Jedenáct afrických států na svém vůbec prvním summitu v Čadu podpořilo projekt zelené zdi, která má zamezit rozpínání saharské pouště. Stromořadí bude dlouhé téměř 8000 kilometrů. V pátek to uvedla BBC.
OSN před třemi lety označila rozpínání pouští za největší ekologickou výzvu doby. Za oběť jí může padnout až třetina světové populace, tedy zhruba dvě miliardy lidí. Šíření pouští vyhání od jejich okrajů lidi a ohrožuje přírodní zdroje. Nejohroženější jsou bývalé sovětské republiky ve střední Asii, Čína a subsaharská Afrika.
Sahara již začala pomalu pronikat do zemí na svém jižním okraji a pohlcovat jejich úrodnou půdu. Některým státům tak podle pozorovatelů hrozí nejhorší potravinová krize za posledních 30 let.Tisíce kilometrů dlouhý pás stromů
Jedenáct států by nyní postup pouště chtělo zastavit. Plánují vysadit pás lesa o šířce 15 kilometrů a délce 7775 kilometrů, který by procházel státy Burkina Faso, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Senegal, Súdán a Čad. Skládat by se měl ze stromů, které se adaptovaly k životu v tamních podmínkách. Lesní pás má především zpomalit erozi půdy způsobenou ostrými větry.
Podle senegalského prezidenta Abdoulaye Wadeho, jednoho z hlavních propagátorů "zelené zdi", je druhým krokem po zastavení postupu pouště její kolonizace.
Agentura AFP informovala, že na čtvrtečním setkání jedenáctky slíbil Světový fond životního prostředí (GEF) projektu pomoc ve výši 119 miliónů dolarů (více než 2,4 miliardy korun). Země by se o peníze měly podělit.
Rozpočet však zatím nebyl stanoven a pozorovatelé se podle BBC obávají, že se státy nedokáží na realizaci dohodnout.Architekt navrhuje navíc speciálně tvrzenou zeď
Britská stanice loni rovněž informovala o projektu architekta Magnuse Larssona, který saharskou poušť navrhuje ohradit. Tvrdí, že by plánované stromové aleje měla doplňovat speciální zeď z písku tvrzeného bakteriemi. Podobný projekt - známý jako Zelená čínská zeď - byl vypracován i pro poušť Gobi.
Architekt si představuje, že zrnka písku spojí v pevnou zeď prostřednictvím bakterií Bacillus pasteurii, které produkují uhličitan vápenatý. „Myšlenkou je zastavit poušť prostřednictvím samotné pouště,” řekl.
Inspiraci pro svůj nápad Larsson našel u týmu výzkumníků v Kalifornii, kteří se snažili zjistit, zda by bakterie nemohly posloužit při nápravě oblastí poškozených zemětřesením. Larsson ovšem přiznává, že saharský projekt čelí nesčíslným praktickým překážkám.
