Budoucnost prací v lesích je opět nejistá. Stává se tradicí, že smluvní vztahy mezi podnikem Lesy ČR a lesnickými firmami nejsou zcela funkční.

Současná situace zejména na lokalitě P je pro lesnické firmy velmi nevýhodná a dle stanovisek jednotlivých stran jen těžko řešitelná. Nejen před tímto problémem, ale i před hrozbou rozsáhlé kůrovcové kalamity stojí výrobně technický ředitel podniku Lesy ČR Jiří Černík.

Výrobně technický úsek

- Co konkrétně má na starosti výrobně technický ředitel LČR?

Pod úsek výrobně technického ředitele spadá odbor lesního hospodářství a ochrany přírody, který má za náplň pěstování lesů a lesní těžbu, ochranu genofondu lesních dřevin, ochranu lesů, myslivost a rybářství, funkci odborného lesního hospodáře, certifikaci lesů, oddělení ochrany přírody a teď i oddělení výzkumu a projektů EU.

Dalším odborem, který spadá pod úsek výrobně technického ředitele, je odbor hospodářské úpravy lesa, který zpracovává koncepce na úseku hospodářské úpravy, připravuje a zodpovídá za návrhy rámcových zásad hospodaření, zabezpečuje přípravu zpracování, kontroluje schvalování LHP.

- V čem jste ve funkci výrobně technického ředitele navázal na kroky vašeho předchůdce a která opatření jste naopak zrušil?

Prvotním úkolem našeho managementu bylo pracovat na zajištění lesnické zakázky, tzn. rozběhnout práce v lesích, dalšími úkoly je zajištění spolupráce s dodavateli prací a reorganizace podnikového ředitelství. V současné době je důležitým úkolem naplňování memoranda a úkolů, které plynou ze sledování lokality P a OM, a tvorba nové zadávací dokumentace pro otevřené zadávací řízení.

Žádná opatření svého předchůdce jsem nerušil.

- Výrobně technický úsek dle dostupných informací výrazně zeštíhlel a z jeho působnosti odešly odbory investic a majetku a vodního hospodářství, které mají přímou vazbu na hospodaření v lesích. Jaké byly důvody? 

Odbor investic byl přesunut do kompetence správního ředitele v době, kdy jsem ještě nebyl v této funkci. Odbor vodního hospodářství přešel pod řízení správního ředitele za mého působení.

Odbor správního ředitele zaštiťuje v současné době většinu záležitostí spojených s nakládáním s majetkem, takže správa vodních toků přirozeně spadá do jeho působnosti.

- Nemůže mít přesun těchto odborů vliv na kvalitu a údržbu lesní infrastruktury?

Všechny kroky, které jsou činěny v oblasti údržeb a investiční výstavby, jsou projednávány mezi úsekem správního ředitele a úsekem výrobně technickým.

- Požadavky LČR na šířku a hloubku zpracování LHP jsou stále větší. Do jaké míry je v současném systému reálné využití informací v takovém stupni podrobnosti?

Naše požadavky jsou standardní a v oblasti charakteristiky spravovaného majetku se významně se nemění. Některé nové informace mají sloužit lesnímu hospodáři a lesnímu správci k umožnění relevantní komunikace s ochranou přírody.

- Mohl byste alespoň v nástinu seznámit čtenáře s výsledky více než roční činnosti oddělení lesnické inspekce?

Lesnická inspekce periodicky kontroluje plnění závazných ukazatelů LHP a vyhodnocení lesnického hospodaření vždy po ukončení platnosti LHP. Z její práce vychází závěrečná zpráva, která hodnotí výsledky a je velmi významnou zpětnou vazbou pro výrobně technický úsek, který zajišťuje metodické řízení provozu.

- Jsou k dispozici nějaké konkrétní závěry činnosti lesnické inspekce?

Důležitým podnětem bylo vytvoření a revize metodiky sledování PUPFL (pozemky určené k plnění funkcí lesa) a jednotné vykazování na jednotlivých organizačních jednotkách, nebo aktualizace pokynů odboru hospodářské úpravy k umísťování naléhavých zásahů u výchovy do 40 let věku porostu.

- Co přinesla z pohledu výrobního ředitele reorganizace krajských inspektorátů (KI) na krajská ředitelství (KŘ)?

KŘ by měla řídit lesnickou činnost ve svém regionu. Od nás se očekává metodické řízení či usměrnění činností v případě mimořádných událostí.

- Zadávací řízení zůstanou v pravomoci ředitelství LČR?

Zadávací řízení pro zajištění komplexní lesnické zakázky by měla být řešena centrálně a budou vypisována z pozice podnikového ředitelství, ale ve výběrových komisích předpokládáme i účast jak krajských ředitelů, tak zástupců krajské samosprávy.

Práce v lesích

- Vichřice Emma měla u LČR za následek takřka 2 mil. m3 kalamitního dříví. Jaký je současný stav zpracování polomů?

K 30. 4. máme zpracováno 1,098 mil. m3. Předpokládáme, že trend ve zpracování kalamity bude pokračovat a na většině území stihneme do 30. 6. zpracovat většinu této živelní nahodilé těžby.

Množství zpracovaného kalamitního dříví k 30. 4. 2008.

OJ	zpracováno I.-IV. (m3)
KŘ Frýdek-Místek	204 915
KŘ Šumperk	69 817
KŘ Zlín	55 711
KŘ Brno	63 419
KŘ Jihlava	87 768
KŘ Choceň	56 177
KŘ Brandýs n. L.	44 110
KŘ Č. Budějovice	193 589
KŘ Plzeň	105 559
KŘ Karlovy Vary	45 006
KŘ Teplice	19 203
KŘ Liberec	21 289
KŘ Hradec Králové	50 106
Celkem LZ	81 534
Celkem LČR	1 098 202

- Na kalamitních jednotkách jste využili možnost jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Jaký byl systém oslovování firem v tomto jednacím řízení?

Byli osloveni 3 dodavatelé – stávající smluvní partner ve většině případů, smluvní partner, který na jednotce prováděl práce do konce roku 2007, a smluvní partner, který byl vybrán krajským ředitelem.

- U jednacího řízení bez uveřejnění na kalamitních SÚJ byl respektován systém prodeje dříví dle střednědobých tendrů?

Ano.

- Podle jakého kritéria byly vybrány SÚJ, na kterých bylo uplatněno JŘBU?

Vybrali jsme SÚJ, kde rozsah nahodilé těžby překročil roční projektovaný objem nahodilé těžby.

- Z uvedené tabulky vyplývá, že častěji bylo JŘBÚ uplatněno na lokalitě P.

Na lokalitě OM bylo přistoupeno k jednacímu řízení bez uveřejnění pouze pokud v rámci stávajícího zadávacího řízení  neměl smluvní partner k dispozici dostatek kapacit popř. nasmlouvané potřebné technologie pro zpracování nahodilé těžby.  

- Když kalamita přesáhla roční plánovanou NT z projektu, ale firma měla dostatek kapacit ke zvládnutí situace, potom se JŘBU na OM nevyhlašovalo?

Jednotlivé SÚ byly posuzovány individuálně. Tam, kde se smluvní partner zavázal, že objem zpracuje v intencích stávajících smluv, nebylo vyhlášeno JŘBU.

 

Přehled jednacích řízení bez uveřejnění (JŘBU) dle lokalit.

	Lokalita P	Lokalita OM	Celkem
Uzavřené smlouvy otevřeného zadávacího řízení 2008-2010	150	98	248
Počet JŘBU	59	11	70
Objem JŘBU (m3)	496 065	163 090	659 155

- Určitá část podnikatelského spektra obviňuje podnik LČR, že tímto krokem „zjednodušil“ situaci firmám, které nabídly ve střednědobé zakázce nereálné ceny. Jak vnímáte tuto výtku?

Osloveni byli tři dodavatelé, tzn. že stávající partner neměl jistotu, že zakázku získá.

Postup tohoto jednacího řízení byl zvolen z důvodu mimořádné situace, protože jsme dosáhli k 1. 3. 2008 roční objem nahodilých těžeb a jsme nuceni kalamitu zpracovat do 30. 6. 2008.

Tento postup byl zvolen proto, abychom zajistili zpracování nahodilé těžby i vzhledem k hrozbě kůrovcové kalamity.

- Ve chvíli, kdy bylo podepsáno memorandum, někteří podnikatelé zvažovali, že se do tendrů na OM vůbec nepřihlásí. Dnes je situace na lokalitě OM pro podnikatelské subjekty stabilnější a pro mnohé firmy může být zakázka na OM záchranou. Jak hodnotíte situaci na lokalitě OM?

U modelu OM se jedná o standardní provedení služby, smluvní partneři své závazky většinou plní. Jsou i jednotky (OM), kde měli smluvní partneři problémy se zajištěním dostatečných kapacit.

Téměř okamžitě po kalamitě jsme zastavili mýtní úmyslné těžby, čímž jsme do značné míry omezili přetlak dřevní hmoty.

Problémy s odbytem jsou pouze lokálního charakteru.

- Na lokalitě P se lesnické firmy dostaly do velmi složité situace, kdy jsou na základě smluv ke střednědobým tendrům nuceni odkupovat dříví od LČR za ceny, které jsou vyšší než současné ceny na trhu. Kolik firem k dnešnímu dni od smluv odstoupilo?

Plnit smlouvu přestala pouze jedna firma (Lesní společnost Jihlava, a. s., pozn. redakce).

- Odstoupila pouze jedna firma, ale další o tom vážně uvažují. Jaké řešení LČR lesnickým firmám nabízejí?

Firmy mohou v podstatě odstoupit od smlouvy pouze z důvodů, které jsou ve smlouvě uvedeny. V případě, že smlouva není naplněna, firma ukončuje svojí činnost neoprávněně, a potom dochází k neplnění smlouvy a odstupují LČR. V tom případě jsme nuceni uplatňovat sankce za odstoupení od smlouvy.

- Předpokládám, že intenzivně jednáte s firmami, se zástupci lesnických svazů, můžete prozradit, k čemu jednání směřují?

Firmy zvažují rizika odstoupení od smlouvy, ztráty zakázky a možnosti nové soutěže. Zatím nelze jasně říci, k čemu se firmy rozhodnou.

- Když odstoupí další firmy, jak budete postupovat?

Musíme postupovat opět podle zákona o veřejných zakázkách, jsme povinni zajistit nejnutnější práce. To bude řešeno opět jednacím řízením bez uveřejnění, tentokrát se šesti uchazeči, z toho tři uchazeče navrhuje KŘ a tři uchazeče navrhuje podnikové ředitelství.

- Podle jakého klíče?

Rozhoduje region, technické vybavení firmy a další kriteria, podle kterých bude stanoveno šest firem, které budou osloveny v jednacím řízení pro tu danou SÚJ do doby střednědobého tendru.

- Podle čeho bude vybráno šest uchazečů?

To je rozhodnutí krajského ředitele a vedení podniku.

- Kdy budou známy parametry nových výběrových řízení?

O parametrech se intenzivně jedná. Každá varianta posledních let byla snahou o řešení situace, nicméně žádná nevedla k tomu, aby byly tendry úspěšně dokončeny, nebo aby smlouvy měly dlouhodobější trvání.

V nové zadávací dokumentaci by měla být zakotvena záruka za provedení díla, tzv. performance bondy.

- To je řešení, které aplikovalo již vedení Františka Koníčka.

Ano, dále budeme chtít zpřesnit smlouvy, které v zadávacích řízeních vyjdou, nebo odstranit některé nesrovnalosti, ve spolupráci s partnery, dodavateli tak, aby ve fungování smluvních vztahů nedocházelo k nejednotnému výkladu některých ustanovení. Chceme hodnotit a klást důraz na technické parametry nebo doložení technické způsobilosti ISO, které budou součástí kvalifikace. Chtěli bychom do zadávací dokumentace zakotvit i personální a technické zajištění zakázky.

- Promítne se do nových výběrových řízení poptávka pracovníků v prvovýrobě po možnosti získat drobné zakázky? Často slyšíme stížnosti, že v důsledku „subdodávek subdodavatelům“ nejsou schopni vytvářet zisk.

Je to pro nás velmi důležitá otázka a chceme spolupracovat s firmami, které si zakázky budou vážit, budou schopni ji plnit.

Zajímáme se o metodiku zadávání zakázek Národním parkem Šumava a to dobré bychom chtěli zakomponovat i do našeho zadávacího řízení.

- Jak hodnotíte průběh a výsledky jarního zalesňování?

Máme zalesněno 5150 ha (do 30. 4. 2008), což je 53 % ročního objemu a asi 65 % plánovaného jarního zalesnění. K tomu samozřejmě přibudou údaje za květen. Vzhledem k průběhu počasí by měly být ztráty minimální.

Rizika kůrovcové kalamity

- Jaká je vaše prognóza kůrovcové situace pro letošní rok?

Zatím ještě všude neskončilo první rojení, které začalo až koncem dubna. Druhé rojení očekáváme na počátku července, pokud nenastane zlom v počasí.

Položené lapáky a instalované lapače (k 30. 4. 2008).

Organizační jednotka	Položené lapáky	instalované lapače
KŘ Frýdek-Místek	46 407	11 052
KŘ Šumperk	10 818	2045
KŘ Zlín	1948	1758
KŘ Brno	4541	906
KŘ Jihlava	3052	1403
KŘ Choceň	3721	1330
KŘ Brandýs n. L.	2339	2101
KŘ Č. Budějovice	14 757	2384
KŘ Plzeň	13 397	6225
KŘ Karlovy Vary	5627	1749
KŘ Teplice	7237	3693
KŘ Liberec	2434	1180
KŘ Hradec Králové	3215	329
Celkem LZ	8039	3399
Celkem LČR	127 532	39 554

- Charakterizujte prosím stav lesů severní Moravy. Kde vidíte hlavní příčiny problémů a jak bude podnik postupovat?

Na severní Moravě se odráží kombinace dlouhodobého srážkového deficitu, vyšších teplot, aktuálního výskytu václavky a zejména výskytu lýkožrouta severského. Hlavní nebezpečí vzniká právě souběhem těchto negativních faktorů a je daleko vyšší než v jiných oblastech. V jarním období jsme v této oblasti významně navýšili obranná opatření k odchytu kůrovců a na další vývoj budeme průběžně reagovat. Obchodní oddělení pracuje na tom, aby odbyt dříví z této oblasti byl co možná nejplynulejší.

Situaci komplikuje i vývoj kůrovcové situace u sousedů – v Polsku a na Slovensku.

Budeme zadávat grant na analýzu všech příčin špatného stavu lesů na severní Moravě. Na základě výsledků stanovíme příslušná opatření.

- Jaké další lokality vyhodnocujete z hlediska kůrovcové kalamity jako rizikové?

Další lokality jsou při hranicích s Polskem, lokality na spodní hranici rozšíření smrku na stanovištích, kde jsou propustné půdy, kde dochází dlouhodobě k oslabování obranyschopnosti porostů z důvodu srážkových deficitů.

- Ve vztahu k monitorování kůrovcových škod se objevila nová metoda monitorování vrtulníky. Myslíte si, že najde využití?

Každá metoda, která přispěje k objevení kůrovce a urychlí likvidaci kalamity, je vítaná.

Nejdůležitější a nejlepší metoda prevence a likvidace kůrovce je kvalitní smluvní vztah, dobrá spolupráce mezi správcem majetku a dodavatelem prací.

- Sám jste byl i lesním správcem. Jaká konkrétní doporučení byste letos dal revírníkům v ochraně lesa proti kůrovcům?

Sledovat vývoj kůrovce, pečlivě zpracovat roztroušenou nahodilou těžbu, jednotlivé vývraty, intenzivně spolupracovat s dodavatelem, korektně požadovat na dodavateli prací plnění tzv. kůrovcového dodatku včetně odměn, které z titulu včasného zpracování dodavateli náleží, ale samozřejmě v případě neplnění i sankcí.

Škody zvěří

- Jste aktivní myslivec?

Jsem myslivec.

- Je zvěř v českých lesích přemnožená?

Zvěř působí regionálně významné škody, a stejně tak existují problémy se zvýšenými stavy zvěře.

- Lesy ČR deklarují zájem na postupné změně druhové skladby našich lesů. Tomu ovšem často brání vysoké stavy zvěře. Jaká bude vaše strategie v této poměrně zásadní otázce?

Naše strategie bude taková, že budeme chtít, aby změna druhové skladby probíhala v souladu se stavy zvěře. U našich režijních honiteb sledujeme plnění plánu lovu tak, aby přirozená obnova mohla probíhat. Jsou ale oblasti, kde se daří přirozená obnova i ve volné přírodě bez ochrany a zásahům vůči početním stavům zvěře.

- Jste pro to, aby škody zvěří byly stanovovány na základě míry poškození porostů?

Situace je složitější, tohle je hodně zjednodušené. Pokud budeme mít vysoké stavy zvěře v oblasti, kde jsou honitby úživné, kde je sice překročen normovaný stav, ale zvěř je v klidu a má prostor k tomu, aby se rozptýlila, nemusí být škody tak vysoké jako v místech, kde jsou stavy normované, ale kde je vysoký tlak např. z důvodu vysoké návštěvnosti.

- Honitba může být posuzována jako celek.

Ale my potřebujeme, aby se nám les zmlazoval rovnoměrně. Je třeba nalézt kompromis mezi využitím lesa, stavem lesa a počty zvěře.

- Máte připraveny nějaké konkrétní kroky, které by k tomu kompromisu měly vést?

Průběžně kontrolujeme plnění plánu lovu. Máme opatření, která mají zamezit poškozování mladých lesních porostů, tzn. umístění krmných zařízení mimo prostor, kde máme mlaziny, kultury, kde máme zájem na přirozeném zmlazení, tak abychom zvěř usměrnili mimo tyto oblasti.

Názory na lesní hospodářství

- Jak ve stručnosti hodnotíte současně platný lesní zákon?

Lesní zákon je třeba změnit, aby odrážel všechny změny, které za dobu trvání stávajícího lesního zákona proběhly.

- Jak se jako provozní lesník díváte na lesnické hospodaření v NP Šumava?

Mně se líbí zelená Šumava, ale lesnické hospodaření na Šumavě je záležitostí národního parku a orgánů ochrany přírody.

- Specifickým sporem mezi lesníky a ochránci přírody je pře o způsob hospodaření na LZ Židlochovice. Jak budete v tomto sporu postupovat?

Spolupráce s ochranou přírody v této oblasti probíhá, je vytvořen základ společného řešení. Toto byla jedna z prvních otázek spolupráce ochrany přírody a novým managementem a byla nalezena řešení. Spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny, vyměňujeme si názory, společně budeme připravovat podklady pro nový LHP, kde bude vytvářen plán péče, na jehož tvorbě se budou podílet obě dvě strany.

- Výrobně technický ředitel má mnoho možností ovlivnit pěstování lesa v České republice. Kam budete pěstování lesa podnikem Lesy ČR směřovat?

Samozřejmě je to přírodě blízké hospodaření s využitím nejmodernějších technologií. Budeme muset uplatňovat intenzivně technologie zejména kvůli odlivu zaměstnanců z lesa.

Budeme preferovat přirozenou obnovu, výsadby kvalitních melioračních a zpevňujících dřevin, odpovídající sadební materiál, řádnou výchovu v prořezávkách,  kvalitní provedení výchovných zásahů atd.

- Myslíte si, že současný management bude úspěšnější než ty předcházející?

Naše působení není o soutěži managementů, ale o práci. Současný management pracuje s maximálním nasazením a úspěšně plní úkoly, které si předsevzal.

Děkuji za rozhovor (21. 5. 2008), Jan Příhoda

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.