Pelhřimovská celostátní konference majitelů obecních a soukromých lesů upozornila mimo jiné i na neustále přitvrzující českou legislativu
Pelhřimov – Pelhřimovský Kulturní dům Máj se včera oblékl do zeleného. Na celostátní konferenci se tam setkali členové Svazu vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). O projednáváných tématech jsme hovořili s předsedou sdružení Františkem Kučerou.
* Co nejvíce trápí českého lesníka?
Je toho více. Velký prostor při našem jednání ale věnujeme legislativním otázkám, protože současné zákony jsou především vůči soukromým vlastníkům lesa příliš tvrdé. Všemožných omezení neustále přibývá natolik, že soukromník pomalu přestává být pánem ve svém vlastním lese.
* Při setkáních v předchozích letech se často skloňovaly i potíže s nízkou výkupní cenou dřeva. Přetrvávají?
Krize v našem odvětví nastala poněkud dříve než ta celosvětová hospodářská. Problémy ekonomického rázu přetrvávají vlastně dodnes. Ve druhém čtvrtletí letošního roku sice cena u některých druhů dřeva lehce vzrostla, těžko však říci, zda jde o trend, či pouze o přechodné období. České vlastníky lesa ale netíží jen cenová otázka.
* Můžete být konkrétnější?
Vypořádat se musíme třeba i s požadavkem takzvaného celospolečenského charakteru. Les dnes plní nejenom svůj původní úkol. Lidé vněm chtějí provozovat turistiku, sportovat, jezdit na koni. Moc se nemluví ani o vodohospodářské funkci lesa, který se stává významným zdrojem pitné vody pro města a vesnice. Lesník má přitom vlastně jediný příjem, totiž právě z prodeje dřeva.
* Zemědělci, kteří platí tak trochu za příbuzný obor, si stěžují na neustále krácené dotace. Jak jsou na tom lesníci?
To je další neveselé téma. Zatímco v roce 2005 zamířilo do lesů v republice formou různých příspěvků 550 milionů korun, letos to vypadá na necelou polovinu. Připomínám, že tyto dotace neslouží k naplnění rozpočtu hospodařící organizace. Jsou to peníze určené na splnění povinností, které lesníkovi ukládá zákon.
* Co se může stát, pokud se daňová politika nezlepší?
Jestliže chceme, aby nám tu rostly listnaté lesy, aby v nich nechyběly meliorační dřeviny, abychom dělali pravidelné probírky porostu, na to všechno potřebujeme peníze. Takto se snadno může stát, že stav našich lesů se během několika let výrazně zhorší.
* Jak si vlastně stojí lesy obhospodařované pelhřimovskou městskou správou lesů, jejíž jste rovněž jednatelem?
V pelhřimovských lesích o výměře 2 000 hektarů, které jsou historickým majetkem města již od roku 1570, se vždy hospodařilo dobře. Naši předchůdci, kteří současný porost před sto lety zakládali, se chovali velice ohleduplně. Starat se o ně způsobem blízkým přírodě se snažíme i my.
* Forma péče o les patří mezi vděčná témata zejména ve spojení se Šumavou. Co si o tom myslíte vy?
Zrovna příklad Šumavy leccos vypovídá o vlivu lidského zásahu do lesa. Změnila se v jednolitý smrkový porost s řadou vážných problémů, jako třeba kůrovcová kalamita. Šumavu jsem vloni několikrát navštívil, viděl jsem ji i z letadla. Veselý pohled to rozhodně nebyl. Ukazuje se nutnost proměny na smíšený les. To ale nepotrvá rok nebo dva, jak si kdekdo představuje. Obnova se projeví nejdříve za několik generací.
* Nejen v odborných kruzích se ale stále častěji hovoří i o hrozícím tunelování státních lesů.
Týká se to až poloviny výměry, na níž dosud hospodaří Lesy České republiky. Do obrovského výběrového řízení ze strany tohoto státního podniku mají šanci zapojit se pouze velké firmy se silným kapitálovým zázemím. Vše nasvědčuje tomu, že půjde o zahraniční společnosti. Hrozí tam spousta věcí. Firmy si budou samy těžit a prodávat dřevo. Samozřejmě si přivedou i své lidi.
* Takže to může ovlivnit i míru nezaměstnanosti?
Není žádným tajemstvím, že vesměs sjednávají stovky ukrajinských či rumunských dělníků. Lidé, kteří se dosud o les starali, rázem ztratí práci. V oblastech s velkým podílem státního lesa se mohou dostat do existenčních potíží i majitelé menších dřevozpracujících závodů, kteří se vůbec nemusí dostat ke kulatině. Tohle rozhodnutí může mít špatný vliv na celý český venkov. Ato už vůbec nemusím připomínat, že padesát procent lesů znamená padesát procent dřeva, tedy i monopol na trhu s ním. Na model hospodaření, s nímž přišli představitelé Lesů ČR, nenarazíte nikde v Evropě. Leda někde na Dálném východě.
* V čele svazu stojíte bezmála dvacet let. Považujete tuto funkci za čest, výsadu, či spíše jako přítěž?
Je to funkce čestná, zároveň ale dobrovolná. Vykonávám ji po svém civilním povolání. Je ale třeba říci, že mě to naplňuje. Člověk přece jenom získá úplně jiný rozhled a zkušenosti, dneska už jsme i členy mezinárodních organizací. Jestli ale budu zvolený opět, to už nezáleží na mně.
***
„Výběrové řízení ohledně hospodáře na polovině státních lesů může mít špatný vliv na celý český venkov.” František Kučera, ředitel SVOL
