Kdyby nepřišla druhá světová válka, Alexanderu Czernin-Morzinovi by dnes zřejmě patřila polovina Krkonoš. O restituci rozsáhlého rodinného majetku v České republice však nikdy nepožádal.
KRKONOŠE Osmdesátiletý Alexander Czernin-Morzin se narodil v maminčině ložnici v jižním křídle vrchlabského zámku, kde dnes rozdávají razítka úředníci místní radnice. A kdyby nepřišla válka, zřejmě by mu teď patřila polovina Krkonoš. Místo toho dnes musí při návštěvách někdejšího panství svých předků přespávat v hotelech nebo u známých.
Šlechtic: Krkonoše se mění k lepšímu
„Ale to mi vůbec nevadí. Od roku 1995, kdy jsem odešel do důchodu, jsem byl v Krkonoších už asi sedmkrát a obdivuji, jak velké změny k lepšímu tady nastaly,” řekl na setkání potomků krkonošských šlechtických rodů v Peci pod Sněžkou Czernin-Morzin.
Vrchlabský zámek musela jeho rodina po vynuceném prodeji na konci 30. let minulého století opustit a přestěhovat se do zámku v Horním Maršově.
V té době Czerninové vlastnili jeden z nejslavnějších obrazů světa – Alegorii malířství od holandského mistra 17. století Jana Vermeera.
V roce 1938 kvůli slavnému plátnu zavolal do maršovského zámku sám říšský kancléř Adolf Hitler a Alexandrovu otci v krátkém rozhovoru stroze oznámil, že obraz zajištěný při obsazení Rakouska od něj kupuje za 1,65 milionu marek. Nějaké vyjednávání nepřipadalo v úvahu, i když americký multimilionář Mellon rodině za plátno nabízel nesrovnatelně víc – milion dolarů ve zlatě. Nevýhodný obchod s Hitlerem tak stál na začátku cesty slavného Vermeerova obrazu do Umělecko-historického muzea ve Vídni, kde je ho možno vidět dnes.
„V roce 1945 jsme s rodinou odešli do Rakouska, odkud jsem se v osmnácti letech vydal do Kanady. Dnes opět žiji v Rakousku, odkud rád občas vyrážím do míst svého dětství v Krkonoších,” líčil Czernin-Morzin.
O restituci rozsáhlého rodinného majetku v České republice nikdy nepožádal. „Jednak by to nemělo význam, protože jsem při jeho zabírání nebyl československým občanem, což byla základní podmínka pro podání žádosti. A druhý důvod je ten, že jsme vlastnili hlavně lesy, o ty se nikdo nedokáže postarat lépe než Krkonošský národní park,” vysvětlil Czernin Morzin.
V Rakousku od roku 1967 žije i Vladimír Aichelburg, jehož předkové Krkonoše opustili už před 128 lety.
„Já už jsem se narodil v Praze a do Krkonoš jsem jezdil jen na lyže. Ale hrozně rád se sem stále vracím,” řekl Aichelburg.
Jeho rod pochází z rakouských Korutan a v minulosti měl svá panství nejen na území dnešního Česka, ale i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku nebo v Chorvatsku. „Ale Krkonoše pro mě mají zvláštní kouzlo. Je to krásné místo, mám tu přátele, a když si při cestě na Sněžku uvědomím, že jdu místy, která nám kdysi patřila, je to vždycky takový zvláštní pocit,” dodal Aichelburg.
***
FAKTA Krkonošské šlechtické rody
Aichelburgové Na panství Maršov byli po ženské linii pokračovateli Valdštejnů a české větve Schaffgotschů. V 19. století hrabě Berthold Aichelburg výrazně ovlivnil rozvoj východních Krkonoš. Zasloužil se o vznik sklárny v Temném Dole, kde nechal postavit i pilu a přádelnu lnu.
Prosadil také zřízení hraničního přechodu v Malé Úpě. Na počest oblíbeného šlechtice lidé z úpského údolí postavili hrádek Aichelburg. Czernin-Morzinové Czerninové byli nejvýznamnějšími staviteli lesních cest v Krkonoších. Zachované původní úseky jsou turistickými lahůdkami středních a východních Krkonoš. Třeba Dřevařská cesta úbočím Kozích hřbetů či Emmina cesta z Maršova do Malé Úpy. Hraběcí rod přestavěl také zámek ve Vrchlabí a založil nedaleký klášter.
Harrachové Společně s Haranty se zasadili o vysvěcení pramene Labe a tím vytvořili druhé nejnavštěvovanější poutní místo v Krkonoších.
Podpořili vznik několika horských bud. První vycházková trasa Krkonoš spojila Špindlerův Mlýn s Harrachovem, dnes se podle zakladatele jmenuje Harrachova cesta. Nejznámější šlechtic Krkonoš Jan Nepomuk Harrach nechal postavit rozhlednou na vrchu Žalý. Schaffgotschové Jsou spojeni s nejznámější stavbou Krkonoš – kaplí svatého Vavřince na Sněžce. Jejich zásluhou také stojí v Horním Karpaczi vzácný sloupový kostel Wang ze 12. století, přenesený z Norska na evangelické schaffgotschské panství a znovu vysvěcený v roce 1844. Dnes je nejnavštěvovanější památkou v regionu. Založili několik horských bud, včetně té u Sněžných jam.
Schwarzenbergové Jméno rodu souzní s názvem Černé hory, pod níž získali v roce 1675 své panství, jen čirou náhodou.
Schwarzenbergové potom spravovali vlčické panství po pět generací a do historie Krkonoš se zapsali nejsilněji přeměnou Janských Lázní z nevýznamné samoty s léčivými prameny, kaplí a provizorní krčmou ve vyhlášené lázeňské městečko.
