Ztráta podnikatelů v turistickém ruchu kvůli požáru Národního parku České Švýcarsko bude letos čtyři až pět miliard Kč. Na dnešním semináři ve Sněmovně to řekl starosta Jetřichovic Marek Kny. Starostové obcí i někteří vědci kritizovali komunikaci se správou státního parku a hospodaření v lesích. Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1 060 hektarů, vyšetřuje ho i policie jako obecné ohrožení.
Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku již loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo. Obce se následky požáru potýkají dodnes. V parku letos zůstávají uzavřené známé turistické trasy, jako je Edmundova soutěska nebo Gabriellina stezka. Na provozu soutěsky je finančně závislá obec Hřensko. Starosta Jetřichovic, které mají zhruba 400 obyvatel, dnes řekl, že v obci se nikdy neprodávalo tolik domů jako nyní. Na prodej jsou i dva penziony, uvedl. Sám jako podnikatel v cestovním ruchu sleduje výrazný propad zájmu turistů. „V březnu jsme všichni měli z 80 a 100 procent obsazená lůžka na červenec a srpen. Teď je to necelých deset procent, skoro nic,“ řekl.
Starosta obce Krásná Lípa Jan Kolář (Sdružení 2022) uvedl, že zástupci obcí mnohokrát jednali s vedením národního parku (NP). Upozorňovali podle něj například na to, že místní mají uschlé stromy hned za svými chalupami. Obce podle něj přitom nepožadovaly plošné kácení, pouze upozorňovaly na nebezpečí ve své blízkosti.
Obec Staré Křečany loni v listopadu v souvislosti s požárem podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Starosta obce František Moravec dnes uvedl, že až do minulého týdne od krajského státního zastupitelství neměl žádnou reakci. „Budeme dávat podnět k tomu, aby šetření nešetřily orgány činné v trestním řízení v Ústeckém kraji,“ řekl. Důvodem je podle něj možná podjatost. Nebezpečí požáru podle něj v národním parku stále trvá.
Podle vědecké zprávy zveřejněné na začátku letošního roku ministerstvem životního prostředí by odklizení kůrovcového dřeva v Českém Švýcarsku rozsáhlý požár nezastavilo a oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.
Martin Klewar z České akademie zemědělských věd na semináři uvedl, že v NP se běžným způsobem zasahovalo proti kůrovci do roku 2017, kdy se změnil zákon o ochraně přírody. V roce 2019 se podle něj zcela upustilo od asanace, tedy odstraňování odumřelé hmoty kvůli ochraně biologické rozmanitosti. „I dnes ze strany správy vytrvale přichází obhajoba požáru jako procesu, který prospívá přírodě,“ řekl.
Odstraňování uhynulého materiálu je podle Klewara osvědčenou ochrannou lesa. Pokud by se dodržovaly lesnické postupy dané legislativou, nahromadění suchého dříví, které může v lese přispět k šíření požáru, by se bylo možné vyhnout, míní.
Roman Berčák z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU pak uvedl, že podle některých názorů ale kůrovcová kalamita na požár neměla vliv, protože hořel i zelený les. Typický lesní požár v ČR je podle něj spíše méně intenzivní, v prostoru se šíří v závislosti na palivu, topografii a meteorologických podmínkách, dodal.
ČTK
