3.7.2008
Jan Hrdlička
Soňa Remešová
MŽP ale uvedlo, že není důvod, aby problematiku Šumavy řešila vláda, jak to požaduje například i jihočeský hejtman Jan Zahradník. Nejde o hospodářské lesy a dosavadní činnost v parku není v rozporu s jeho posláním, sdělila ČTK Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva.
Ohradil se i exministr životního prostředí a šéf Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Libor Ambrozek (KDU-ČSL). "Velmi mne mrzí, že se několik senátorů nechalo vtáhnout do dnes už pravidelné sezonní války proti Šumavě. Přírodě nelze pomoci politickým nátlakem, ale ponecháním prostoru pro její přirozený vývoj alespoň v prvních zónách národních parků," uvedl v tiskové zprávě. Nejde podle něj o žádný nevyzkoušený experiment, podobě je spravován sousední Bavorský les. Za nepodařený experiment naopak označil pokus bojovat proti kůrovci v horských smrkových pralesích.
"Proč by právě Šumava měla být místem, kde budeme zkoušet, zda to jde dělat úplně jinak, než v ostatních národních parcích Evropy a než se pralesní příroda proměňovala po tisíciletí? Celkem mne překvapuje, že po orkánu Kyrill ještě nějací politici mají odvahu pokračovat s plošným kácením ve vysokohorských polohách," komentoval dopis ve společné tiskové zprávě ČSOP a Hnutí Duha člen Hnutí Duha Jaromír Bláha. Skoro milion stromů padlých po vichřici bylo podle něj trpkým poučením, kam vytváření dalších a dalších holin na Šumavě vede. Rozšíření kůrovce a samovolná obnova zdravého lesa pod ochranou suchých stromů na Šumavě podle něj způsobí menší škody než rozšiřování holin dalšími a dalšími polomy.
Senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS) i další signatáři si ale myslí něco jiného. "Dvě stě let se zasahovalo proti kůrovci a najednou se přestane, to je prostě lumpárna," řekl dnes ČTK. Kromě něj svůj podpis připojili i další senátoři ODS, KDU-ČSL a ČSSD - například vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, lidovecký místopředseda Senátu Petr Pithart, ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL), místopředseda horní komory Jiří Šneberger (ODS) a senátorka ČSSD Jiřina Rippelová.
Jirsa uvedl, že dopis spolupodepsali ti, kteří byli ve středu zrovna přítomni v Senátu. Je přesvědčen o tom, že podpis by jinak pod text připojily tři čtvrtiny z 81 senátorů. "To rozčilení (z postupu MŽP) je obrovské," dodal. Odmítl argumenty, podle nichž jde zastáncům boje s kůrovcem o vytěžení šumavských lesů. "Nikdo nechce dřevo z Šumavy odvážet," prohlásil.
Spor o to, zda těžit stromy napadené lýkožroutem smrkovým i v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost, ale právě i politiky.
Senátoři v dopise premiérovi mimo jiné napsali, že ministerstvo uplatňuje na Šumavě k ochraně přírody "přinejlepším sporný postup". MŽP podle nich nebere ohled na otázky regionálního rozvoje, turistiky, názory obcí a zájmy obyvatel regionu. "Nedostatečná ochrana ... pak vede k celoplošným rozpadům lesa se všemi negativními následky pro krajinu, klima, vodohospodářské poměry i místní obyvatele," uvádějí mimo jiné v dopise. Topolánka proto žádají, aby se věcí zabývala celá vláda a nenechávala ji jen MŽP. "To provádí bezprecedentní experiment, který bude (nebo také nebude) ospravedlněn nejdříve až v příštím století," napsali. Na Šumavě se podle nich dějí nevratné škody.
Národní park Šumava má rozlohu přes 69.000 hektarů. Je tak největším národním parkem v republice. Zahrnuje nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice s Německem a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u přehradní nádrže Lipno.
