Smrkům odzvonilo, naše práce se mění
Náklady na naši práci jsou často vyšší než výnosy ze dřeva, říká znojemský lesník Zdeněk Trojan
Doba smrková kvůli suchu a kůrovci skončila. Ve znojemských lesích se smrk ztepilý loni těžil nejvíc, ale vysadilo se ho jen tolik, co neobvyklé třešně ptačí. Z více než osmdesáti procent se zalesňovalo listnáči, převážně dubem letním.
Podobná situace vládne v celém kraji. „Je tak jen otázkou času, kdy smrkové porosty starší sedmdesáti let už nebudou k nalezení. A brzy tomu tak bude i s těmi mezi padesáti a šedesáti lety. Práce a hospodaření lesníků tak už nevypadá jako dřív," oznamuje ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan.
* Kromě toho, že se lesy mění na pohled, proměňuje se v nich i druhová skladba zvířat a okolních rostlin?
Samozřejmě, že s tím souvisí i změna druhové skladby podrostu a částečně i živočichů, převážně hmyzu a bezobratlých. Co se týká lesní zvěře, tak u ní v druhové skladbě rozdíl nezaznamenáváme, změna prostředí ale zvěř jistě ovlivňuje. Vykácené plochy jsou plné světla. Řešíme bleskový nárůst ostružiníku a maliníku. To jsou skvělá místa pro černou zvěř, prase divoké. Otázkou tedy není změna druhového zastoupení zvěře, ale její počty.
Celý článek naleznete v deníku.
Smrkům odzvonilo, naše práce se mění (Mladá frornta DNES)
Monitoring médií
- pátek 17. leden 2025
- Na Vysočině loni dostali hospodáři za škody po vydrách, bobrech i vlcích 4,8 mil. (ČTK)
- Pěstitelé budou muset elektronicky evidovat použití přípravků na ochranu rostlin (ČTK)
- Hasič o lesních požárech: Nikdo si neumí představit, co a jak rychle může hořet (seznamzpravy.cz)
- Stromy u Hranické propasti šly k zemi. Hrozily pádem (Přerov-Hranice-Prostějov-Šumperk-Jesenický deník)
- Propagace dřeva za státní peníze. Ministr chce vytvořit nový fond (idnes.cz)
- Další turistický přístřešek stojí na křižovatce cest v jihomoravském přírodním parku Říčky (lesycr.cz)
- Od sousedů: Lidé z Bavorska pomáhají Střední Americe (prachaticky.denik.cz)
- V Česku vznikne nová CHKO Soutok. Lužním lesům na soutoku Moravy a Dyje se říká Moravská Amazonie (radio.cz)
- Dušan Utinek: A máme slovíno (k pokusu projednat novelu zákona o myslivosti) (ekolist.cz)
- Policie začne v Libereckém kraji od pondělí znovu s odstřely divokých prasat (ČTK)
Poslední komentáře
-
Polskému dřevařskému průmyslu hrozí ztráty ve výši 2,5 mld. EUR, podnikatelé v otevřeném dopise premiérovi volají po opatření proti krizi
A konec kalamity zdá se nejvíc odnese Dolní austriják. -
Výborný navrhne sdružování vlastníků lesů a zřízení lesnicko-dřevařského fondu
Pokud jde o ty WBV tak žádnej zákon důvěru neudělá. Na tom západě to ... -
Požáry v Kalifornii mohou změnit Green Deal. Možná překvapivým směrem (info.cz)
Hospodařit a těžit! Jenže to je dneska vošklivý! -
Výborný navrhne sdružování vlastníků lesů a zřízení lesnicko-dřevařského fondu
Sám pan ministr podá pozměňovací návrhy k návrhu, která sám předkládal? -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
Sailerhausen 8 ledna : https://media.diemayrei.de/59/727659.pdf dub ... -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
Prosincový výsledky Švajc : Je to ve Frankách = Euro cca ... -
Vlastníci zatím nedostali příspěvek na péči o les za loňský rok, odkládají obnovu i opravy cest
Pěkně mu zpívali, když ptáčka lapali (na dotace). -
Drobným vlastníkům by možnost družstevního hospodářství hodně pomohla, říká lesní hospodář Pacovský (newstream.cz)
A Rumunský SVOL gratuluje ...
Komentáře
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-sila-vetru.A200202_221418_p_klima_wag
Důvod je jednoduchý. Oblačnost, ze které prší, se neobjeví tak, že vznikne nad mořem a pak je přenášena, přičemž slábne, až se vyprší / vysněží. To platí pouze pro oblasti v těsné blízkosti moře. Nad pevninou vzniká úplně jinak.
Chladnější a vlhčí (v zimě naopak teplejší a vlhčí) oceánský vzduch se postupně nasouvá nad suchou a prohřátou / vychlazenou pevninu. Jedná se o tak protikladné vzduchové hmoty, že na jejich kontaktu vzniká atmosférická fronta, a to tak, že vlhký vzduch se postupem nad pevninu zpomaluje a "houstne", až z něho začínají vypadávat srážky.
Větrník nevětrník, jakmile se vlhký vzduch dostane nad suchou pevninu, fronta musí vzniknout, a je unášena příslušným větrem. Množství deště, které z ní spadne tam či onde, je s jistým zjednodušením přímo úměrné teplotnímu a vlhkostnímu gradientu v dané oblasti, se zohledněním návětrné / závětrné strany, nadmořské výšky atd. Proto např. v létě padá více srážek ve vnitrozemské ČR, než v přímořské Anglii či Francii.
Pokud se navíc ve střední Evropě v létě neustále obnovují tlakové výše, tak prostě pršet nemůže, jak jsem poukázal už u diskuse k vlivu lesnatosti, která je samozřejmě důležitá, ale má jen pomocnou funkci.
Stejně tak je to s větrníky. Příčiny jsou zkrátka mnohem hlubší a kdo dnes tvrdí, že zná důvod, proč se jednou neustále obnovují tlakové výše, zatímco jindy se udělá osa tlakových níží Irsko - západní Rusko, ten prostě a jednoduše lže.
Má praxe z hor ukazuje trochu něco jiného a tak se tedy raději přikloním k uvedenému článku a jeho závěrům.
Ono to není p. Pelíšku tak jednoznačné a v dnešních pohnutých časech stačí málo.
Z mnoha malých střípků - velké střepy ....
AŤ ŽIJE ZDRAVÝ A PROSPERUJÍCÍ LES.
Jsem rád, že to nebudu vidět......