JITKA CILEČKOVÁ
Obec chce na pěstování sazenic pro chráněnou krajinnou oblast vydělat, doposud musela platit za jejich dovoz z Šumavy.
Suchá Loz - Školka původních bělokarpatských dřevin by měla už příští rok vzniknout v Suché Lozi. Alespoň to plánuje vedení obce. „Chceme vybudovat školku, kde budou původní stromy. Když totiž Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty nařídí, aby byly vysázeny tyto místní druhy, musí se vozit ze Šumavy. To chceme změnit,” prozradil starosta Suché Loze Petr Gazdík. Podle něj půjde o podnikatelskou činnost. „Stromky budeme prodávat. Mohlo by to být pro nás výnosné. Nyní jednáme s CHKO o skladbě,” řekl Gazdík. Po katastrální úpravě obec získala pozemek u potoka. „Tam bude lehké zavlažování na dvou hektarech za družstvem v blízkosti chráněného domu,” doplnil starosta.
Správa CHKO tyto plány vítá. Pomůže jim vyřešit jejich problém. „Pro výsadby dřevin do volné krajiny, tedy například obnovu alejí, remízků či soliterních prvků krajinné zeleně, není na trhu vhodný sadební materiál. Aby výsadby byly opravdu prospěšné a také dlouhodobě prosperující, je nutno dbát na vhodné druhové složení a taky na genetickou původnost vybraných druhů,” vysvětlil botanik Jiří Němec z CHKO Bílé Karpaty. Podle něj je důležité to, že když se vybere pro alej lípa srdčitá, je důležité, aby semena, ze kterých byly vypěstovány sazenice, pocházela z lip rostoucích v přírodních podmínkách v Bílých Karpatech. „Nebo alespoň v blízkém okolí, ale nikoliv z cizího prostředí. Nejsou totiž všechny lípy srdčité geneticky zcela stejné, tak jako například lidé jsou velmi různí, ač všichni patří k jednomu druhu, ale tyto vnitrodruhové rozdíly mohou způsobit, že se sazenicím nebude dařit v bělokarpatské těžké půdě nebo budou trpět chorobami a škůdci,” pokračoval Němec. Takto kvalitní sadební materiál proto nejde sehnat v zahradnictvích. V lesních školkách, kde se na genetickou původnost více dbá, je dostupný jen velmi omezený sortiment. „Jde pouze o běžně pěstované hospodářské dřeviny. A tyto druhy zase většinou nepotřebujeme dostat do krajiny, neboť je jich zde dostatek právě v hospodářských lesích,” sdělil Němec. V Suché Lozi by tak mohly být třeba sazenice stromů třešeň ptačí, javor babyka, lípa srdčitá, habr obecný či jilm horský. Tento nápad schvaluje i Bronislav Tkadlec, který na uherskobrodské radnici zastupuje státní správu lesů. „Ještě o tom oficiálně nic nevím, ale takové aktivity považuji za přínosné,” mínil Tkadlec.
