Vrchlabí - Následky větrné kalamity připomněly, jak důležitý je dlouhodobý záměr - přeměnit smrkové lesy na území Krkonošského národního parku ve smíšené.
"Takové lesy jsou ekologicky stabilní, schopné samovolné obnovy," vysvětlil ministr životního prostředí Martin Bursík. Ten na konci minulého týdne zavítal do Krkonoš, aby se na vlastní oči přesvědčil o škodách, které orkán způsobil v krkonošských lesích. Poničeny byly především smrkové porosty. Paradoxně však ničivá pohroma může pomoci k návratu lesa do původní podoby. A to především v místech, kde vichřice vyvrátila spíš menší počet smrků. "Vznikne tam prostor pro snadnější růst listnatých stromů," potvrdil při obhlídce lesních škod ředitel národního parku Jiří Novák.
Park o změnu usiluje od roku 1994. "Druhová struktura lesa se velmi úspěšně mění na smíšenou," ocenil Bursík snahu o obnovu přirozené podoby lesů. Stejně tak se daří v horách vysazovat miliony nových stromků. "To považuji téměř zázrak. Když si vzpomenu, jak se někde v 80. letech spekulovalo, že v Krkonoších téměř vůbec nebudou lesy kvůli imisím a silnému znečištění ovzduší," řekl ministr. Proto v roce 1984 dokonce Světový svaz ochránců přírody zapsal Krkonošský národní park mezi nejohroženější národní parky světa. Po revoluci už tolik síry a škodlivin na hory nepadalo, navíc obnově lesa pomohla svými stamiliony nizozemská nadace Face.

Pavel Cajthaml

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.