Finanční krize a propad kapitálových trhů stojí za ztrátou nejenom soukromých subjektů. Prodělaly na nich i veřejné instituce a firmy ovládané státem, jež investovaly své volné prostředky do cenných papírů.

Nejznámější jsou případy státního podniku Česká pošta a města Hradec Králové. Burzovnímu vábení neodolaly ale ani další. Do cenných papírů dle zjištění týdeníku Ekonom vložily finance také státní podnik Lesy České republiky a města České Budějovice, Ostrava, Městská část Praha 6, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina.

Zachráněná pošta Jak už týdeník Ekonom informoval, Česká pošta loni v létě ve spolupráci s investiční společností Credit Suisse Asset Management vložila 400 milionů korun své volné hotovosti do vysoce rizikových cenných papírů CDS (credit default swaps) navázaných na podkladová aktiva státu Ukrajina, ruské banky VTB, banky Halyk v Kazachstánu a ruského Home Creditu patřícího do české finanční skupiny PPF.

Nové vedení pošty nyní tvrdí, že většinu peněz se mu už podařilo zachránit (podle neoficiálních informací se zbavilo všeho kromě cenných papírů vázaných na Home Credit). Nesdělilo ale, jakým způsobem se mu tohoto překvapivě dobrého výsledku podařilo dosáhnout.

 Další medializovaný případ se týká města Hradec Králové, které investovalo asi 74 milionů korun do dluhopisů insolventních islandských bank Glitnir a Landsbanki. Orgány města už rozhodly, že vytvoří rezervu až do výše 85 procent hodnoty investice, přičemž doufají, že ztráta by nakonec mohla být nižší.

Nemůžeme riskovat Týdeník Ekonom zjišťoval, zda se problémy týkají i dalších institucí. Oslovil většinu firem ovládaných státem, orgánů statutárních měst, pražské obvodní úřady a také všechny české a moravské kraje s otázkou, zda investovaly své volné prostředky do cenných papírů a jestli jim tyto obchody přivodily ztráty.

 Absolutní většina dotázaných institucí sdělila, že do cenných papírů nikdy neinvestovala, často i s přípodotkem, že si nemohou dovolit riskovat. Pokud se už snaží své peníze nějak zhodnotit, vesměs využívají standardní termínované operace.

Některé subjekty však investice do cenných papírů připustily. Pouze město České Budějovice zatím přiznává určitou ztrátu. Hlavně dluhopisy Město Ostrava vložilo část volných prostředků do dluhopisů (např. ČEZ, Telefónica). Na konci roku činily investice 358 milionů korun.

Správcem portfolia je pražská pobočka Commerzbank. Výnos za rok 2008 představoval 3,6 procenta.

Městská část Praha 6 investovala z oslovených úřadů nejvíce, tržní hodnota portfolia na konci roku 2008 činila 1,44 miliardy korun. Praha 6 během dvanácti měsíců zhodnotila portfolio o 20 milionů korun (1,4 procenta). Největší podíl tvoří dluhopisy (67 procenta), část peněz směřovala do peněžního trhu, drobný podíl do akcií. Portfolio spravují ČSOB Asset Management, Key Investments, Česká spořitelna a AXA investiční společnost.

„Po vzedmutí finanční krize jsme zorganizovali setkání správců se členy finančního výboru zastupitelstva, kromě jiného jsme si vyžádali týdenní zasílání přehledů o výsledcích, které jsme průběžně vyhodnocovali, a projednávali příslušná doporučení. Naposledy jsme správce požádali, aby nadále nenakupovali dluhopisy s durací delší než jeden rok,“ hovoří o dopadech finanční krize místostarosta Prahy 6 Jiří Fárek.

Ztrátové Budějovice Město České Budějovice investovalo do cenných papírů už v roce 1999, a to 332 milionů korun. V roce 2003 se investice spravovaná ČSOB Asset Managementem snížila. Loni na začátku roku mělo portfolio hodnotu téměř 87 milionů korun, na konci zhruba 86. Město tedy utrpělo ztrátu asi jednoho procenta.

„Pesimistický odhad je, že ztráta nakonec dosáhne zhruba dvou milionů korun,“ uvádí mluvčí tamního magistrátu Jitka Welzlová.

Kraj Vysočina investoval do státních i korporátních dluhopisů a do pokladničních poukázek státu celkově 120 milionů korun, které se rozdělily mezi tři správce (jména kraj neuvedl). U prvních dvou trvala investice mezi lety 2004 a 2006, u třetího od roku 2005 do loňska. „Poté byla správa portfolia s ohledem na potřebu finančních prostředků ukončena,“ uvádí Anna Krištofová, vedoucí ekonomického odboru krajského úřadu.

 Magistrát v Ústí nad Labem rovněž připustil, že v průběhu let 2006 až 2008 zhodnocoval volné prostředky formou depozitních směnek ČSOB (v úhrnné hodnotě 200 milionů korun), které prý mají charakter termínovaných vkladů. Na úrocích město loni vydělalo 5,3 milionu korun. Dnes už žádné směnky nevlastní.

Také Olomouc dříve měla portfolio cenných papírů a též se jej zbavila. „Část byla prodána v roce 2001, zbytek v roce 2005,“ říká náměstek primátora Jiří Martinák.

Šest procent pro jižní Čechy Jihočeský kraj prováděl v letech 2005 až 2007 takzvané REPO operace, cenné papíry byly použity k zajištění jejich operací. »Maximální angažovanost kraje byla na úrovni 250 milionů korun,« uvádí vedoucí ekonomického odboru krajského úřadu Václav Protiva. Kraj spolupracuje s firmou Atlantik Asset Management a za loňský rok dosáhl výnosu šesti procent (na začátku loňského roku byla hodnota portfolia 30 milionů korun, na konci 31,8).

Nejméně konkrétních údajů o svém portfoliu poskytly Lesy České republiky. Ani přes urgence nepředložily informace o objemu investice, o správcích, ani o případné ztrátě.

 Â»Aktiva podniku jsou zhruba ve výši pěti miliard korun. Lesy ČR investují s konzervativní investiční strategií u několika správců, jejichž složení je několik let stabilní,« uvedla mediální zástupkyně podniku Eva Kijonková. V podniku nyní běží audit veškerých aktiv. Výsledky budou známy v dubnu, poté prý bude možné poskytnout více informací.

Maximálně státní dluhopisy Otázkou zůstává, nakolik je akceptovatelné, že se veřejné instituce zapojují do riskantních burzovních obchodů. „Ve finančním světě nelze nikdy rizika vyloučit,“ myslí si místostarosta Prahy 6 Jiří Fárek.

 Stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka v Ekonomu vyjádřil názor, že by ministerstvo mělo obcím, městům a krajům nabídnout nezávazné poradenství a pro státní podniky a instituce vytvořit standardy obezřetného nakládání s volnou hotovostí.

Hlavní ekonom Raiffeisenbank, bývalý ministr financí Pavel Mertlík říká: „Veřejné instituce nemají v popisu práce úsilí o maximalizaci výnosu. Pokud už do nějakých cenných papírů investují, tak bych považoval za únosné státní dluhopisy, a to ještě jen zemí s vysokým ratingem. I korporátní dluhopisy jsou riskantní.“

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.