* Jaký je váš názor na současné české lesní hospodářství (LH), příp. v kontextu s dalšími státy Evropy?
Ornst: Domnívám se, že lze obecně říci, že lesní hospodářství v ČR je na úrovni, která je srovnatelná s okolními evropskými státy. Toto je samozřejmě dáno i historickými okolnostmi, neboť jsme byli součástí Rakouska-Uherska a právě v monarchii byly založeny základní principy hospodaření v lesích, o kterých lze obecně říci, že platí i v současnosti. Jako chybu v řízení lesního hospodářství spatřuji mnohočetnost ze strany státní správy a samosprávy. Podle mého názoru by lesní hospodářství mělo mít jeden centrální orgán a ne jako doposud Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Dále mají značný vliv v lesním hospodářství krajské úřady, pověřené obce a další organizace jako např. agentury ochrany přírody. Nezanedbatelnou roli sehrávají v poslední době i různá občanská hnutí. Mezi výše uvedenými orgány a organizacemi neexistuje téměř žádná (nebo minimální) koordinace, kromě věci jediné, a to že na vlastníky lesů a společnosti hospodařících v lesích vyvolávají čím dál větší tlak různými opatřeními a omezeními, která komplikují hospodářskou činnost v lesnictví.
Dokážu pochopit, že les má funkci nejenom hospodářskou, ale i vodohospodářskou, ekologickou, krajinotvornou a také rekreační pro obyvatele naší republiky, a že je třeba les, rostliny a živočichy, kteří jsou součástí lesa, chránit pro příští generace, ale na druhé straně, pokud je vlastník ve svém hospodaření „omezován”, mělo by mu být toto omezení ekonomicky kompenzováno. V rámci těchto náhrad je současná legislativa pro vlastníky lesa výsměchem.
* Můžete charakterizovat podnikatelské prostředí v LH a jeho klady a zápory?
Ornst: Protože žijeme v období hospodářské krize, která podstatným způsobem zasáhla i lesní hospodářství, tak ať hledám jak hledám, téměř žádné klady v současné situaci nevidím. Snad jediným kladem bude to, že si podnikatelské subjekty na „vlastní kůži” vyzkoušejí, jak se dokáží s náročnými ekonomickými podmínkami vyrovnat. Problémů v lesním hospodářství je samozřejmě značné množství. Já osobně vidím jako jeden z hlavních problémů nejednotnost a roztříštěnost v hájení zájmů hospodářských subjektů podnikajících v lesnictví.
Existují uskupení, která já považuji za významnější a vlivnější, jako je např. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství, Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Jistě se najdou i další, které to myslí s lesnictvím dobře a ve většině případů hájí společné zájmy všech lesníků, ale bohužel se doposud nevytvořila dostatečně silná a jednotná organizace, která by hájila společné zájmy všech podnikatelů v lesním hospodářství, která by byla partnerem pro orgány státu a ostatní složky tak, jako je tomu např. v zemědělství, kde mají Agrární komoru.
Rygl: Podnikatelské prostředí v LH se vyznačuje vysokým stupněm konkurenceschopnosti, je technicky i personálně velmi dobře vybaveno. Chybí mu však dostatečná možnost trvalé příležitosti získání zakázek a vyznačuje se vysokou mírou nekalých praktik.
* Jak s odstupem času hodnotíte transformaci LH po roce 1990?
Ornst: Transformace v lesním hospodářství proběhla tak, jak proběhla. Těžko dnes zpětně říkat, že se mohla provést nějak jinak, třeba lépe, tím bychom nic nezměnili. Cílem transformace bylo vrátit les vlastníkům, a protože v drtivé většině lesy vlastní stát, začaly nově vzniklé společnosti pro státní podnik Lesy České republiky pracovat na základě smluv. To, co probíhalo a probíhá v rámci výběrových řízení na přidělování zakázek, si nedovolím hodnotit, protože nemám dostatek informací, neboť pracuji ve společnosti, která vlastní téměř 7 300 ha lesů, a tyto záležitosti se nás víceméně nedotýkají. Přesto si dovolím konstatovat, že se podle mého názoru z dříve poměrně dobře fungujícího podniku Lesy České republiky, s.p., stal státní podnik se špatnou organizací a řízením. Častá obměna v nejvyšších řídících funkcích nemůže žádnému podniku prospět, to ví každý manažer.
Rygl: Jednoznačně pozitivně, nicméně považuji za chybu, že se proces po počáteční fázi zcela zastavil a nepokračoval dále, např.
k privatizaci části lesů ve vlastnictví státu nebo přinejmenším restrukturalizací správy lesů ve vlastnictví státu. Současná situace v LH to plně potvrzuje.
* Jak vidíte vztah mezi lesnictvím a dřevařstvím?
Ornst: Přestože tato dvě odvětví národního hospodářství spolu bezprostředně souvisejí a jedno bez druhého by nemohlo existovat, chybí zde podle mě vzájemná koordinace. Současné ekonomické prostředí v obou těchto sektorech je hlavně ovlivňováno situací na trhu, ale také ji výrazně ovlivňují a ovlivňovaly nadnárodní dřevařské společnosti, a to zejména cenovou a odbytovou politikou. V tomto směru lesnictví „tahá” za slabší konec provazu. Nemyslím si, že by se v budoucnu něco změnilo.
Rygl: Tento vztah vnímám jako pozitivně synergický. Jakékoliv antagonistické vztahy, jež se v něm kdykoliv objevily, se v krátkém čase ukázaly jako negativní pro obě strany.
* Považujete les za dobrou investici?
Ornst: Dříve platilo, že v lese jsou uloženy peníze na horší časy. V určité omezené míře toto platí i dnes, ale musíme si položit otázku, jak současní vlastníci les nabyli. Většinou jim byl les vrácen v restituci, tudíž ho nekupovali. K získání lesa do vlastnictví nákupem dochází v daleko menší míře. Každý, kdo se rozhodne si koupit les, by si měl uvědomit, že rentabilita lesa je poměrně nízká a návratnost vynaložených finančních prostředků dlouhodobá.
Rygl: Les je kapitál s vysokou mírou bezpečnosti uložení volných finančních prostředků, ale s nízkou mírou rentability. To je způsobeno i tím, že nejsou dostatečným způsobem vlastníkovi lesa kompenzovány pozitivní externality, např. veřejné prospěšné efekty existence a užívání lesů.
* Které zvláštnosti odvětví LH byste vyzdvihl z ekonomického pohledu?
Ornst: Hospodaření v lesním hospodářství má řadu zvláštností, a to zejména dlouhodobost a biologický charakter „výrobního cyklu”, které se nedají nahradit žádnými inovacemi a úpravami výrobního procesu, to jsou záležitosti, které ovlivňuje sama příroda, zde člověk zatím nemá tak velký vliv. Samozřejmě, že člověk může svou činností výrazně ovlivnit stav lesů, např. nevhodnou skladbou dřevin, ale také vnějšími vlivy, např.
imisemi, které i přes výrazné snížení podstatným způsobem ovlivňují zdravotní stav lesa. Ekonomiku v lesním hospodářství ovlivňuje i sama příroda, a to prokázala v nedávné minulosti větrnými kalamitami (Kyrill, Emma), které následně výrazně negativně ovlivnily cenu surového dřeva.
Rygl: Především existenci již zmíněných externalit.
* Jaká vidíte specifika účetnictví a daní v podmínkách LH?
Ornst: Současné účetnictví a daňové zákony se specifiky v lesním hospodářství prakticky nezabývají, a pokud se této záležitosti dotknou, tak buď nejasně nebo nevhodně. Jako jeden z příkladů nevhodného zásahu uvedu zrušení § 14 v zákoně o daních z příjmů. Tento paragraf umožňoval fyzickým osobám podnikajícím v lesním hospodářství příjmy dosažené těžbou dřeva rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. Toto ustanovení se dalo vhodně využít u menších vlastníků, kteří v období mýtní zralosti porostů provedli v jednom roce větší rozsah těžby. Využitím § 14 mohli daňové zatížení rozložit na více let. Parlament ČR tento paragraf od 1. ledna 2008 zrušil. Co pány poslance k tomu vedlo, nevím. Další pro mě nepochopitelnou záležitostí je od 1. ledna 2009 doplnění vyhlášky č. 500/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, kde byl v § 39 doplněn odstavec 6, který ukládá účetní jednotce, která vlastní více než 10 ha lesa, uvádět v příloze k účetní závěrce údaj o celkové výměře lesních pozemků s lesním porostem a výši ocenění lesních porostů stanovenou jako součin výměry lesních pozemků v m2 a průměrné hodnoty zásob surového dřeva na m2, která činí 57 Kč. Kdo a jak stanovil těch 57 Kč, nevím, ale v každém případě si dovolím konstatovat, že je to číslo, které je abnormálně vysoké, a údaj, který bude uveden v příloze k účetní závěrce, bude zavádějící a nebude vůbec vyjadřovat tržní hodnotu lesa. Za daleko lepší bych považoval např. uvádět lesním zákonem stanovený závazný ukazatel maximální celkové výše těžeb v m3 (§ 24 odst. 2, zákona č. 289/ 1995 Sb.), který je uveden v lesním hospodářském plánu (LHP) na 10 let, a jeho skutečné čerpání od počátku platnosti LHP. Podle celkové výše těžeb v jednotlivých letech by se dalo i usuzovat, zda vlastník v lese hospodaří trvale udržitelným způsobem, nebo lidově řečeno les drancuje. Dalším vhodným doplňujícím ukazatelem by mohla být v LHP uváděná porostní zásoba dřeva v m3, která je uvedena v lesní hospodářské knize při schvalování LHP. Sice se tato zásoba v průběhu 10 let mění, ale určitě ne tak výrazným způsobem. Daly by se najít i další vhodné doplňující ukazatele a určitě lepší, než stanovuje výše uvedená vyhláška.
Rygl: Jsem názoru, že současné podmínky účetních předpisů jsou pro účely LH dostatečné a připravované změny ještě posunou tuto úroveň o stupeň výše a dávají jak vlastníkovi lesa, tak i podnikatelům dostatečný prostor k reálnému zachycení stavu jejich majetku a dosažených výsledků hospodaření.
V daňové oblasti považuji za zcela nadbytečnou daň z převodu nemovitosti i daň z nemovitosti.
* Jaká je podle vás úloha auditu u lesních podniků?
Ornst: Úloha auditorů v rámci provádění auditu účetní jednotky je dána obecně závaznými právními předpisy platnými pro účetnictví a víceméně vychází ze stejných principů auditu účetnictví jako u všech ostatních odvětví národního hospodářství.
Vůbec není přihlíženo ke specifikám lesního hospodářství.
Rygl: Jako potřebnou.
* Co byste chtěli závěrem vzkázat široké veřejnosti?
Ornst: Chtěl bych požádat veřejnost, pokud vstupuje, jak já říkám, do „zeleného chrámu”, aby si uvědomila, že vstupuje do živého organismu a podle toho by se měli lidé i chovat. Je třeba si uvědomit, že odhazováním odpadků, uřezáváním vánočních stromků, vjížděním motorovými vozidly do lesa, rozděláváním ohňů v lese, popř. plašením lesní zvěře poškozují majetek vlastníka lesa, ale také poškozují přírodu jako takovou i pro příští generace.
Rygl: Vstupte bez klepání ...
Rozhovor vedl doc. Ing. Václav Kupčák, CSc.
Ing. Jiří Ornst
Absolvent Provozně ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze. Do roku 1993 pracoval v různých ekonomických a řídících funkcích v zemědělských podnicích v okrese Hradec Králové. Od roku 1993 působí jako ekonomický ředitel správy majetku rodiny Kinských z Chlumce nad Cidlinou, který byl rodu vrácen v rámci restitucí. Majetek původních restituentů (fyzických osob) byl v roce 2005 vložen do akciové společnosti Kinský dal Borgo, a. s.
Ing. Jaroslav Rygl
Absolvent Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně (1986). Po studiu nastoupil jako referent ochrany lesa do Lesního závodu Jihlava. Od roku 1992 vykonával funkci ředitele Lesního závodu Ledeč nad Sázavou. Po transformaci LH se stal ředitelem Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou, a.s. Je soudním znalcem v oboru ekonomika se specializací na lesní hospodářství a oceňování lesů a viceprezidentem České asociace podnikatelů v lesním hospodářství.
