Ústavní soud počátkem července neuvolnil majetek obcí a dalších vlastníků, který blokují nevyřešené církevní restituce, tím že nezrušil část zákona o půdě z roku 1991, jak požadovala skupina senátorů. Soud však konstatoval, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní.
Skupina senátorů chtěla svým návrhem vyjít vstříc zejména starostům. Obce nemohou majetek zablokovaný nevyřešenými církevními restitucemi prodávat ani na pozemcích stavět. U části obcí je tak znemožněn jejich rozvoj, protože jsou církevními pozemky doslova sevřeny, řekl právní zástupce senátorů Jaroslav Hostinský po vyhlášení nálezu. Současně dodal, že by stálo za to, aby si nález prostudovala vznikající vláda a sněmovna. Ústavní soud dal zřetelný signál k tomu, aby byly neprodleně řešeny církevní restituce, řekl.
Soudkyně Ivana Janů v odůvodnění řekla, že zrušení paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo, ne-li znemožněno, majetkové narovnání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit. Nemohli by vracet pozemky, což by mohlo zvýšit nároky na státní rozpočet. Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška by „odblokování” historického církevního majetku patrně vyvolalo vyšší počet individuálních žalob, což je cesta, kterou už dřív Ústavní soud odmítl. Zdůraznil však, že zákonodárci neschválením církevních restitucí ani 19 let poté, co tento záměr deklarovali v zákoně, porušili princip právní jistoty a důvěry v právo. „Demokratický a právní stát po trpkých zkušenostech s náboženským útlakem v letech 1948 až 1949 deklaroval širokou náboženskou svobodu jako základní právo,” uvedl Langášek a dodal, že však stát neumožnil materiální zajištění náboženské svobody.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je škoda, že ústavní soud církevní majetek neuvolnil a v této souvislosti vyjádřil podiv nad tím, kolik pozornosti se dostává vypořádání zbytkových restitučních nároků spojených s transformací jednotných zemědělských družstev, ale tato klíčová otázka zůstává stále nedořešena.
Podle dostupných informací je nevyřešenými církevními restitucemi blokováno například 185 tisíc hektarů lesů, které má ve správě státní podnik Lesy České republiky a představuje to asi 14 procent jeho lesů. Jak ale uvedl mluvčí podniku Zbyněk Boublík, blokace vlastní hospodaření v lesích nijak neomezuje. Kromě lesních ploch mají Lesy ČR ve své správě také zhruba 700 stavebních objektů, které jsou rovněž blokovány nevyřešenými církevními restitucemi. „S těmito nemovitostmi nemůže podnik nijak nakládat, i když je často k zabezpečení své činnosti nepotřebuje,” uvedl mluvčí. Co se týká zemědělské půdy, její dosud blokovaná výměra by se podle neoficiálních odhadů měla pohybovat řádově v desítkách tisíc hektarů.
Podle předsedy České biskupské konference, pražského arcibiskupa Dominika Duky rozhodnutí Ústavního soudu poukazuje na potřebu řešit otázku zablokovaného majetku církví jednáním zainteresovaných stran. „Důležité je, aby toto jednání přineslo spravedlivé a oboustranně výhodné řešení,” uvedl Duka. Všechny tři strany, které sestavují novou vládu, tedy ODS, TOP 09 i Věci veřejné, se ve svých programech hlásily k potřebnosti nalézt shodu v majetkoprávních vztazích mezi státem a církvemi. *
