Smluvní státy Bernské úmluvy o ochraně evropské přírody schválily snížení statusu ochrany vlků. Oznámila to dnes Rada Evropy, ale neupřesnila, jak která země ve stálém výboru Bernské úmluvy při Radě Evropy hlasovala. Pro snížení ochrany, která má usnadnit odstřel vlků, se podle agentury APA vyslovila pravděpodobně i Evropská komise, která ve Štrasburku hlasovala jménem 27 členských států EU. Návrh na snížení ochranného statusu podala právě EU.
Smluvní státy snížily ochranný status vlků z „přísně chráněný“ na „chráněný“. EU tak nyní může ochranu vlků snížit ve své směrnici FFH (Fauna-Flora-Habitat).
Pro snížení statusu patrně hlasovalo také Švýcarsko, které se už v roce 2022 silně zasazovalo o snížení ochrany vlků, ale tehdy ztroskotalo mimo jiné na odmítavém postoji EU.
Po dnešním rozhodnutí bude podle APA trvat tři měsíce, než bude status ochrany vlků v rámci Bernské úmluvy snížen. Do té doby by ještě mohla změnu vetovat třetina smluvních států, což je ale nepravděpodobné, protože pro dnešní rozhodnutí byla nutná dvoutřetinová většina.
Snížená ochrana vlků poskytne unijním státům více pružnosti při povolování lovu vlků, aniž by ale musely zcela zrušit jejich ochranu, uvedla dnes Rada Evropy, podle níž by se vlčí populace neměla ocitnout v ohrožení.
Vlci byli dosud zařazeni mezi přísně chráněné druhy, jak je stanoveno v příloze II Bernské úmluvy. Smluvní strany úmluvy tak musely tento druh chránit, což se v posledních letech dařilo. Jen na evropském kontinentě se odhaduje, že se vlčí populace za deset let téměř zdvojnásobila - z 11.193 kusů v roce 2012 na 20.300 v roce 2023.
Nárůst počtu vlků však způsobil problémy v chovu hospodářských zvířat. Podle posledních dostupných údajů z členských států se odhaduje, že vlci v EU zabijí každý rok nejméně 65.500 kusů dobytka. Cílem nynější změny je zařadit vlka mezi pouze chráněné druhy (přesunutím do přílohy III Bernské úmluvy), což bude znamenat mírnější ochranu.
Omezení ochrany vlků prosazovalo zejména Finsko, které má s útoky těchto šelem velké problémy. Potíže ale hlásilo i Slovensko, Švédsko a Rumunsko. Česko opatření rovněž podpořilo.
Bernská úmluva, která byla přijata v roce 1979 a vstoupila v platnost v roce 1982, je mezinárodní smlouvou pod záštitou Rady Evropy. Smluvní strany se v ní zavazují přijmout přísná opatření k ochraně celoevropsky významných druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a jejich stanovišť. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od června 1998.
ČTK
Komentáře