Otázky a odpovědi - Zlínský kraj 17:10
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
V lužních lesích na soutoku Moravy a Dyje už lesníci nesmí provádět takzvanou mechanizovanou přípravu půdy před sázením nových stromků. Přikázala jim to Česká inspekce životního prostředí, protože tato praxe je údajně nešetrná k tamní vzácné přírodě. Státní podnik Lesy České republiky, které na soutoku hospodaří, s tím však nesouhlasí. Spor, ve kterém nejde o nic menšího, než o budoucnost flory a fauny na tomto evropsky unikátním území, bude tématem dnešních Otázek a odpovědí. Vítá vás u nich Vlasta Gajdošíková. Nejprve si ujasněme, co vlastně je mechanizovaná příprava půdy. Hovoří Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Přijedou stroje, zořou půdu, vyorají pařezy, půdu rozfrézují. Tím v podstatě zničí cibulky rostlin, které na jaře tvoří ty krásné koberce květů, které jsou charakteristické, zničí tím půdní druhy organizmů, které ten les nezbytně potřebuje k životu a následně se pěstují znovu jednověké lesy, v podstatě plantáže, byť dubů v této oblasti. Takhle přírodní lesy nefungují.
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
Mechanizovaná příprava půdy se v lesích provádí běžně. Jenže oblast /výpadek/ ... rostliny, houby a hmyz, které už jinde v republice nenajdeme. Je to evropsky významná lokalita a výhledově se má stát chráněnou krajinnou oblastí. Ochránci přírody se proto současnou lesnickou praxi snaží už delší dobu omezit a nejde jen o hrstku vědců nebo aktivistů, ale o skutečný veřejný zájem, říká Vítězslav Polách z brněnského pracoviště České inspekce životního prostředí.
Vítězslav POLÁCH, brněnské pracoviště České inspekce životního prostředí
Toto území je natolik cenné a zase není v rámci republiky tak strašně rozsáhlé, aby to byl pro státní podnik Lesy České republiky neřešitelnej problém. My se domníváme, že by tady opravdu mohlo dojít i za vyšších finančních nákladů k tomu, aby se ten les obnovoval podle nás šetrnějším způsobem.
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
O to se inspekce snažila už v minulosti. Loni směli lesníci provádět mechanizovanou přípravu půdy jen v pruzích, ne celoplošně, a to pouze na vymezených lokalitách. Úplně měl tuto praktiku změnit nový lesní hospodářský plán, který začal platit letos v lednu. Ani ten ale frézy z lesy nevykázal, posteskl si Polách:
Vítězslav POLÁCH, brněnské pracoviště České inspekce životního prostředí
O mechanizované přípravě půdy tady žádný nařízení nelze vydat jiným způsobem, než buďto se s Lesama domluvit na nějaké občasné dohodě, anebo to vydat, tady to omezení, ve správním řízení, což teda jsme po mnoha jednáních přistoupili k tomu, že teda je to podle nás ne příliš šťastné řešení, ale jinačí vhodnější možnost jsme nenašli, takže je to řešeno tím způsobem, že pokud budou chtít tady v těch dvou evropsky významnejch lokalitách, jednak Niva Dyje a jednak Soutok - Podluží, chtít dělat celoplošnou přípravu, a to teda pouze pruhovou, ne teda celoplošnou, tak by teda měly požádat krajský úřad o výjimku.
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
To je ovšem složitější a časově náročnější postup. Lesy České republiky se tedy proti rozhodnutí inspekce odvolaly k nadřízenému orgánu, kterým je ministerstvo životního prostředí. Důvody sdělil mluvčí Lesů Zbyněk Boublík:
Zbyněk BOUBLÍK, mluvčí Lesů České republiky
My jsme přesvědčeni, že ty kritizované metody při správném použití přírodu nepoškozují a ani neničí vzácné druhy hmyzu a rostlin. Oběma stranám jde o ochranu přírody. Lesy České republiky chtějí podporovat pěstování vzácného dubu, dub lesní je ve zdejších lužních lesích hlavní hospodářská dřevina a současně se na něm vyskytuje řada zvláště chráněných druhů hmyzu. Pokud omezíme v historii používané způsoby pěstování dubu, může v budoucnu dojít ve zdejších lesích také ke snížení jeho zastoupení a následně i ke snížení výskytu vzácného hmyzu a rostlin, které jsou s jeho existencí spojeny.
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
Správního řízení se účastní asi dvě desítky subjektů. Kdy ministerstvo rozhodne, nelze předvídat. Obě strany totiž argumentují ochranou přírody. Lesy České republiky navíc tvrdí, že mechanizace výrazně šetří náklady. Podle Vítězslava Polácha z inspekce však lesy v minulosti uváděly výrazně nadhodnocené náklady na obnovu dubových porostů bez použití mechanizace.
Vítězslav POLÁCH, brněnské pracoviště České inspekce životního prostředí
V době, kdy jsme tady tento problém posuzovali, pracoval na našem ředitelství pracovník, kterej dřív dělal v nejvyšším managementu u Lesů České republiky v Hradci Králové, kterej tady ty čísla posoudil, porovnal, a protože mu byly známy průměrný náklady i náklady možná tady z tý oblasti, tak udělal svůj rozbor a svoje posouzení a došli jsme k tomu, že náklady na obnovu porostu bez použití mechanizace byly Lesama České republiky nadhodnoceny. A tady jde hlavně o to, že ať by ty náklady byly jakékoli vysoké, tak ze zákona o ochraně přírody nikdo nesmí při činnosti nějakým způsobem likvidovat jednak prostředí a jednak ty zvláště chráněné druhy, které se na tom daném místě vyskytují, k čemuž teda dle tvrzení hlavně entomologů a botaniků tady v tý oblasti dochází, protože opravdu se tady ti, jednak brouci a jednak ty rostliny, vyskytují.
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
Změnu v hospodaření na soutoku, a to nejen při zalesňování, ale i při těžbě dřeva, by mohlo přinést vyhlášení chráněné krajinné oblasti. To je v plánu už řadu let, protože území je v soustavě evropsky chráněných území NATURA 2000, a proto nad ním stát musí vyhlásit ochranu, řekl Vítězslav Polách.
Vítězslav POLÁCH, brněnské pracoviště České inspekce životního prostředí
Když se vyhlásí nějaké velkoplošné chráněné území, tak náhled na funkci lesa se posune trošku mimo účel, kterej tam je, když to je klasickej jenom les. Takže tam se spíš bude přistupovat k tomu lesu hlavně přes ty jeho ostatní funkce, než tu, která je u lesů na ostatních plochách, kde vlastně jde o vytěžení co největšího množství kvalitního dřeva. Samozřejmě je jasné, že pokud chceme zachovat ty chráněný druhy, který se tam vyskytují, tak k obnově toho lesa přičiněním lidské síly musí docházet, protože pokavad bysme nechali tento les samovolnému svému vývoji, tak se zpátky tady vrátí na měkkej luh a ty, hlavně ti brouci a ty rostliny, který jsou vázaný vlastně na tvrdej luh tady z tý oblasti zmizí. Takže rozhodně člověk tam bude hospodařit i nadále, ale předpokládáme, že bude trošku jiným způsobem, šetrnějším a že už pak nebudou potřeba naše rozhodnutí, která by nějakým způsobem určovala směr a práci, jakým způsobem se mají kde provádět.
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
První reakce většiny dotčených obcí a podniků na záměr vytvořit v oblasti CHKO byla záporná, shrnul starosta Lanžhota František Hrnčíř.
František HRNČÍŘ, starosta Lanžhota
Jak tady v regionu Podluží, tak z LVA, ale i Hospodářské komory, Agrární komory a dalších fyzických osob, kterejch by se to přímo dotýkalo, nám jednoznačně vyznělo - CHKO ne!
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
Intenzivní těžba dřeva ale místním obyvatelům vadí.
místní obyvatelka
Je veliká, opravdu je veliká a myslím si, že by se to mělo dělat trošičku jako jinak, že to všecko se vyváží a prodává se to Rakušákům, kdežto Rakušáci a celý svět si ty stromy a lesy chrání, kdežto u nás se to likviduje!
místní obyvatelka
Jsou úplně vypleněný lesy, úplně! Hnus, hnus, hnus!
Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka
Podle ekologů proces vyhlašování ochrany probíhá příliš pomalu, uvádí Jaromír Bláha z Hnutí DUHA:
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Tady před deseti lety bylo ještě tři tisíce hektarů lesů, kde jsou stromy starší než sto let a za posledních deset let zmizelo 650 hektarů z těchto tří tisíc a půjde-li ta těžba tímto tempem dál, tak ty staré lesy a na ně vázané rostliny a živočichové odtud zmizí. O tom, že by to území mělo mít statut chráněného území, se vede diskuse už před deset let a nyní to bylo znovu vzneseno, před rokem, a my vidíme, že se ve skutečnosti to nepohnulo ani kousek dopředu.
