Zástupci řady zemí světa dál marně hledají shodu ohledně nutného omezení používání fosilních paliv. Na konferenci OSN o klimatu COP29 v ázerbájdžánském Baku tak italská premiérka Giorgia Meloniová podle agentur žádala "realistický pohled" a připomínala, že růst světové populace zvýší poptávku po energiích, a tak k zásobám fosilních paliv stále neexistuje alternativa. Naproti tomu například grenadský premiér Dickon Mitchell zdůrazňoval, že dramatické projevy klimatické změny na jeho malý karibský ostrov nyní dopadají opakovaně, náhle a velmi tvrdě. Shoda je daleko také v klíčové otázce, jak zajistit finance potřebné k tomu, aby především chudší země očekávané dramatické důsledky klimatických změn zvládly.
„Dnes to jsou malé ostrovní rozvojové státy. Zítra to bude Španělsko. Pozítří to bude Florida. Je to jedna planeta,“ varoval Mitchell s tím, že Grenadu zasáhlo 15 měsíců trvající sucho, následované vzápětí hurikánem, zmínil také bleskové záplavy, sesuvy půdy i náhlé a nadměrné srážky.
Dnes zveřejněný předběžný výzkum mezinárodní vědecké sítě Global Carbon Project ukázal, že emise CO2 ze spalování fosilních paliv by letos měly být na rekordní výši. Vědci podle AFP uvedli, že ke splnění cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 udržet oteplování planety výrazně pod dvěma stupni a ideálně pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí musí svět dosáhnout uhlíkové neutrality do konce 30. let 21. století. To je dříve než rok 2050, ke kterému nyní většina zemí světa alespoň ve svých prohlášeních směřuje. Pokud bude spalování fosilních paliv pokračovat dosavadním tempem, je podle vědců šance 50 procent, že už za šest let se planeta ohřeje o 1,5 stupně proti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Bahamský premiér Philip Edward Davis také upozornil, že řešení klimatických změn příliš často trpí, když se mění vlády, jak je tomu nyní ve Spojených státech a Německu, kde se rozpadá vládní koalice. „Pokud necháme klimatickou akci na vůli politických cyklů, budoucnost naší planety bude nejistá, velmi nejistá,“ řekl Davis.
Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem výrazně vzrostly obavy o budoucnost boje proti změně klimatu, připomíná AFP. Trump už oznámil, že znovu stáhne Spojené státy z pařížské dohody. Očekává se, že omezí americké regulace týkající se znečištění ovzduší.
Český premiér Petr Fiala dnes na konferenci v Baku uvedl, že Česká republika ukončí produkci uhlí, a nabídl českou pozitivní zkušenost s jadernou energetikou, kterou označil za bezpečný zdroj velmi čisté energie. „Česká republika má s jadernou energetikou padesátileté zkušenosti. Jsme připraveni pomoci každé zemi, která ji chce v budoucnu využívat,“ řekl Fiala.
Na stranu chudších zemí se v Baku postavil generální tajemník OSN António Guterres, který upozornil, že skupina dvaceti rozvinutých zemí označovaná jako G20 je odpovědná za asi 80 procent globálních emisí. „Je to nespravedlnost, kterou je třeba ukončit,“ prohlásil s tím, že chudé země si zaslouží podporu při řešení důsledků krize, kterou nezavinily. Premiér Antiguy a Barbudy Gaston Browne rovnou velké znečišťovatele obvinil, že „úmyslně pálí planetu“.
Vyjednavači mezitím v Baku zveřejnili nový návrh podoby budoucí klimatické finanční dohody s řadou možností, jak navýšit financování pro chudší země. Většina rozvojových zemí si přeje, aby se bohaté země zavázaly poskytovat každoroční pomoc ve výši alespoň 1,3 bilionu dolarů (31 bilionů korun). Tato částka je více než desetkrát vyšší než současných 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun) ročně, které platí malá skupina rozvinutých zemí, včetně USA, EU a Japonska.
ČTK
