Správci plzeňské městské zeleně prověřují stav a stabilitu letitého dubu, který roste v centru města před Západočeským muzeem. Strom v Šafaříkových sadech je napadený dřevokaznou houbou a bylo nutné ho prověřit kvůli bezpečnosti lidí, okolních objektů i dřevin. Zástupci magistrátu a odborníci provedli několik druhů testů, přístrojových měření i fytopatologický průzkum kmene stromu. Výsledky v příštích dnech ukážou, v jakém stavu strom je a zda není pro okolí nebezpečný, řekl ČTK náměstek primátora odpovědný za životní prostředí Aleš Tolar (STAN).
Tahové zkoušky ověřují stabilitu dubu a posuzují možnost jeho vývratu nebo zlomu v kmeni. Simulují silný vítr a prověřují, zda mu strom odolá. Skládají se z terénního šetření, tahové zkoušky, zátěžové analýzy a výpočtu odolnosti stromu.
„Výsledky měření budeme znát za pár dní. Ze získaných dat nám poté odborníci navrhnou vhodná opatření. Tento mohutný dub je velmi významnou a cennou dřevinou, doufám proto, že jej nadále budeme moci v sadech ponechat a vhodným zásahem případně prodloužit jeho životnost o několik dalších let," řekl Tolar.
Zátěžové zkoušky jsou náročné, proto se podle Lucie Davídkové z městské organizace Správa veřejného statku města Plzně využívají jen u historicky, ekologicky či jinak výjimečných dřevin. „Dub letní sloupovitý právě takovou dřevinou je. Je totiž součástí významného vstupního předpolí budovy Západočeského muzea, je kosterní dřevinou historického parku v centru města, významným kompozičním prvkem a dominantou, cenným exemplářem svého druhu, ale zároveň i stromem se zvýšeným biotopovým potenciálem," vysvětlila Davídková.
Stavy stromů v městských parcích a sadech správci městské zeleně pravidelně kontrolují a sledují. „Stromy jsou živé organismy, které stárnou a v určitém stadiu svého vývoje se dostávají do fáze postupného odumírání, rozpadu, který vede k zániku. V parcích a sadech nemůžeme nechat dojít zánik stromu až do úplného konce, tedy do případného statického selhání. Proto stromy na veřejných plochách pečlivě sledujeme, kontrolujeme a navrhujeme různá pěstební opatření jako bezpečnostní, redukční a stabilizační řezy, vazby kosterních větví, ale i kácení," řekl Petr Kuták z oddělení péče o dřeviny. Správci zeleně podle něj často stojí před nelehkým úkolem rozhodnout, kdy a který strom již pokácet a nahradit novým.
Veřejnost často jakékoliv kácení dřevin přijímá s nelibostí. „Snažíme se proto vysvětlovat, že to bývá především z důvodu bezpečnosti návštěvníků parků a ochrany majetku. Místo pokácených stromů se zpravidla v blízkosti sází stromy nové," dodal Kuták.
ČTK
