Valašsko - Smrk, borovice, jedle nebo modřín. Tak vypadá výčet jehličnatých stromů, které rostou na Valašsku. Úplně stejný je také jídelníček lýkožrouta smrkového, známého kůrovce. Malý brouk nedá už několik týdnů spát lesákům na celém Valašsku.
„Po napadení kůrovcem bývá dřevo zásadním způsobem znehodnoceno. Navíc se musí vytěžit, cena dřeva proto klesá,” říká Václav Grossmann ze společnosti Městské lesy Valašské Meziříčí.
Kůrovce hledají i „čichači” V Meziříčí šli dokonce tak daleko, že do lesů vysílají pracovníky s citlivých čichem. „Napadené stromy vydávají zvláštní zápach. Zkušený lesník ho dokáže rozeznat,” vysvětluje šéf lesáků Marek Netolička.
Ve většině valašských lesů ale zatím kůrovcová kalamita nehrozí. „Stav je normální, zvýšený počet lýkovce jsme zatím nezaznamenali. Ale může to být i tím, že tady se objevuje později,” sdělil Dušan Pinďák z odboru životního prostředí vsetínské radnice.
„My jsme nejvýše položeným územím na Vsetínsku společně s Karlovicemi. Proto výskyt kůrovce zatím řešit nemusíme,” doplnil ho kolega z rožnovské radnice Josef Holub. „Práce ale budeme mít víc než dost. V lesích zůstávají zbytky po těžbě nebo polomech. Soukromí vlastníci to neřeší, my jim nic nařizovat nemůžeme. Je otázka času, kdy se to projeví,” upozornil.
S tím souvisí i počet lesníků, kteří se o městské lesy na Valašsku starají. Třeba ve Valašském Meziříčí jsou na více než 700 hektarů lesů pouze dva lidé. „Kůrovec je přitom mimořádně rychlý. Než se napadený strom zbarví do typického červeného odstínu, stihne se vyvinout nová generace kůrovce a odletět jinam,” vysvětlil Netolička.
Vrásky na čele lesním správcům přidělává také počasí. „V posledních týdnech příliš nepršelo. V lesích je sucho. A jestli přijde horký červenec, bude to pro kůrovce ideální možnost na rozmnožování,” tvrdí Josef Holub. „Déšť by navíc mohl líhnutí nové populace kůrovce hodně zpomalit,” přitakal Netolička. Stejný názor má také ministerstvo zemědělství.
„Pokud jde o výskyt kůrovce, situaci je možné v některých lokalitách označit za vážnou. Je to důsledek více vlivů, svůj podíl mají také změny v klimatických podmínkách,” uvedl mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.
***
* Kůrovec
Kde se vyskytuje Do dnešní podoby se kůrovec, latinsky scolytinae neboipinae, vyvinul na konci druhohor. Je jich na 6 tisíc druhů. Vyskytují se na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Žijí v lýku nebo dřevě drtivé většiny stromů, nepohrdnou životem uvnitř ovoce, v semenech, listech či ve stoncích bylin. Jak vypadá Kůrovec dorůstá délky devět milimetrů, má oválný tvar a hnědé až černé zbarvení. Kůrovci mají ročně na svědomí miliony stromů. Některé druhy si pěstují houby, kterými se živí. Nejrozšířenější druhy Lýkožrout smrkový dokáže poškodit rozsáhlé smrkové porosty. Dřevokaz čárkovaný škodí především v uskladněném dřevě. Bělokaz švestkový žije pod kůrou ovocných stromů, kterou ničí. Drtník ovocný žije přímo ve dřevě, které rozežírá zevnitř.
