; "m_sneznik.jpg")
Autor: Pavel Baroch, aktuálně.cz
Praha - Příroda na Křivoklátsku a v centrální části Jeseníků je natolik unikátní, že by si podle ministerstva životního prostředí zasloužila nejvyšší stupeň ochrany.
Záměr o vytvoření dvou nových národních parků už schválilo vedení ministerstva. "Do konce roku mám předložit další podklady," řekl Aktuálně.cz náměstek ministra František Pelc. V Česku zatím existují čtyři národní parky: Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko a Podyjí.Součástí podrobnějších podkladů pro další rozhodování ministra Martina Bursíka a jeho týmu mají být i názory místních obyvatel na přeměnu dosavadních Chráněných krajinných oblastí Křivoklátsko a Jeseníky na národní parky. "Budeme se zajímat také o to, za jakých podmínek by náš záměr akceptovali," vysvětlil náměstek Pelc.
Právě odpor místních lidí a podnikatelů se může stát zásadní překážkou pro vznik nových národních parků, kde se příroda chrání nejpřísněji. "K tomuto záměru se stavíme spíše mírně skepticky," řekl Aktuálně.cz místostarosta Křivoklátu Petr Tříska.
Budeme moci na houby?
Na Křivoklátsku, podél kaňonu Berounky, se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 37 silně ohrožených a 44 ohrožených druhů živočichů. Místostarosta Tříska uvedl, že vedení městyse se už informovalo na zkušenosti života v národním parku v šumavské Modravě. "Lidem to přináší dost problémů," konstatoval Tříska.
Uvedl, že případný národní park může ohrozit například plány na stavbu nových domů nebo rekonstrukce a přístavby starších budov. "Posuzovalo by se to mnohem přísněji než dosud," poznamenal místostarosta. Dodal, že existuje i obava, zda budou moci místní obyvatelé nadále chodit do lesa na houby.
Místostarosta Křivoklátu ovšem podotkl, že jeho obec zatím nemá o plánech ministerstva životního prostředí žádné konkrétní informace.
Pojďme se rozumně dohodnout
Stejně je na tom starosta Jeseníku Petr Procházka. "Ten záměr je pro mě novinkou," řekl Aktuálně.cz Procházka.
Dodal, že jeho první názor je rozporuplný. Na jedné straně má obavu, jak by se jeho město nadále mohlo rozvíjet. Na straně druhé si uvědomuje, že Jeseníky se svými staletými pralesy či horskými tundrami patří mezi oblasti z nejdochovalejší přírodou v zemi. A to se dá i využít pro rozvoj turistiky.
"Je v tom potenciál. Pojďme se rozumně dohodnout, jak toho vhodně využít," konstatoval starosta Procházka.
Národní park jako značka
Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha uvedl, že národní park je dobrým lákadlem pro turistiky.
"Je to daleko lepší značka než Chráněná krajinná oblast," řekl Aktuálně.cz Kotecký. Uvedl, že v Česku je 25 chráněných oblastí, což je nejspíš více než všech národních parků ve střední Evropě. Národní parky proto mohou přitáhnout i zahraniční návštěvníky.
Státní podnik přijde o lesy i dřevo
Zásadní změnou je v hospodaření s lesy uvnitř národních parků - ze státního podniku Lesy by přešlo na správu národního parku. Křivoklátsko a Jeseníky přitom patří k velmi zalesněným územím.
V národních parcích se přitom klade mnohem větší důraz na přírodní funkci lesa, získávání dřeva je naopak výrazně potlačeno. "Hospodaření má úplně jiný režim," poznamenal Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Například na Šumavě po ničivém orkánu Kyrill rozhodl ministr životního prostředí Bursík, že v nejcennějších oblastech tamního parku se poražené stromy nebudou z lesa odvážet a zůstanou na svém místě, ačkoli lesníci a mnozí starostové se obávají dalšího šíření kůrovce.
"Víme o tom, že se připravuje vyhlášení dvou nových národních parků," řekl Aktuálně.cz Radek Drahný, mluvčí státních Lesů. Dodal, že dokud nebude mít návrh konkrétní podobu, nemá k tomu zatím podnik co říct. "Je to teprve záměr," dodal Drahný.
Vzniknou i nové chráněné krajinné oblasti?
Kromě nových národní parků by ministerstvo životního prostředí chtělo časem vyhlásit i dvě nové chráněné krajinné oblasti - ve středním Poohří a na soutoku Moravy s Dyjí.
O středním Poohří se hovoří už roky, chráněnou oblast tam chtěli zřídit už Bursíkovi předchůdci v ministerském křesle, avšak pokaždé narazili na odpor armády, která má v tomto regionu vojenský újezd Hradiště.
Jihomoravská Amazonie mizí
Naopak oblast v okolí soutoku Moravy a Dyje je novinkou. V Česku jde o naprosto unikátní území. Svým významem je možné přirovnat k deštným pralesům, které sice tvoří jen asi sedm procent plochy zeměkoule, ale žije tam 60 až 80 procent všech živočišných druhů.
Lužní lesy na jihu Moravy jsou na tom v českém a středoevropském měřítku podobně - vyskytuje se tam nejvíce druhů hmyzu, který ke svému životu potřebuje právě staré stromy. Některé druhy žijí jenom zde, některé jsou na jižní Moravě nejpočetnější, takže tady mají nejlepší vyhlídky do budoucna.
"Z hlediska ochrany naší přírody je to naprosto klíčové území," říká o lužních lesích Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd, který se v posledních měsících snaží dohodnout s místními lesníky, aby změnili svůj dosavadní způsob práce a kromě produkce dřeva mysleli více i na nenahraditelné živočišné a rostlinné druhy.
"Hraje se zde vysoká hra. V sázce je další zkracování seznamu druhů, které obývají Českou republiku," tvrdí Čížek, podle něhož se rozloha luhů kolem Dyje a Moravy už drasticky zmenšila a navíc se zhoršuje jejich kvalita odumíráním starých dubů či jilmů.
