Jizerské hory/ V letošním roce slaví Chráněná krajinná oblasti (CHKO) Jizerské hory čtyřicet let od svého vyhlášení. Současný vedoucí Správy Jiří Hušek je na své pozici už jedenáct let. Nastupoval, když Jizerky slavily třicetiny.

"V době, kdy jsem nastupoval, bylo mnohem víc práce v terénu. Bylo málo peněz na praktická opatření. Velkou úlohu tehdy sehrála Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor. Díky ní se dařilo získat prostředky. Stát ale později peníze našel a úloha nadace už nebyla tak zásadní. Dnes získáváme od státu okolo 8 milionů korun ročně, které putují cestou správy CHKO do programů péče o krajinu a stabilizace lesa. Řešením je systematická a trvalá péče. Mnoho let se ničilo, napravit to nelze tak rychle. Sto let je jedna generace lesa, dosáhnout jeho obnovy je otázkou 50- 60 let, pokud nejsou další překážky. Jeden problém se vyřeší a hned je tu jiný. Například zmizely oxidy síry, ale přibylo oxidu dusíku, řeší se degradace zemědělské a kulturní krajiny," říká Jiří Hušek.

Hory a lidé se mění. Jak se to v Jizerkách projevuje?

Životní styl se hodně změnil. Jsou jiné požadavky na rekreaci i sport. Každý chce dojet autem co nejvýš, mít zajištěné občerstvení, servis, půjčovny. Ekonomická síla na jedné straně přináší potřebné finance na ochranu přírody a údržbu, na druhé straně ale lidé také chtějí stavět a pohodlně se rekreovat. Dochází k zastavění ploch doslova od lesa k lesu, mezi tím však schází veřejný prostor - veřejná krajina. Taje také nesmírně důležitá.

Hodně se mluví o narůstajících konfliktech mezi návštěvníky hor. Je nějaké řešení?

Konflikty jsou hlavně mezi cyklisty a chodci, pro ty je o víkendech pohyb po frekventovaných trasách velmi obtížný. Jsou tu bruslaři, pejskaři, lidé na sněžnicích, lyžaři a nikdo z nich nechce být omezován. Hory ale objektivně větší nebudou. Pracuje se na tom, aby byly některé trasy částečně odděleny a byl umožněn plošný i časový rozptyl lidí v oblasti. To není otázka ochrany přírody, ale obecnější snaha. Liberecký kraj z evropských peněz financuje turistickou magistrálu Nová hřebenovka. Ta by měla situaci částečně řešit, alespoň její sociální aspekt. Celkovou zátěž přírody ovšem nesníží.

Myslíte si, že je třeba propagovat turistický ruch v Jizerských horách?

Zásadní rozpor je mezi tím, co je únosné a tím, jaké jsou zájmy. Kde jsou ale hranice únosné míry návštěvnosti nikdo nezkoumá. Jisté je, že v mnoha oblastech, rozhodně ve vybraných částech Jizerských hor, je zátěž daleko za touto hranicí. Nikdo přesně neví, kolik lidí se v horách pohybuje. Něco je možné odvodit podle počtu ubytovaných, jednodenní návštěvy ale nikdo nespočítá. Jsou naopak oblasti, kam přijde málo lidí,a je to škoda. Například Frýdlantsko je ideální pro cyklistiku. Preferuje se dlouhodobější pobytová forma rekreace, která je pro provozovatele zařízení přínosnější. Liberečák, který odpoledne po práci vyrazí se svačinou v batohu na výlet, není z komerčního hlediska zajímavý. Přesto je třeba Jizerské hory chápat především jako zázemí Liberce.

Jsou potíže s konáním velkých akcí v této oblasti?

Jizerská 50 je jednorázová akce. Stejný počet lidí projede horami i o víkendu, jen ve větším rozptylu. Vztah s organizátory dlouhodobě funguje, dodržují podmínky. Nemáme ani obavy z MS 2009, oproti původnímu záměru se trasy postupně přesunuly do jiných lokalit. Hlavní nápor povede mimo Jizerky. Obdobná situace je v létě, kdy se konají dva masové cyklistické závody, ani ty nepůsobí větší potíže.

Co je podle Vás do budoucna tedy největším problémem?

Jsou to právě dlouhodobé komerční záměry. V posledních letech je velký zájem především o sjezdové lyžování. Chybí ale ucelená koncepce cestovního ruchu, jednotlivé areály nejsou provázané. Na stůl se nám dostávají záměry, které neřeší návazné problémy. Jde i o to, aby byl do středisek odpovídající přístup, ubytovací možnosti, parkování. Většina lidí dnes vyžaduje během rekreace určitý komfort. Jizerské hory ale nejsou dost velké na to, aby se do nich vešli všichni se svými zájmy. Rozvoj turistického ruchu je možný, je ale třeba dát mu ucelenou koncepci. Tím by se měly zabývat pověřené orgány. Zatím se v tomto směru nic neděje.
---

Jizerské hory nejsou dost velké, aby se do nich vešli všichni se svými zájmy. Kolik hory unesou, nikdo nezkoumá. Až se to bude vědět, už bude možná pozdě vyvozovat z toho důsledky. Jiří Hušek

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.