Milan Vojtek
Regiony Podluží a Lednickovaltický areál nesouhlasí s plánem ochránců přírody vyhlásit na Břeclavsku další chráněnou krajinnou oblast.
Svůj nesouhlas vyjádřili zástupci mikroregionu ve svém stanovisku. Nejsou sami, nesouhlasí ani krajská ODS.
„Prostudovali jsme předložený plán péče chystané CHKO a po konzultaci s odborníky a právníky jsme společně za obce regionů Podluží a LVA poslali stanovisko. Nesouhlasíme s vyhlášením CHKO,” řekl Právu starosta Lanžhota František Hrnčíř (nez.).
Někteří starostové dokonce poslali svůj nesouhlas i samostatně. Obce odmítají CHKO a plán péče, který ani neobsahuje vysvětlení, v čem jsou klady a zápory záměru.
Na jejich návrh, aby případná změna režimu ochrany přírody byla řešena vyhlášením národního parku, zase nereflektovalo ministerstvo. „Toto území, respektive jeho nejcennější části, je dnes už chráněno mnoha způsoby, ať je to Natura 2000, Biosférická rezervace a další, takže nám připadá naprosto zbytečné vyhlašovat ještě CHKO,” řekl Hrnčíř.
Důvodem pro záměr vzniku další CHKO je podle Jitky
Kozubkové z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) snaha ochránit unikátní zbytky lužní krajiny.
„Přestože je území ovlivňované člověkem již od dob středověku, patří k biologicky nejzajímavějším oblastem jižní Moravy s dochovanou vysokou druhovou pestrostí a s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin i živočichů,” uvádí Kozubková ve vyjádření AOPK. Předkladatelem plánu je ministerstvo životního prostředí.
Proti se ostře staví i jihomoravská ODS. „Jako by škod, které způsobují ekologičtí fanatikové z ministerstva životního prostředí, na Moravě nebylo dost, přicházejí s dalším nesmyslem. Po blokaci výstavby životně důležitých silnic R43 a R52 s napojením na Vídeň přes Mikulov, po likvidaci projektu brněnského nádraží, po vyhlášení Natury 2000, kde došlo k blokaci výstavby silnice Břeclav–Uherské Hradiště, nyní přichází MŽP v čele s panem Dusíkem s projektem, který má zadusit další část Moravy,” uvedl šéf krajské ODS Jiří Kadrnka.
Upozorňuje, že obce místo obvyklého roku dostaly jen měsíc na vyjádření.
Kredit ochránců přírody je na jihu Moravy asi na historickém minimu.
V situaci, kdy nešťastné rozhodnutí o letnění Nesytu a následné změny v hospodaření na rybnících zavinily přemnožení karasů a kdy se Stará Břeclav obklopená bobry zničenou hrází bojí povodní, jsou lidé na aktivity ochránců přírody často vysloveně alergičtí.
