Zda má Správa národního parku Šumava pravdu však lze jen velmi těžko posoudit. Každopádně teď zastánci bezzásahového přístupu mají v ruce konkrétní argument. Jednoduše dokladují, že mezi uschlými pahýly skutečně rostou zatím jen malé stromy, a že alespoň na zkoumaném území nevzniká holina. Skutečné oponenty spíš nepřesvědčí.
Kácet stromy napadené kůrovcem, nebo je nechat volně uschnout? Dvě naprosto odlišné koncepce. První zastávají šumavští starostové, většina politiků a lesníků. Druhou například Strana zelených, ekologické organizace a současná správa národního parku. Právě ta přišla s novými čísly a snímky. "Plně se potvrdilo, že zvolená koncepce je opodstatněná a je opravdu správná," tvrdí ředitel Správy Národního parku Šumava František Krejčí.
Působivé prezentace a výčty ale jihočeské politiky příliš nepřesvědčily. "Ať park vysvětlí národu, že nechal uschnout čtyři sta let staré stromy na pramenech Vltavy a pak se chlubí, že tam rostou nějaké malé semenáčky," oponuje senátor Tomáš Jirsa.
Kůrovec Šumavu a okolí stále rozděluje. Nevládní organizace jsou z výsledků výzkumu nadšené, oslovení místní starostové se bojí šíření kalamity do obecních lesů, případně toho, že pahýly uschlých stromů odradí návštěvníky parku.
