Lesní správa Lány požádala krátce před odchodem svého ředitele Miloše Baláka z funkce o povolení „terénních úprav“ v chráněné přírodě prezidentské obory, při kterých by se těžil kámen. Dobýval by se v prostoru bývalého kamenolomu, ze kterého se kámen prodával pod tržní cenou, za což byl Balák nepravomocně odsouzen. Žádost posuzuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), proti těžbě protestuje obec Běleč, do jejíhož katastru oblast spadá. Plán se nelíbí ani zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi, který se ujme úřadu 9. března. Napsal to dnes server Seznam Zprávy.
Žádost Balák podal 7. prosince, tři týdny před odchodem z funkce ředitele lánské lesní správy. U Agentury ochrany přírody a krajiny, pod kterou spadá chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, požádal o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek pro „terénní úpravy stávajícího skalnatého masivu“. Podle starosty obce Běleč Lukáše Kocmana jde o novou snahu lesní správy obejít zákony. „Je zcela zřejmé, že Lesní správa Lány opět usiluje o kamenolom,“ řekl. Vedení obory by podle něj mělo s podobnými kroky počkat na nového prezidenta.
Balák serveru sdělil, že jde o velmi omezené využití částečně odtěženého kamenolomu k zabezpečení svahových deformací vodní nádrže Klíčava, která je zdrojem pitné vody pro Kladno a okolí. Balákův nástupce ve funkci Pavel Rus připustil, že jde o získání kamene, které by mělo být levnější a ekologičtější, než kdyby si obora nechala kamenivo dovážet. Kámen by se podle něj využíval třeba na údržbu cest v oboře. „Dělám si na to svůj názor a pak se podle toho rozhodnu,“ uzavřel. Roli v tom podle Rusa bude hrát i jednání s obcí Běleč a s ochranáři.
Řízení, které by mohlo vyústit v povolení prací, je podle mluvčí AOPK Karolíny Šůlové nyní přerušeno, protože ze žádosti Lesní správy Lány agentura nedokázala věc kompletně posoudit. Chce tak další podklady. "To se týká zejména specifikace rozsahu terénních úprav a způsobu jejich provedení," doplnila mluvčí.
Plánovaný projekt dobývání kamene v oboře se nelíbí Petru Pavlovi. „Těžit v Lánech ve velkém a prodávat kámen pro komerční účely je podle mě nepřípustné,“ uvedl. Balákovo působení ve vedení Lesní správy Lány považuje za kontroverzní, podotkl. „Počítám s tím, že jeho aktivity budou muset projít podrobným auditem,“ dodal Pavel pro Seznam Zprávy.
Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky. Balák na místo ředitele lesní správy rezignoval loni v říjnu s platností ke konci roku 2022. Před soudem Balák čelil obžalobě z ovlivňování veřejných zakázek v lánské oboře. Soud ho poslal pravomocně na tři roky do vězení, prezident Miloš Zeman mu ale udělil milost a Balák ve své funkci zůstal. Další soud pak Baláka nepravomocně odsoudil v kauze těžby kamene v Lánské oboře k peněžitému trestu 870.000 korun a dvouletému zákazu činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Věcí se bude zabývat Krajský soud v Praze.
Loni získal Balák na odměnách rekordních 410 000 korun, uvedl už dřív server Seznam Zprávy s odkazem na údaje Lesní správy Lány. Za devítileté působení v lánské oboře tak Balák vydělal i s odměnami zhruba 10,8 milionu korun hrubého, byl tak podle serveru odměňován lépe než poslanci či soudci. Deník N minulý týden napsal, že Balák zůstal v lánské lesní správě jako referent. Nový ředitel Rus to zdůvodnil tím, že potřebuje, aby mu Balák několik měsíců předával agendu.
ČTK
