Do mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin se v Česku poslední květnový víkend zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Bylo to o tři čtvrtiny víc než loni, kdy se bleskové mapování pod názvem Biosmršť uskutečnilo poprvé. Vědci získali díky více než 400 pozorování informace o 23 nepůvodních druzích. V tiskové zprávě o tom dnes informovaly Botanický ústav Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby, které mapování organizují.
Stejně jako loni lidé nejvíce pozorovali pajasan žláznatý, zaznamenali ho v 87 případech, a slunéčko východní, které pozorovali ve 100 případech. „Dobrovolníci také často zaznamenali lupinu mnoholistou a husici nilskou. Na evropské úrovni byl nejčastěji zaznamenán invazní dub červený, následoval pajasan žláznatý a slunéčko východní,“ uvedli odborníci v tiskové zprávě. Pajasan je podle nich nenáročný, odolný a za jednu sezonu po vyklíčení může dorůst dvoumetrové výšky. „Navíc velmi rychle zmlazuje a odnožuje z kořenů, proto je bez použití herbicidů téměř nezničitelný. To vše znesnadňuje jeho likvidaci a pomáhá mu vytlačovat původní druhy,“ uvedli odborníci v tiskové zprávě.
Získané informace budou využívat například při plánování případných zásahů. Vláda před několika dny schválila první Akční plán proti šíření invazních druhů, který zahrnuje opatření přispívající k omezení šíření invazních nepůvodních druhů. Zapojení veřejnosti do jejich monitoringu je jednou z klíčových oblastí, uvedli organizátoři mapování.
K mapování se letos připojilo deset evropských zemí, Česko bylo v počtu pozorování jednou z nejaktivnějších zemí. Vědci veřejnost vybízí, aby se do zaznamenávání zapojila i během prázdnin. „Stačí druh vyfotit a zaznamenat do některé z aplikací, jako je např. iNaturalist. Aplikace zároveň uživatelům slouží jako pomocník pro správné určení druhu,“ doporučili odborníci. S mapováním nepůvodních druhů v rámci akce Biosmršť se počítá i v příštím roce.
Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba 14 000 nepůvodních druhů. Invazní jsou ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví.
ČTK