, když si dovolím ocitovat ještě jednou pana Jana Zahradníka, tak on také říká: "Jedině vláda může rozhodnout, zda se na Šumavě bude hospodařit způsobem aktivní ochrany lesa, jak prosazují šumavští lesníci a místní obce. Nebo, bude-li její velká část přeměněna na divočinu, jak se snaží ekologové a správa parku", konec citace Jana Zahradníka. Co vy na to, pane řediteli?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Já jsem byl u toho, když, myslím, předloni pan doktor Klaus na Boubíně nabádal pana hejtmana k tomu, aby byl daleko aktivnější, aby víc kritizoval ochranu přírody, aby se víc jakoby zastával obcí na Šumavě ve vztahu k tomu umělému problému ve vztahu k ochraně přírody. Já si myslím, že to je jeho osobní názor a že opravdu Evropská komise a odborníci celou věc vidí a hodnotí jinak. Opravdu je to věc odborná. Opravdu Česko ještě pořád nemá vyvinutá regionální rozvojový marketing předpolí chráněných území. To je obor, kterému se členské země Evropské unie věnují dvacet až třicet let. Dostávají na to nemalé částky peněz z Evropské unie. To je zrovna věc, která je v Česku hodně zanedbaná a na Šumavě bychom ji rádi letos nastartovali.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Znamená to, že byste mohl z pozice ředitele Správy Národního parku Šumava považovat minimálně prezidenta republiky za toho, kdo stojí v cestě správnému spravování Národního parku Šumava?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Ne, naopak. Já si právě myslím, že pokud přesvědčíme některé významné politiky o tom, že Národní park je výhodou pro region, tak okamžitě získáváme na svoji stranu i konzervativní politiky a já budu jedině rád, když budu moci právě všechny předešlé kritiky přesvědčit o tom, že opravdu je národní park výhodou pro obce a pro návštěvníky Šumavy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak minimálně podle vyjádření hejtmana Jana Zahradníka se vám to zatím úplně tak nedaří, pane řediteli?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
V kontaktu s panem Zahradníkem asi ne, ale se starosty a dalšími politiky zatím už jo.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře. Mají podle vás, pane řediteli Krejčí, šumavské obce co mluvit do toho, jak se bude park a jeho správa vyvíjet a jak bude park spravován?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Samozřejmě a já právě si hodně dávám záležet na tom, abychom se chovali konečně společně koncepčně, proto se každý měsíc scházíme v rámci výkonného výboru, proto jsme loni v létě založili místní agendu, kde všechny starosti, problémy, projekty, probíráme společně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A když to otočím, měl by naopak Národní park Šumava a jeho správa mít vliv na rozhodování obcí, například na správní řízení při povolování staveb nebo při změnách územních plánů?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
To je zákonná pravomoc. Nejen že by měl, ale má, ze zákona.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Na druhou stranu, vyskytují se takové věci, jako že je tu či onde stavěna stavba, která, řekněme, tak úplně nezapadá do krajinného rázu Šumavy, kterou by minimálně podle vyjádření některých členů Správy Národního parku Šumava tam raději neviděli a ona tam přesto stojí?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
To jsou právě ty věci, které jsme i já jsem je kritizoval v tom předešlém a předminulém období za těch osm, dvanáct let, že opravdu se nedařilo právě respektovat i ty potřeby místních lidí a přispívat regionu právě při udržení a záchraně tváře šumavského domova. Já jsem Šumavák, já jsem z Rejštejna, tak proto asi možná víc lpím na tom, aby opravdu Šumavu nikdo, v uvozovkách, nezaneřádil nekvalitními projekty a opravdu chci, aby Šumava tu svoji tvář měla i po dobu dalších generací, protože může se stát, že když se špatně rozhodne investiční rozvoj Šumavy, tak to ne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Nemusíme, pane řediteli, mluvit obecně. Teď nedávno médii prošla zpráva o tom, že právě ve zmíněném území si staví či snad už postavil pan Bakala, uhlobaron český, jeden z nejbohatších lidí v České republice svoji rezidenci. To je zrovna stavba, kterou byste tam nejraději neviděli?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
To je právě věc, která vznikla před mým příchodem nebo před mým návratem do Správy Národního parku.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Proto se na to ptám.
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
A já jsem nebyl u toho, když se vyřizovala z hlediska státní správy tahle akce. Ale osobně, protože tu lokalitu jsem znal předtím, tak vím moc dobře, že to byla rozestavěná rota pohraniční stráže, že ta lokalita byla opravdu v hrozným stavu. A jestli ta současná architektura nebo ta moderní architektura, jak toho pan Bakala využil, je to, co patří na Šumavu to opravdu ať posoudí architekti specialisti. Já jsem vzděláním lesní inženýr, já nejsem architekt.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Ptal jsem se spíš z hlediska toho, jestli dokáže správa národního parku svým hlasem se případně vzepřít architektonickým plánům opravdu bohatých lidí?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Já myslím, že dokáže a právě proto jsem říkal, že tuhle kauzu nevím, jak probíhala ze strany správy národního parku. Opravdu nevím, jestli se tehdy vzepřela ta správa národního parku proti tomu architektonickému řešení, to opravdu nevím.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Máte nějaký instrument, kterým do budoucna budete chtít zabránit tomu, aby byly právě v zónách národního parku a v katastrech obcí v národním parku stavěny věci, které prostě na Šumavu nepatří?
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Jasně, ten restriktivní ten instrument tý účasti ve správním řízení ale pořád upřednostňuji pobídkový instrument, proto jsme jako správa národního parku podali žádost na Státní fond životního prostředí na vytvoření konzultačního programu, kde by on-line na webových stránkách na telefonu bylo možné jednak pro projektanty si stáhnout typické šumavské prvky šumavských domů, jejich typy, charakteristiky a tak dále, ale zároveň, aby byli on-line na telefonu certifikovaní architekti, kteří budou opravdu znát urbanistiku a architekturu Šumavy a grátis poradí případným zájemcům, jak investovat, jak utrácet své peníze při těch realizacích investičních záměrů podle územních plánů.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak uvidíme, jak to všechno dopadne. Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu byl ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Děkuji za váš čas a na shledanou.
František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava
Děkuji, na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
U mikrofonu tady v pražském studiu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu byl Martin Veselovský. Přeji vám příjemný podvečer.
