VÁCLAV JANOUŠ
KŮROVEC NA ŠUMAVĚ Předseda Senátu Přemysl Sobotka včera navštívil šumavský národní park a dohodl se s předsedou Spolkové rady Rakouska Erwinem Preinerem, jak postupovat proti kůrovci. Ekologickým aktivistům se však včerejší návštěva politiků nelíbila.
Šumava - Problémem kůrovce na Šumavě se bude zabývat meziparlamentní česko-rakouská komise. Chce ji zřídit předseda Senátu Přemysl Sobotka, který se při své včerejší návštěvě šumavského národního parku na jejím vzniku dohodl s předsedou Spolkové rady Rakouska Erwinem Preinerem.
„Pro Rakušany je kůrovec silné téma, protože jim způsobuje v jejich hospodářských lesích velké škody. Proto jsem navrhl zřídit mezi českým a rakouským parlamentem komisi na téma Šumava,” řekl v Lipně nad Vltavou předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Jeho rakouského protějška Preinera nabídka na zřízení komise potěšila. Podobná už v minulosti fungovala i k problému bezpečnosti Temelína. „Společně můžeme tento problém zvládnout,” věří Preiner i přesto, že například v otázce Temelína energetici námitky politiků příliš nebrali v potaz a řídili se především doporučeními příslušných úřadů.
Dvě cesty se mají spojit Ředitel šumavského parku František Krejčí, který včera Sobotkovi a Preinerovi ukázal, jaká je situace v lesích, kde se nezasahuje proti kůrovci a stromy se ponechávají svému osudu, věří, že nová komise bude pro park přínosem. „Už nyní existuje užší pracovní skupina odborníků, v níž jsou i rakouští zástupci. Spousta věcí, které řešíme, je nadregionálních a my se snažíme být evropští, což bez podobných komisí nepůjde. Jde přece i o peníze na regionální rozvoj území,” míní ředitel parku František Krejčí.
Politici chtějí vznikem komise docílit, aby obě země o způsobu boje proti lýkožroutu smrkovému rozhodovaly společně. Nyní si totiž každý stát řeší situaci po svém: Rakušané mají u hranic hospodářské lesy, ze kterých těží a prodávají dřevo a napadené stromy kácí, kdežto na české straně je prales, který se snaží ochranáři zachovat a ponechávají jej přírodě napospas.
Proto také český a rakouský ministr životního prostředí podepsali tento týden dohodu, jak společně postupovat proti kůrovci u hranic obou států. V pruhu širokém 200 metrů budou například lesníci stříkat na stromy mikroskopickou houbu, která lýkožrouta zabíjí, nebo loupat kůru napadených stromů nastojato. Rakušané zase zastaví masivní kácení stromů u Trojmezenského pralesa, kde vznikly několik hektarů velké holiny umožňující větru při vichřicích lámat i zdravé stromy jako sirky.
Ekologové se bojí politiků Sobotkovi na stůl nyní také dorazila petice s deseti tisíci podpisy žádající okamžité řešení kůrovcové kalamity a zastavení další šíření brouka z prvních, tedy nejcennějších zón parku do okolí. „Kromě ochrany pralesa musejí mít lidé v parku také podmínky na život. Nemám pocit hysterie okolo kůrovce, ale byl jsem překvapen tím, co jsem v lesích viděl,” řekl předseda Senátu.
Jenže podle ekologických aktivistů Sobotka včera ze Šumavy neviděl takřka nic. „Pokud by si chtěli politici udělat opravdový obrázek o tom, jak to v šumavských lesích vypadá, pak je třeba si vzít pohorky a jít se do lesů skutečně podívat. Nelze si udělat názor za dvě či tři hodiny z cesty. V saku a polobotkách nemohl pan Sobotka ani opustit silnici a nahlédnout do pralesa, kde pod suchými stromy roste nový les. Prales viděl ze vzdálenosti stovek metrů,” řekl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Ekologičtí aktivisté také kritizují snahy politiků rozhodovat o budoucnosti unikátních šumavských lesů. Tvrdí, že otázky budoucnosti pralesů na Šumavě by měli nechat odborníkům a vědcům. „Představa, že rozhodovat o budoucnosti Šumavy budou politické komise, mě děsí, to se vracíme do období totality,” doplnil Bláha.
