Rubrika: Titulní strana
VIMPERK – Jak využít dosud "netknuté" louky ležící na území Národního parku Šumava? Vybudovat na nich státní biofarmy.
Nápad starosty šumavské obce Modrava Antonína Schuberta má v příštích zhruba dvou letech naději na využití. Líbí se totiž ostatním starostům, ochranářům, a hlavně ministerstvu životního prostředí. Plán vypadá následovně: stát vybuduje na Šumavě zemědělské usedlosti, které pak pronajme místním lidem. Ti by v rámci hospodaření mohli například nabízet turistům své výrobky. "Ministr Bursík projekt výstavby ekostatků na Šumavě podporuje. Musí mu ale předcházet důkladná studie proveditelnosti," řekl LN náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
Statky, jejichž výstavbu by měl dotovat stát, případně evropské fondy, by podle něj mohly vyrůst zpočátku třeba na dvou modelových lokalitách. Na základě zkušeností s jejich provozem by se pak projekt rozšířil i na další místa na Šumavě.
"Podobný model, kde stát v národních parcích pomáhá budovat kapacity pro ekozemědělství, zejména ve vyšších nadmořských výškách se ztíženými podmínkami, úspěšně funguje už dnes třeba ve Francii," řekl LN ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Také on ovšem předpokládá důkladnou přípravu celého projektu. Rozdělení pozemků pro nové ekostatky by podle něj nesmělo například ohrozit zájmy zemědělců, kteří už dnes na Šumavě hospodaří."Už při vzniku parku se tady mluvilo o tom, jak se Šumava stane rájem ekozemědělství. Jenže zatím je to pořád jen představa," řekl LN otec ekomyšlenky, starosta Modravy Schubert.
Hlavním problémem podle starosty Schuberta zůstává, že místní lidé, kteří by na území Šumavy chtěli hospodařit, nemají do začátku potřebný kapitál. Schubert proto navrhuje, aby se o počáteční investici, tedy o stavbu ekostatků, postaral právě stát. "Nejde jen o zaměstnání pro místní lidi, ale zejména o údržbu nesmírně cenných lokalit bezlesí," uvedl Schubert.
Ačkoliv je totiž Šumava známá především svými chráněnými lesy, park zahrnuje i rozsáhlé plochy luk a dalších pozemků, kde stromy nerostou buď kvůli přírodním podmínkám, nebo kvůli tomu, že tady lidé les dříve vykáceli třeba kvůli pasení dobytka. "Například v sousedním parku Bavorský les jsou tyto plochy bezlesí považovány za stejně cenné přírodní dědictví jako lesní pozemky, a podle toho se také obhospodařují," uvedl Schubert. Na Šumavě ale ochranáři podle něj ponechávají velkou část takových pozemků svému osudu, což je chyba.
Starosta Modravy proto žádá, aby správa parku na vhodných místech vybudovala síť zemědělských usedlostí, které by buď sama spravovala, nebo pronajímala místním obyvatelům. "Tak, jako dnes existují lesní správy, které se starají o les, měla by každopádně vzniknout organizace, která bude zastřešovat plochy bezlesí. Je to přece veřejný zájem," domnívá se Schubert.
"Je to vhodný způsob údržby bezlesé krajiny, zejména ve vyšších nadmořských výškách," pochvaluje si záměr projektu náměstek ministra životního prostředí František Pelc. I když se starostové shodují s ministerstvem životního prostředí i správou parku na tom, že projekt výstavby státem dotovaných ekostatků by měl začít co nejdříve, nikdo zatím nedokáže přesně určit termín zahájení projektu. "Ta studie proveditelnosti může také trvat třeba dva roky," uvedl František Krejčí ze správy Národního parku Šumava.
Půjde také o tradiční řemesla
Park si pod pojmem ekostatek podle něj nepředstavuje jen zemědělskou usedlost, ale také třeba dům s ukázkami tradičních šumavských řemesel. Úvahy o finančních nákladech, případně zdrojích, ze kterých by stát na šumavské ekostatky přispíval, jsou však prý předčasné. Ačkoliv už dnes podniká na Šumavě řada tzv. ekozemědělců, produkce tradičních potravin z místních statků, určených návštěvníkům, stále ani zdaleka nedosahuje objemu, obvyklého v německé i rakouské části Šumavy.
