Současná novela zákona č. 114 schválená sněmovnou decentralizuje státní správu v ochraně přírody, zejména ve prospěch krajů a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), jež se stává též orgánem státní správy. Obsah práce AOPK se ale nemění. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) už nebude prvoinstančním orgánem a bude řešit jen odvolání. Současně legalizuje stávající praxi, že chráněné krajinné oblasti a zvláštní ochranu přírody reálně řídí AOPK. Udělování výjimek přesouvá z vlády zpět na MŽP s tím, že v případě nedohody o velkých investicích může rozhodnout vláda. Zakotvuje povinnost omezovat invazní druhy rostlin a živočichů, které ničí domácí druhy. Posiluje ochranu stromů rostoucích u silnic. O jejich kácení se bude napříště rozhodovat ve správním řízení. Nevidím na tom nic špatného, i když jde o určité oslabení kompetencí MŽP.
Tak návrh schválila sněmovna většinou hlasů z dvou třetin přítomných poslanců, byť proti ní ostře vystoupil poslanec Snítilý (odpadlík od ČSSD). Zda chtěl ještě vykonat státnický skutek, není známo. Návrh putoval do Senátu. Dohoda byla, že ho senátoři propustí k podpisu prezidentovi. Zřejmě byla uzavřena ještě jedna dohoda. Bez většího zdůvodnění byl předložen a senátory schválen návrh na změnu sněmovní novely zákona č. 114. Senátorům se nelíbilo, že se posílí ochrana stromů rostoucích podél silnic a tím ztíží hazard za volantem. Nelíbila se jim nová podoba Agentury a vrátili ji zpět. Přitom vypustili správu národních přírodních rezervací a národních přírodních památek, takže by se o ně neměl starat nikdo. Aby se mohly snadněji plundrovat nebo aby senátoři dokázali, že to dokážou? Pokud se nenajde 101 poslanců, kteří přehlasují pozměňovací návrh Senátu, nezbude než novelu zákona o ochraně přírody a krajiny nechat spadnout pod stůl a zachovat vážné problémy v ochraně přírody a krajiny, které stávající podoba zákona již přes pět let obsahuje. A také naštvat Evropskou unii.