Diskutovat na téma budoucnosti šumavské divočiny, bezzásahové zóny, kůrovce, kácení stromů i rozvoje regionu, můžete 22.9. od 11:00 s Františkem Pelcem, náměstkem ministra životního prostředí, ředitelem sekce ochrany přírody a krajiny.
František Pelc (*1962) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, dlouhodobě se věnuje krajinné ekologii, obnově horských lesů, ochraně biodiverzity a otázkám chráněných území ve vztahu k regionálnímu rozvoji. V letech 1990 - 1995 byl vedoucím Správy CHKO Jizerské hory, následujících sedm let vedl Správu chráněných krajinných oblastí ČR. V období 1998-2002 radní města Turnova. V roce 2002 byl za US-DEU zvolen poslancem Parlamentu ČR. V roce 2006 se vrátil do vedení správy chráněných krajinných oblastí jako ředitel nově transformované Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V září 2007 jmenován náměstkem ministra životního prostředí. V roce 1993 založil Nadaci pro záchranu a obnovu Jizerských hor. V roce 2008 vstoupil do Strany zelených a v roce 2009 se stal předsedou krajské organizace v Libereckém kraji. Člen vědecké rady FŽP ČZU a státního podniku Lesy ČR (zdroj: mzp.cz).
O přežití koncepce šumavské divočiny ale budou rozhodovat i další věci, nejen kůrovec a kácení stromů. Obcím od začátku vadí přísný režim, kdy nad každou stavbou, kulturní, sportovní či jinou akcí bdí správa parku a její razítka. Obce si na to při každé příležitosti stěžují a v poslední době mají zastání kraje. Podrobnější pohled však ukazuje, že úroveň debaty mezi parkem a obcemi není přes různé nářky úplně špatná. Obce mají své zástupce ve skupině, která řeší plán péče - strategický dokument parku na příštích deset let. Oslovení starostové také připouštějí, že dnešní ředitel, místní rodák a jejich dlouholetý známý, komunikuje s radnicemi mnohem lépe než jeho předchůdci. Nedávno také poprvé sepsaly park, obce a kraj své návrhy na různé stavby a další investice. Vyšlo přitom najevo, že existuje jediná neshoda a to je lanovka na Smrčinu.
Jde o letitý spor o lyžování v horní části Lipna, kde na rakouské straně hraničního hřebene stojí velký lyžařský areál. Češi si napřed chtěli vybudovat svůj vlastní. Místo však spadá do prvních zón národního parku, jeho vedení proto stavbu sjezdovek vyloučilo, a Češi mezitím začali jezdit lyžovat na rakouskou stranu. Místní politici tedy přišli s velmi kompromisním návrhem: rozšířit chatrnou silnici do Rakouska a postavit pouze lanovku na vedlejší, méně chráněný kopec, po níž by se lyžaři ráno na rakouské sjezdovky dopravili. Průsek pro lanovky už je navíc od vojáků z 80. let hotový.
(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)