IVAN TRUHLIČKA
Špindlerův Mlýn - Ministerstvo životního prostředí se po několika měsících klidu chystá opět naplno rozjet jednání se soukromými majiteli Labské boudy o odkoupení známé chaty a jejím odstranění z hřebenů Krkonoš. Zájem o Luční boudu, kterou chtěli letos na jaře rovněž získat a přeměnit na středisko ekologické výchovy, ochranáři naopak ztratili.
„U Luční boudy jsme narazili na dva limitující faktory. Cena navrhovaná majitelem je pro nás nepřijatelná a jako velice těžko zvládnutelné se ukázaly i odhady provozních nákladů uvažovaného střediska ekologické výchovy,” uvedl náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
O Luční boudu měla správa Krkonošského národního parku zájem už v roce 2003, kdy byla k mání v rámci tehdejšího konkurzu. Ochranáři však ve výběrovém řízení neuspěli, protože nedokázali nabídnout ani minimální částku, kterou konkurzní správce stanovil na 5 milionů korun. Luční boudu proto za 10,5 milionu korun získala pražská společnost AEZZ, která ji opravila a znovu otevřela pro veřejnosti. Avšak v situaci, kdy se chata opět začíná těšit přízni turistů, ji překvapivě letos na jaře nabídla k odprodeji státu.
„Ještě jsme tu věc úplně neuzavřeli, ale nepovažujeme ji v této chvíli za reálnou a dál o ní nejednáme,” dodal Pelc.
Prodej Luční boudy není na pořadu dne ani podle její majitelky Kláry Sovové, která za ni letos na jaře požadovala minimálně 100 milionů korun.
„Jsem obchodnice, a tak kdyby mi někdo za Luční boudu nabídl dobrou cenu, jejímu prodeji se nebráním. Ale o nikom takovém zatím nevím a v současnosti mě rozhodně k prodeji nic netlačí,” uvedla Sovová.
Navíc se podle ní v posledních měsících snížilo i napětí mezi ní a správci Krkonošského národního parku, které bylo hlavním důvodem, proč prodej Luční boudy státu na jaře nabídla. Ochranáři měli v minulosti výhrady především k pořádání kulturních pořadů na chatě v nejpřísněji chráněné části Krkonoš a k dopravě hostů na ně.
„Správa národního parku pod vedením nového ředitele konečně uznala, že si mohu svůj hotel provozovat, jak sama uznám za vhodné. A dokonce mi povolili i pořádání koncertů,” řekla spokojená majitelka.
Zájem státu o koupi Labské boudy ale trvá. „Považujeme ji nejen za ekologický problém, ale i za jednu z největších estetických jizev v Krkonoších. S majiteli sice stále máme rozdílné představy o ceně, ale náš zájem o boudu je tak výrazný, že jsme opět připraveni jednat a máme už dohodnuty další schůzky,” řekl Pelc.
Majitelé nejdřív nabízeli Labskou boudu za 43, později za 39 milionů korun. Ale i to je pro ministerstvo životního prostředí moc.
„Výchozí pozici jsme měli kolem 20 milionů. Je třeba dál jednat a dojít k nějaké dohodě. Pokud se to podaří, peníze na tento záměr by se v našem rozpočtu určitě najít měly,” sdělil náměstek ministra životního prostředí.
Dodal, že ochranáři chtějí část peněz na koupi a zbourání Labské boudy získat i z fondů Evropské unie. „Na uvolněném místě bychom rádi vybudovali jen nějaké drobné zázemí pro turisty,” upřesnil Pelc.
