Starosta Božího Daru Jan Horník (STAN) se otevřeným dopisem obrátil na ministerstvo životního prostředí (MŽP) s výhradami k plánovanému vzniku Chráněné krajinné oblasti Krušné Hory (CHKO). Podle něj nejsou v plánovaném území s nejvyšší ochranou zahrnuty všechny zásadní plochy, přičemž některé jsou naopak nepodloženě vyjmuty. Mluvčí MŽP Karolína Šůlová ČTK sdělila, že na podání námitek mají dotčené obce měsíční lhůtu. Po jejím uplynutí na konci srpna nastane jejich vypořádání.
Horník v dopise žádá návštěvu ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) v Božím Daru. Měsíční termín pro připomínky dotčených obcí k zonaci CHKO stanovený na 29. srpna, označuje za nedostatečný a žádá o prodloužení kvůli možným dovoleným a malému prostoru pro přípravu námitek.
„Ve spojitosti se zonací vás město Boží Dar žádá o zdůvodnění vyjmutí obrovských území nejenom ze zonace, ale i z uvažovaného CHKO v případě katastrálního území města Jáchymov. Obdivuhodné je vynechání nejvyššího vrcholu Krušný hor Klínovce, a i nedalekého Plešivce z návrhu CHKO,“ píše starosta.
Uvádí, že plánované vymezení CHKO nepředpokládá na území Božího Daru vyhlášení nového maloplošného zvláště chráněného území evropsky významné lokality Krušnohorské plató. „Zřejmě jde o nedorozumění, Krušnohorské plató je součástí návrhu CHKO a evropsky významné lokality, s jeho ochranou se tedy počítá,“ sdělila ČTK Šůlová v reakci na dopis.
Podle ní se v minulosti se do jiných CHKO zahrnovaly celé aglomerace, což vedlo ke komplikacím. „Nyní je snaha zaměřovat se především na cenné přírodní fenomény, tak tomu bylo v případě CHKO Brdy, rozšíření Kokořínska o Máchův kraj či ve vyhlašované CHKO Soutok, kterou se dokonce podařilo vymezit zcela bez sídel. I v případě návrhu vymezení CHKO Krušné hory zde nejsou zahrnuta místa již exploitovaná, kam patří právě lyžařské areály. Záměr na vyhlášení CHKO Krušné hory se nad zákonem stanovené povinnosti předjednával v regionu více než rok, proběhla téměř stovka jednání. Na základě debat se upravovaly hranice i návrh zonace tak, aby se dosáhlo co nejširší shody v regionu,“ doplnila s tím, že jednání ještě nejsou uzavřená.
Oznámení o návrhu vymezení zón totiž slouží především k tomu, aby bylo do stanovené lhůty jasné, kdo bude mít připomínky.
Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (za STAN) je budoucí CHKO Krušné hory vítaným nástrojem. „Především k tomu, aby Krušné hory byly chráněny, aby rozvoj cestovního ruchu byl regulován a zároveň aby se rozvojové aktivity obcí tak, jak je definovaly předem, neomezovaly. Ve výsledku to bude mít benefit jak pro lidi, kteří budou Krušné hory navštěvovat, protože nebudou dále degradovány a zároveň obce nebudou sešněrovány k tomu, že by se nemohly dále rozvíjet,“ řekl.
CHKO Krušné hory by měla být s rozlohou kolem 1 200 kilometrů čtverečních největší CHKO v České republice, měla by zahrnovat území od Kraslic na Sokolovsku v Karlovarském kraji po Děčínský Sněžník na Děčínsku v Ústeckém kraji. Jejím posláním má být podle Agentury ochrany přírody a krajiny zachování a zlepšování krajinného rázu Krušných hor na prudkých svazích s rozsáhlými celky lesů přírodě blízkého druhového složení, na plošinách s mozaikou lesů, luk a pastvin, zástavby a pozůstatků různorodého historického využívání oblasti včetně hornické činnosti, s četným výskytem rašelinišť, pramenišť, podmáčených a rašelinných lesů a luk a pastvin, s významnými prvky neživé přírody, a zachování ekosystémové a druhové pestrosti lesních i nelesních, lučních a pastevních stanovišť včetně výskytu vzácných druhů rostlin, hub a živočichů.
Krušné hory jsou nyní jediným pohořím v ČR, které nemá ucelenou ochranu. Reprezentují v Evropě řídce se vyskytující typ krajiny, která se zde vyznačuje poměrně velkým podílem ekosystémů, a to i přes dlouhodobé využívání člověkem. Pozůstatky zdejší aktivní důlní činnosti jsou zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO jako Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří od roku 2019. Nejcennější místa Krušných hor jsou chráněna jako maloplošná zvláště chráněná území, podstatná část je také součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Rozsáhlé mokřady a rašeliniště chrání Ramsarská úmluva.
ČTK
