Čeští ovocnáři kvůli ztrátovému pěstování přes letošní zimu sníží plochu sadů o dalších přibližně 500 až 600 hektarů. Představuje to meziroční snížení ploch zhruba o pět až šest procent asi na 10 600 hektarů. Naopak plochy nových výsadeb se loni propadly pod 100 hektarů na nejnižší úroveň v novodobé historii českého ovocnářství. Na dnešních Ovocnářských dnech v Hradci Králové to ČTK řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. K nastartování obnovy sadů by podle ovocnářů mohlo přispět letošní zvýšení státní podpory.
„Po loňském poklesu ploch sadů o 1 000 hektarů bude nynější snížení sice o něco nižší, ale stále pokračuje. Důvodem jsou neustále rostoucí náklady na pěstování, které se nepromítají do odbytových cen. Za posledních deset let se bez náhrady zlikvidovalo 6 500 hektarů sadů, to je zhruba deset milionů ovocných stromů,“ řekl Ludvík.
Zatímco dosud šlo získat na vysázení hektaru sadu podporu 240 000 korun, od letoška se změnou dotačních pravidel to bude až 334 000 korun. Zvedla se i podpora na kapkovou závlahu ze 72 000 korun na 93 000 korun na hektar. Výsadba jednoho hektaru jabloňového sadu přijde na více milion korun. Dotace na nové výsadby stát zavedl v polovině 90. let, aby pomohl nastartovat tehdy prakticky zastavenou obnovu sadů. Podpora státu do sázení a závlahy by měla letos činit 105 milionů korun.
„Ovoce považujeme za citlivou komoditu a snažíme se směřovat speciální podporu k obnově sadů. Chceme zachovat a uchovat plochy, které jsou v ČR osázeny ovocnými sady minimálně v úrovni jako dnes,“ řekl na Ovocnářských dnech ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Přes úspory státu se podle něj podařilo udržet objem národních dotací do zemědělství na úrovni 2,5 miliardy korun, přičemž větší podporu má ovocnářství a menší například potravinářské koncerny.
Získání podpory bude jednodušší než v minulosti. „Pomoci by to mělo hlavně malým rodinným farmám, které kvůli byrokracii měly největší problém s čerpáním dotací,“ řekl Ludvík.
„Náklady pěstitelů se za poslední čtyři roky zvýšily o 50 až 60 procent, zatímco ceny stagnovaly nebo se zvýšily velmi málo,“ řekl Ludvík. Poznamenal, že farmářská cena jablek se od roku 1990 zvedla ze zhruba osmi korun přibližně na nynějších 12 korun za kilogram bez DPH. Cena v obchodech je nyní na úrovni 36 korun za kilogram.
Nejvíce ze sadů mizí jabloně, které jsou hlavním ovocným druhem. Zatímco ještě v roce 2019 bylo jabloňových sadů přes 6 800 hektarů, po letošní zimě by jich mohlo být kolem 5 000 hektarů. Likvidace se týká většiny ovocných druhů, které na polích nahrazují rentabilnější plodiny, například obiloviny či řepka. Nejméně se podle Ludvíka budou kácet meruňky, švestky a hrušky.
Za rok 2023 ovocnáři vysázeli necelých 100 hektarů sadů, v roce 2022 to bylo přes 100 hektarů. Pokračoval tak razantní sestup zahájený v covidovém roce 2020, kdy plocha nových výsadeb klesla na 150 hektarů z předchozích obvyklých zhruba 350 hektarů. Za období let 1994 až 2023 se v průměru sázelo 544 hektarů sadů ročně.
„Nynější velmi malá výsadba je důsledkem trvající krize ovocnářství. Pěstitelům nezbývají peníze na obnovu,“ řekl Ludvík. Především menší a střední podniky podle něj již nechtějí dodávat ovoce za nízké ceny do obchodních řetězců a velkoobchodů a raději se chtějí věnovat lokálnímu odbytu, prodeji konečnému spotřebiteli nebo vlastnímu zpracování ovoce.
Na trhu ovocnáři čelí především levné konkurenci jablek dovážených obchodními řetězci z Polska, které je s roční sklizní kolem 4,5 milionu tun největším producentem jablek v Evropě. V ČR se loni sklidilo 100 600 tun jablek.
Za loňský rok se podle ovocnářů čeká rekordní dovoz jablek z Polska na úrovni 33 000 tun. „V české obchodní síti se prodá 100 000 až 110 000 tun jablek za rok, každé třetí jablko je z Polska. U většiny řetězců jsou v akcích jen polská jablka,“ řekl Ludvík.
V roce 1989 bylo v Česku 23 000 hektarů sadů, od té doby tak zmizelo přes 51 procent sadů. Výrazný pokles nastal v posledních deseti letech, kdy plochy klesly o 36 procent. S úbytkem sadů dál klesá soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce. Nyní se podle ovocnářů soběstačnost v závislosti na objemu sklizně a spotřebě pohybuje mezi 30 až 40 procenty.
ČTK
