Stanovisko SVOL k návrhu zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů.Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR podporuje navrácení veškerého majetku odebraného komunistickým režimem původním vlastníkům, tj. včetně majetku církevního. Navrácení majetku církvím by mělo být základem vzniku trvalé finanční nezávislosti církví a náboženských společností na státu.
Ztotožňujeme se i názorem, že majetek církví, který byl z různých důvodů v minulosti převeden na obce nebo jiné nestátní vlastníky, církvím vydán nebude. Povinnou osobou by měly zůstat pouze státem zřízené organizace a ministerstva.
Rozsah nevydávaného majetku však považujeme za první zásadní problém návrhu zákona. Proč stát hodlá „vykoupit“ od církve majetek, který lze fyzicky vydat? Má se totiž vydat pouze 1/3 církevních lesů a ¼ zemědělské půdy, přičemž hodnota nevydaných lesů a nevydané zemědělské půdy je rozhodující složkou celkové náhrady finanční !
Navrácení celého historického lesního majetku církvím a náboženským společnostem by současně vedlo i k vyšší a z hlediska soutěžního prostředí užitečné vlastnické diferenciaci lesních majetků v ČR. Dosud předpokládaný rozsah navrácení lesního majetku církvím se příliš nedotkne současné majetkové struktury lesa v ČR, pro níž je typické dominantní postavení státního vlastnictví (60 %); toto procento je ve srovnání se státy EU, nepoznamenanými zkušeností s komunistickým režimem, zcela ojedinělé. Pokud by došlo k vydání celého historického církevního majetku, snížil by se podíl státního lesního majetku na jeho celkové rozloze v ČR na cca 50 %.
S přihlédnutím k aktuálním úvahám o částečné privatizaci státních lesů považujeme navrácení lesních majetků církví v plném rozsahu za prospěšné a správné. Je otázkou, jak by na toto řešení reagovali zástupci církví – došlo by k poměrně značnému snížení finanční částky, která má být podle současného návrhu církvím vyplácena za nevydaný majetek.
Lze důvodně očekávat, že navrácení veškerých církevních lesů zpět do vlastnictví církví a náboženských společností nebude v žádném ohledu na újmu veřejným zájmům, které společnost na lesy jako nenahraditelnou složku životního prostředí (§ 1 zákona č. 289/195 Sb., lesního zákona) uplatňuje. Zkušenosti ze sousedních států, u nichž zůstal lesní majetek církví nedotčen státními zásahy (Rakousko, Německo), ukazují, že stav církevních lesů je prakticky bez výjimky nadprůměrný ve všech ukazatelích.
V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) se v návrhu zákona uvádí: „Navržené řešení počítá s kombinací navrácení části majetku a finanční náhrady za majetek, který není možno vydat". Podle našeho názoru neexistují objektivní důvody, které by bránily vydání bývalých církevních lesů v celém nebo téměř celém rozsahu a které by ústily v závěr, že je možné navrácení nemovitých věcí (tj. i lesů) výlučně řeholním řádům a kongregacím a jiným kněžským a řeholním společnostem církve římskokatolické a náboženské matici, zatímco ostatním částem církve římskokatolické a dalším církvím a náboženským společnostem pouze ve výjimečných případech.
Za druhý zásadní problém návrhu zákona považujeme způsob výpočtu ocenění nevydaného církevního majetku. Ve vládním výpočtu ocenění církevního majetku jsou podle našeho názoru především tyto nepřesnosti:
• Celkový rozsah lesů ve vlastnictví církví k rozhodnému datu 31.12.1947 uváděný ve vládním návrhu - 181.326 ha - považujeme za přemrštěný. Ve Zprávách o stavu lesa a lesního hospodářství (na které je odkaz i ve vládním výpočtu) vydaných MZe v letech 1995 a 1996, je pro rok 1945 uvedena výměra církevních lesů 147.620 ha, pro rok 1947 asi 172.000 ha. Údaj z vládního výpočtu opírající se o odborný odhad s přihlédnutím ke zdrojům MK jsou pravděpodobně vyšší asi o 10.000 ha (tj. ve finančním vyjádření o 2,8 mld. Kč, po přepočtu na budoucí hodnotu o 8,3 mld. Kč).
• Ve vládním ocenění církevního majetku není zohledněno, že již v současné době církve vlastní 3.678 ha lesů (údaje převzaty z Národní inventarizace lesů 2004), které je nutné z ocenění církevního majetku odečíst!
• Ocenění lesní půdy ve výši 27,74 Kč/m2 odpovídá průměrné ceně lesních pozemků vypočítané dle oceňovacích předpisů pro stanovení úřední ceny lesních pozemků např. pro stanovení daně z převodu nemovitostí. Tato úřední cena však neodpovídá průměrné tržní hodnotě lesní půdy, která je podstatně nižší (cca 12 Kč/m2). Například nadprůměrně výnosné lesy města Kroměříže o výměře 636 ha byly prodány v listopadu 2006 za cenu 15,60 Kč/m2. Jelikož dle návrhu zákona by stát lesní pozemky de facto vykupoval od církve, mělo by být ocenění provedeno v cenách tržních, což by vedlo ke snížení navržených náhrad cca o 50 %. Pro informaci a srovnání - ve výroční zprávě Lesů České republiky jsou spravované lesy oceněny částkou 3,86 Kč/m2!
• Ocenění zemědělské půdy na 44,48 Kč/m2 neodpovídá průměrné tržní ceně zemědělských pozemků. Z výroční zprávy Pozemkového fondu ČR za rok 2006 (str. 16) je zřejmé, že v roce 2006 stát prodal 89.537 pozemků o výměře 65.554,85 ha v ceně 3.060.674,8 tis. Kč, tj. 4,62 Kč/m2! Tj. pouhá desetina z vládního ocenění církevní zemědělské půdy. Pokud by tedy stát vykoupil od církví zemědělské pozemky za ceny, za které obdobné pozemky prodává, snížila by se výše náhrady za nevydanou zemědělskou půdu cca o 20 miliard Kč.
Ocenění nemovitostí může být v zásadě provedeno cenami úředními, používanými primárně k daňovým účelům, nebo cenami tržními, zajímá-li nás reálný peněžní ekvivalent na volném trhu. Výběr druhu cen pro ocenění a jejich variant (např. úřední ceny lesa jsou dnes nejméně dvě, s různými výsledky) závisí na účelu ocenění. V daném případě, tj. pro určení finančních náhrad za nevydaný majetek, považujeme za objektivnější ceny tržní.
V ČR u zemědělských pozemků tržní ceny převyšují ceny úřední, u lesních pozemků je tomu naopak. Vládní návrh si vybírá vždy ten způsob ocenění, který poskytuje vyšší ceny, tj. u zemědělských pozemků tržní, u lesních ceny úřední. To je nedůsledné a nesystémové, měl by být v obou případech použit jeden nebo druhý způsob.
U tržních cen zemědělských pozemků vychází návrh ze studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky ). VÚZE ) však vedle tržních cen zemědělských pozemků zjišťoval stejnou metodikou i tržní ceny lesních pozemků (11,23 Kč/m², průměr za rok 1993-2002). Proč nepoužil vládní návrh tuto cenu?
Tržní cena zemědělských a lesních pozemků se odvíjí zejména od plochy prodávaného majetku. Čím větší majetek, tím nižší cena. Je to dáno skutečností, že malé pozemky se prodávají především za účelem vytvoření stavebního pozemku, kdežto velké výměry pozemků se prodávají za účelem hospodaření. Pro účely navrhovaného zákona je vzhledem k rozsahu oceňovaných pozemků pochopitelně nutné se přiklonit k cenám prodeje pozemků o velikosti nad 10 ha.
Závěr
Za správné a spravedlivé bychom považovali vydat církvím veškerý jejich historický majetek, který církve vlastnily k 31.12.1947 a který je v současné době v držení státu. I když je pro církevní představitele a náboženské společnosti asi výhodnější místo svého historického majetku požadovat finanční náhradu, zvláště když je vyčíslena s cílem dosažení co nejvyšší finanční hodnoty, pro daňového poplatníka je tento postup těžko pochopitelný a obtížně přijatelný.
Bude-li církvím přiznána finanční náhrada za majetek který nelze vydat (majetek převedený na nestátní vlastníky včetně obcí a majetek ve vojenských újezdech), považovali bychom za vhodné použít k jeho ocenění rovněž cen tržních. Dovolujeme si však připomenout, že obce, které získaly zpět své historické majetky na základě zákona 172/91 Sb., nedostaly za nevydaný majetek náhradu žádnou.
Za SVOL:
Ing. František Kučera, předseda
