Autor: Jiří Šilha
Rubrika: Kroměřížsko / čtenář - reportér
Dne 10. prosince 2007 uspořádala Českomoravská myslivecká jednota výjezdní tiskovou konferenci. Lokality byly vybrány na základě oboustranné dohody, konkrétně tedy v oblasti Brd, kde se vyskytují všechny druhy spárkaté zvěře, a je tak předpoklad vyššího vlivu zvěře na lesní ekosystém. Akce nesla Název - "Pojďme se podívat do lesa."
Hrozila oblasti Brd plošná kalamita?
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) intenzivně monitoruje zprávy, které jsou publikované v médiích o údajném celoplošném přemnožení spárkaté zvěře. Tuto sérii článků vyvolalo prohlášení Hnutí Duha 29. října 2007, ve kterém byly publikovány neuvážené výroky o údajné "celoplošně kalamitně přemnožené zvěři, šedesátiprocentním poškození lesů, nutnosti urychlených legislativních změn a změn ve státní správě." Hnutí Duha opřelo svá tvrzení o studii Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Jak na tiskové konferenci konstatovali tvůrci této zprávy, závěry, které publikovalo Hnutí Duha byly nesprávné a nesprávně interpretované.
Dále bylo uvedeno, že Hnutí Duha nerespektovalo metodiku způsobu zjišťování informací, kdy do započítávaného celkového poškození byly zahrnuty i způsoby, které nemají vliv na následný zdravotní stav porostů. Zpráva konstatuje, že v celorepublikovém průměru 75% smrkových nebo jedlových stromků není poškozeno zvěří vůbec. Zástupce Lesní správy Dobříš Ing. Zdeněk Mařík konstatoval, že vliv zvěře na jím spravovaných porostech je akceptovatelný. V navštívených porostech v oblasti Brd se přitom vyskytuje současně jelen, daněk, muflon, jelenec a srnec. Tato oblast tedy představuje oblast s potencionálním vysokým vlivem zvěře na lesní ekosystém. K publikované zprávě uvedl, že pokud bychom vycházeli z celorepublikového průměru, je možno konstatovat, že nepoškozených 75% vysázených stromků je naprosto dostačující k dopěstování porostu do mýtného věku. K tomu je nutno dodat, že okus stromků neznamená vyřazení stromku z porostu či jeho smrt, protože většina stromků následně zregeneruje a plnohodnotně se zapojuje do porostu.
Skutečnost je jiná
ČMMJ, která zastřešuje většinu myslivců v ČR a spolupodílí se na vytváření systému managementu volně žijících živočichů, nesouhlasí s publikovanými údaji Hnutí Duha. Skutečný stav věcí nekoresponduje s publikovanými údaji ekologických aktivistů. Je na místě hodnotit i účelovost těchto tvrzení, které má dle našeho názoru za cíl diskreditaci Zákona o myslivosti. ČMMJ chce zabránit dalšímu šíření tendenčně zaměřených informací vyvolávajících u veřejnosti iluzi o plošně přemnožené zvěři a diskreditaci Zákona o myslivosti. V diskusi bylo poukázáno rovněž na fakt, že se v médiích setkáváme téměř výlučně s informacemi o vyšších stavech zvěře, nejsou však zmiňovány oblasti, kde došlo díky intenzivnímu lovu k poklesu početních stavů spárkaté zvěře. Pro myslivce například ze Žďárských vrchů působí zprávy o plošném přemnožení jelení zvěře tragikomickým dojmem. Ekologičtí aktivisté opět vytvořili další kontroverzní dezinformační kampaň, která nepřinesla lepší nformovanost veřejnosti a byla důkazem účelovosti publikovaných názorů s cílem zviditelnění, nikoliv přinášení řešení. Jedním z možných cílů těchto mediálních kampaní je diskreditace Zákona o myslivosti. Je však nutno uznat, že schopnost aktivistů prosadit své názory do médií je velmi dobrá, bohužel nese více prvky populismu a snahy upoutat pozornost a nepřispívá ke zlepšování současného stavu.
Lobbisté se snaží zviditelnit na úkor myslivosti
Je paradoxem, že ekologičtí aktivisté na jednu stranu podporují výskyt velkých šelem, na druhou stranu by jim chtěli zásadně omezit zdroj potravy proklamovanou nutností radikálního snížení počtu spárkaté zvěře. To je dalším důkazem o účelovosti a nekoncepčnosti jejich tvrzení. Na konec si položme otázku: "Proč se snaží několik lobbyistických skupin o zviditelnění právě na problematice myslivosti?"
Zaslal: Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty
