Na Šumavě skončil sedmiletý projekt Life for Mires (Život pro mokřady) zaměřený na návrat vody do krajiny, jež byla v minulosti uměle odvodňovaná. Přírodovědci, správci šumavského národního parku, vědci i dobrovolníci v terénu revitalizovali krajinu, ale také vytvořili výukový program pro školy, natočili film, pořádali akce pro veřejnost. Odborníci stále monitorují, jak příroda reaguje na návrat vody do krajiny. V projektu se podařilo obnovit téměř 2200 hektarů území, informoval dnes ČTK mluvčí národního parku Jan Dvořák.
„Pokud úspěchy projektu představíme jen heslovitě, je možné říci, že jsme zrušili odvodňovací kanály v délce 212 kilometrů, což pro představu odpovídá přibližně vzdušné vzdálenosti mezi Šumavou a Libercem. Dále se nám podařilo obnovit 35 kilometrů meandrujících potoků, 28 pramenišť, rašelinné lesy a další mokřady na ploše bezmála 2200 hektarů,“ shrnula odborná garantka Iva Bufková ze správy šumavského parku. Při akcích pro veřejnost se do revitalizace zapojilo 1840 dobrovolníků.
Na obnovených územích budou vědci sledovat, jak biotopy a druhy reagují na změny, jak se chová podzemní voda, zda vystoupala blíže k povrchu, jaké je množství zadržované vody, jaká je teplota zemského povrchu či jaké jsou změny ve vegetaci. Na začátku projektu vědci předpokládali, že opatření pomohou snížit emise oxidu uhličitého o 125 tun za rok a že se celkově zvýší objem vody akumulované v mokřadech zhruba o 170.000 metrů krychlových.
„S postupující klimatickou změnou se bez krajiny, která je schopná akumulovat velké zásoby vody, neobejdeme. Je skvělé, že na území NP Šumava proběhl tak zásadní projekt. Nejen, že navrátil vodu do krajiny ve velkém množství a alespoň zčásti napravil nešťastné zásahy z posledních dvou století, ale dokázal inspirovat i mnoho dalších lidí, nadšenců, vlastníků půdy, úředníků i politiků,“ uvedl ředitel parku Pavel Hubený.
Při zahájení projektu na podzim 2018 Bufková ČTK řekla, že na Šumavě je kolem 6000 hektarů rašelinišť a mokřadů. Do konce 80. let 20. století je ale lidé uměle odvodňovali a vysušovali kvůli vyšší produkci dřeva či zlepšení zemědělské půdy. Byly tak poškozeny téměř dvě třetiny plochy rašelinišť. Revitalizace byla naplánovaná na více než 40 lokalit na české straně Šumavy a na pět v Bavorsku.
I po skončení velkého projektu chtějí ochránci přírody v návratu vody do krajiny a obnově mokřadů pokračovat. V nejbližší době začnou revitalizace mokřadů v rezervacích Najmanka a Pasecká slať na území chránění krajinné oblasti Šumava a připravují se další. Správci parku budou pokračovat i v Dnech pro rašeliniště, kdy se do obnovy mokřadů zapojuje veřejnost.
Projekt podpořila EU a ministerstvo životního prostředí. Vedla ho Správa NP Šumava, jako partneři se podíleli odborníci z bavorského národního parku, bavorští ochránci přírody a vědci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Plzeň 28. ledna (ČTK)
