Vrchlabí - Nový ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka se při řízení jeho správy chce zaměřit především na sladění zájmů ochrany přírody s rozvojem našich nejvyšších hor, který je z velké části závislý na cestovním ruchu.
"V Krkonoších jsou mimořádně cenné lokality, které je třeba ochránit od všech škodlivých vlivů včetně nadměrného zatížení neregulovaným přílivem turistů. Na druhé straně zde existuje řada území, kde jsme ochotni o rozvoji cestovního ruchu diskutovat," vysvětluje.
* Váš předchůdce řídil Krkonošský národní park téměř sedm let a za tak dlouhou dobu se již dá vysledovat určitá koncepce a dá se předem odhadnout, jak se správa parku při řešení konkrétních věcí zachová. Počítáte s tím, že tato nepsaná pravidla převezmete, nebo je hodláte nějak měnit?
Chtěl bych navázat na dobrou práci Jiřího Nováka. Zejména na to, jakým způsobem byl schopen komunikovat s obcemi a nacházet kompromisy. Ale jsou věci, které přináší doba, a jimiž je třeba se zabývat s ohledem na sílící požadavky obcí a investorů. Tyto věci bych chtěl řešit komplexně a koncepčně.
* O koncepčním řešení sportovních a rekreačních aktivit v Krkonoších se mluví dlouho a všechny dosavadní pokusy selhaly.
Zpracování a schválení podobných dokumentů trvá léta, ale investoři nechtějí čekat a často se jim daří jejich záměry individuálně prosadit.
* Jakou koncepci si představujete? A nehrozí, že s ní přijdete pozdě?
Prvním dokumentem je plán péče o Krkonošský národní park. To je zásadní koncepční materiál, který navrhuje optimální usměrňování veškerých aktivit, jež chráněné území ovlivňují. Starý plán je překonán a nyní se zpracovává nový. Práci nám trochu komplikují změny legislativy, ale letos bychom chtěli nový plán péče připravit k projednání s obcemi. Tam bude prostor pro hledání kompromisů.
* Plán péče je však závazný pouze pro vás, nikoli pro obce či investory.
To je sice pravda, ale jestliže je závazný pro nás, můžeme jeho principy prostřednictvím našich rozhodnutí a stanovisek přenášet na celý region. Ideální by bylo, kdyby se nám podařilo s obcemi dospět třeba i k nepsaným dohodám, jejichž dodržování by dalo dalšímu rozvoji Krkonoš jasná pravidla a výrazně by zjednodušilo jednání o budoucích záměrech radnic i investorů. To považuji za svůj nejdůležitější úkol.
* Vloni přišlo pět největších krkonošských lyžařských středisek s návrhem pravidel, jimiž by se měl v budoucnu řídit rozvoj místních skiareálů. Jste nakloněn tomu, aby se pravidla, na nichž se s vlekaři a obcemi případně shodnete, zapracovala do vznikajícího plánu péče?
Ty materiály detailně neznám a budu se s nimi teprve muset podrobně seznámit. Poté požádám o vyjádření i vědeckou radu parku, v níž zasedají odborníci z mnoha oborů. Ale už teď mohu říci, že se nebráním tomu některé principy převzít a využít.
* Jaký je váš postoj k dalšímu rozvoji lyžování v Krkonoších?
Společenský tlak na lyžování v Krkonoších je obrovský. Proto neříkám rozvoji sjezdového lyžování v Krkonoších už předem kategorické ne. Ale vždy je třeba hledat kompromis mezi představami investorů a ochranou přírody, abychom nezničili to nejvzácnější, co tady máme. Za mnohem větší problém pro Krkonoše než snahy o vytváření lepších podmínek pro lyžování považuji stále větší zastavování území a jeho zaplevelování nejrůznějšími stavbami, jejichž objem často vůbec neodpovídá charakteru místa, v němž vznikají. Překotná urbanizace poškozuje horskou krajinu mnohem citelněji a navíc nevratně. Proto ji považuji za největší nebezpečí pro krkonošskou přírodu.
* Dá se tomu nějak účinně čelit?
V obcích toho z pohledu ochrany přírody příliš nezachráníme. Tam je hlavní odpovědnost na stavebních úřadech a na samosprávách. Ale v poslední době sílí snahy o protlačení nových staveb i do volné krajiny. Tam podle mého názoru máme silné právní nástroje, jak výstavbě nevhodných staveb zabránit.
* Přesto na Horních Mísečkách vyrůstá apartmánové sídliště, které zásadně mění charakter kdysi klidného místa v těsné blízkosti nejvzácnějších částí národního parku.
S Mísečkami mám i já největší osobní problém.
* Ale říkáte, že správa parku má silné právní nástroje, jak něčemu podobnému zabránit. Proč se tak nestalo?
V té době jsem nebyl na pozici, z níž bych to mohl nějak ovlivnit, a ani o tom nemám dost informací. Věřím, že kdyby tomu nějak zabránit šlo, že by se tak stalo.
* Teď už jste v pozici, kdy to ovlivnit můžete. Znamená to, že dokud budete ředitelem parku, žádné další Mísečky v Krkonoších nebudou?
Dám krk za to, že pokud budu sedět na svém místě, budu všemi silami bojovat, aby se něco podobného již neopakovalo.
* Symbolem obtížného hledání shody mezi investorem a správou parku byla mnoho let výstavba nové lanovky na Sněžku. K dohodě došlo až vloni a radnice v Peci pod Sněžkou už shání na novou dráhu peníze. Chcete na tom něco měnit?
Určitě ne. Jsem rád, že několikaleté vyjednávání skončilo a podařilo se najít rozumný kompromis.
* A co říkáte záměru vlekařů ve Špindlerově Mlýně postavit u tamní Labské přehrady obří skiterminál s novými sjezdovkami a kabinovými lanovkami na Pláně a na Medvědín, jejichž výstavba by si vyžádala kácení lesa i zásah do 3. zóny parku?
Vykácení šestapadesáti hektarů lesa na tak malém území je pro mě i pro správu parku nepřijatelné. Ten záměr se musí výrazně zredukovat do podoby, která bude oboustranně přijatelným funkčním kompromisem.
* Krkonoše už v minulosti zažily období, kdy do nich třeba v době odborářských rekreací přijíždělo víc lidí než dnes. Znamená menší počet turistů menší starosti?
I když je návštěvníků méně, mají dnes mnohem víc možností, jak trávit svůj volný čas. Objevují se další rekreační aktivity, které dřív nebyly. Silně se rozvíjí třeba cykloturistika, která nám při dodržování stanovených pravidel nevadí. Ale smířit se rozhodně nehodláme s bezohlednými jezdci na motorových čtyřkolkách, na sněžných skútrech nebo s lidmi, kteří zkoušejí lyžovat ve volném terénu. Tam musí nastoupit restriktivní politika, při které chceme stále těsněji spolupracovat s policií, protože policisté mají přece jen u veřejnosti vyšší autoritu než strážci parku. Jsou tu určité hranice, které prostě nemůžeme překročit. Začít diskutovat třeba o povolení volného lyžování v Kotelních jámách je holý nesmysl.
* Jan Hřebačka (40) Absolvent Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. Absolvoval řadu stáží na amerických univerzitách. Po studiích pracoval v lesním závodě v Horním Maršově. Od roku 1994 pracuje na správě Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Dosud zde zastával funkci zástupce provozního náměstka ředitele a vedoucího péče o les v národním parku. Významně se podílel na aktivitách nizozemské nadace FACE pro obnovu krkonošských lesů postižených imisemi. Je ženatý, má dceru.
