Jedná se o jednu z pěti nejdražších soutěží v historii Česka. Ve hře je 15 miliard, a především otázka, zda někdo nechce státnímu podniku Lesy ČR pořádně pustit žilou.
Jde o budoucnost dvaceti procent území republiky, dotýká se národního bohatství a míst, která jsou pro nás oázou odpočinku. Vypsaná zakázka vzbuzuje mezi odborníky obrovské vášně. Představitelé Lesů ČR tvrdí, že způsob, jak je zakázka vypsaná, konečně utne téměř dvacetileté nepřehledné hospodaření v lesích, o němž mnoho odborníků tvrdí, že v tunelech a neprůhledných obchodech zmizely v kapsách soukromých firem desítky miliard korun, a dostane hospodaření státní společnosti do zaručeného zisku. Kritici jsou naopak přesvědčeni, že zakázka je opět neprůhledná a nevýhodná a že poškodí životní prostředí více než třeba zvažované prolomení limitů těžby uhlí. Nemluvě o tom, že se podle nich stát připravuje až o dvacet pět miliard korun na celých zakázkových deset let, které by mohl získat, kdyby dřevo prodával způsobem běžným v jiných evropských zemích.
Jako na Sibiři
Kdo má pravdu? Odpověď je mimořádně důležitá, ale – jako vždy v případě hospodaření Lesů ČR – není snadné ji položit na stůl v nezpochybnitelné podobě. Stát totiž neprodává jasně popsané zboží, ale stromy stojící v lese. Kvalita dřeva, a tedy i jeho cena, se pozná, až když někdo strom porazí. Mezi cenami poražených stromů může být několikanásobný rozdíl. Lesy ČR prodávaly v minulých sedmnácti letech stromy převážně „nastojato” a navázaly tak na hospodaření z doby komunismu. Neznaly kvalitu prodávaného dřeva.
Odborníci už léta tvrdí, že soukromé firmy, které s nastojato koupeným dřevem obchodovaly, vydělávaly nepřiměřené peníze – ročně dvě až tři miliardy korun – na úkor Lesů ČR, tedy nás všech. Neprůhledný a nevýhodný prodej dřeva se nepokusil nikdo zastavit, ani politici, kteří na hospodaření Lesů ČR dohlížejí. Nabízelo se jedno vysvětlení: za vším stojí gigantická korupce, část peněz končí ve stranických kasách. Nahrávali mu i minulí ministři zemědělství, kteří prodávali dřevo firmám, s nimiž byli nějak spřízněni.
Současné vedení Lesů přišlo s rázným řešením. Přestane dřevo prodávat – zjednodušeně řečeno, prodá v jedné obří zakázce právo hospodařit na devadesáti procentech území státních lesů soukromým firmám za cenu nabídnutou v soutěži a bude záležet na obchodnické šikovnosti firem, jestli prodají dřevo za více peněz, než které investovaly do získání zakázky. Lesy odhadují, že „zakázka na služby s následným prodejem dříví”, jak se soutěž oficiálně nazývá, přinese státní pokladně v budoucnu jistých patnáct miliard korun, více než trojnásobek toho, co Lesy vydělaly za uplynulých deset let. Zní to rozumně, rizika obchodu s dřívím ponesou soukromé firmy a stát bude mít v kapse zaručený zisk.
Kritici však přicházejí s obrovským vějířem výhrad. Jde o skrytý pronájem státních lesů soukromým firmám, jde o krok, který je lesním zákonem výslovně zakázán, tvrdí. Desetileté smlouvy posunou zaměření správy lesů od veřejných služeb k pouhé produkci dřeva, protože zájmem dodavatelských firem je okamžitý zisk. Následkem toho bude značné poškození lesů, píšou v otevřeném dopise ministru zemědělství Jakubu Šebestovi praktici, univerzitní odborníci i ekologické organizace.
Vypsanou zakázkou stát dále prodává stromy nastojato, jde o nejméně průhledný a nejméně ziskový prodej dřeva, jaký známe, tvrdí nedávný krátkodobý ředitel Lesů ČR Vladimír Dolejský, který se před svým odvoláním před dvěma lety snažil systém zásadně reformovat po vzoru úspěšných zahraničních státních firem. Navíc Lesy se zříkají obchodování s dřívím, což nikde v Evropě – ať jde o státní, obecní či soukromé lesy – neexistuje. „Podobný způsob vyzkoušeli na Sibiři a dnes řeší obrovské škody, které těžaři zanechali,” píšou ve zmíněném dopise ministrovi univerzitní profesoři. A ke všemu – veškerou pěstební činnost na vymýcených místech bude vítězným firmám dále hradit stát. A že riziko za obchod s dřívím ponesou soukromé firmy? Nejde o žádné riziko, odvolávají se kritici na řadu studií (třeba na studii auditorské společnosti AT Kearney, vypracovanou pro ministerstvo zemědělství před dvěma lety), všechny srovnatelné země vydělají už dnes na prodeji dříví dvakrát až třikrát více, než zaplatí tuzemské firmy státu jako cenu za získání zakázky. Soutěž je prostě vypsaná tak, že vydělají hlavně soukromé firmy. „Korupční praxe pokračuje dál,” říká Vladimír Dolejský.
Naprosto překvapivě se ale minulý týden přidali ke kritice soutěže i ti, kteří „mají vydělat”. Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR, tedy představitelé většiny firem, které by se měly soutěže účastnit, vydala prohlášení, že „s nimi Lesy ČR soutěž neprodiskutovaly, a především druhé kolo soutěže je naprosto neprůhledné a není vůbec zřejmé, podle jakých kritérií se bude vybírat vítěz”.
Nastojato
Výhrady kritiků se na první pohled zdají neprůstřelné – porušení zákona, devastace lesů, neprůhledný prodej, neprůhledná soutěž, finanční ztráta. Ale Lesy ČR mají pro většinu výhrad nějaké vysvětlení.
Porušení zákona o pronájmu lesů? „O žádný pronájem nejde. Firmy, které získají zakázku, budeme dál platit za skutečně provedené pěstební práce a nám půjdou výnosy z prodeje dřeva v cenách, které vyplynou ze soutěže,” vysvětluje v e-mailu tiskový mluvčí Lesů Zbyněk Boublík. Podobně se Lesy vyrovnávají s námitkou, že vzdáním se obchodu se dřevem se stanou v Evropě raritou. „Prodáváme dřevo dál, jen se mění způsob vyměření ceny, ta bude určena nabídkami v soutěži,” píše Boublík. Je to nekonečná přetahovaná. „Podívejte, uzavření smluv o dlouhodobých komplexních dodávkách a prodeji dřeva se soukromníky neznamená nic jiného než předání vybraných lesů do dlouhodobé správy soukromým firmám,” tvrdí například docent Miroslav Svoboda z pražské lesnické a dřevařské fakulty. „Ne, ne, to není žádné předání,” oponuje mu mluvčí Boublík. Komunikuje přitom jen písemně a získat od něj další argumenty je nemožné.
Pokud jde o výhradu, že navržená zakázka připraví – oproti srovnatelným zahraničním státním lesům – státní pokladnu v následujících deseti letech o patnáct až dvacet miliard, mají i tady Lesy ČR po ruce odpověď. „Hospodaření lesů v jednotlivých zemích se nedá vůbec srovnávat, všude je hospodaření státních lesů nastaveno jinak,” tvrdí a rozdílnými podmínkami hospodaření odráží i výhradu, že zahraniční lesy vydělávají dvakrát až třikrát více než tuzemská státní firma. „Ty podmínky jsou srovnatelné. Ano, každý podnik hospodaří jinak, ale cena dřeva je jednoduše porovnatelná. Když to srovnáme s Rakouskem nebo Bavorskem, vydělají tam na prodeji dřeva skoro dvakrát více,” říká Vladimír Dolejský.
Srovnatelné jsou bezesporu výnosy Lesů ČR a tuzemských soukromých lesů. „Státní lesy vydělají na hektar osm set korun, u našich členů je to výrazně přes dva tisíce korun,” tvrdí šéf Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR František Kučera. Klíčem je podle něj fakt, že soukromníci prodávají dřevo nikoli nastojato jako státní lesy, ale tzv. na odvozním místě, kde už leží dřevo zpracované a je známa jeho kvalita a cena. „Dělá se to tak ve většině evropských zemí. U dřeva nastojato se to dá šidit a platbu pro stát uměle snižovat,” říkají odborníci.
Zkusme se podívat podrobněji na to, proč se přesto Lesy rozhodly prodávat dále dřevo nastojato, tedy méně průhledně a méně ziskově. „Způsob prodeje není rozhodující,” tvrdí Lesy ČR. „V ceně se projevuje mnoho faktorů. My vycházíme z tzv. memoranda, vypracovaného loni ministerstvem zemědělství, ve kterém vyšel ekonomicky lépe systém P, tedy nastojato,” píše tiskový mluvčí. Memorandum skutečně říká, že pro stát je výhodnější prodávat nastojato. Lesy před třemi lety rozdělily zakázky na prodej dřeva napůl, polovina se prodávala nastojato, druhá polovina byla zpracované dřevo. Nastojato vydělaly Lesy podle memoranda v roce 2008 o půl miliardy více. Jenže Respekt má k dispozici analýzu kritiků Lesů (svá čísla v řádu dnů zveřejní, ale do té doby chtějí zůstat v anonymitě), která zpracovala výchozí čísla Lesů. Přesvědčivě z ní vyplývá, že prodej nastojato byl uměle zvýhodněn – třeba vylosované typy prodeje na jednotlivých územích se přeřazovaly z jedné kategorie do druhé a nakonec na prodej na odvozním místě nezbyl dostatečně reprezentativní vzorek. Jak dodávají mimo mikrofon kritici: „Nemáme důkazy, ale na těch cenách do memoranda měli zájem především soukromí obchodníci se dřevem. Z logiky věci je zřejmé, že u zpracovaného dřeva je kvalita a cena jasná a nedá se s ní manipulovat. Strom prodaný v Česku nastojato je zajíc v pytli a s cenou se dá hýbat. Vzhledem k budoucím obchodům bylo nutné přesvědčit ministerstvo, že péčko je pro stát výhodnější.” Šest z osmi nezávislých odborníků, kteří memorandum podepsali, jsou lidé zaměstnaní Lesy nebo velkými dřevařskými společnostmi. „Nedá se tedy mluvit o nezávislé expertize,” tvrdí odpůrci reprezentovaní Vladimírem Dolejským.
„My jsme memorandum nevypracovali, nemůžeme jej posuzovat a ani nevíme, že by tu byla nějaká expertiza svědčící o jiných číslech, než říká memorandum,” reagují Lesy ČR. „Ale máme k dispozici expertizu, která nám naše postoje potvrzuje,” říká Boublík. Ministerstvo zemědělství na otázku ohledně zmanipulovaného memoranda ani po urgenci neodpovědělo.
Ministerstvo ani Lesy chybu nepřipouštějí. Že je jejich přístup k hospodaření v celé Evropě naprostou raritou, zdůvodňují „odlišnostmi”. V čem je ale postavení Lesů ČR natolik výjimečné, že přistupují na ojedinělý a většinou tuzemských i zahraničních kritiků odsuzovaný systém hospodaření? „Každá firma je ojedinělá, třeba bavorské lesy jsou jiná forma společnosti. Každá firma má svá specifika a my musíme při hospodaření vycházet z analýz, které nám předkládají vlastní odborníci,” říká šéf Lesů Svatopluk Sýkora.
V tom se nevyzná ani Papež
Poměrně jasnou odpověď na odlišnost tuzemských Lesů nabízí předseda TOP 09 a zároveň majitel rakouských lesů Karel Schwarzenberg: „Hospodaření Lesů je naprosto bláznivé. Místo toho, aby hospodařily na menších jednotkách, revírech, všechno centralizují. Prodávají dřevo způsobem, který poškozuje daňové poplatníky, jejich hospodaření je neprůhledné, zvýhodňuje velké firmy.”
Centralizace znamená, že v Česku získávají zakázky především velké firmy. V nich je klíč k porozumění. Za posledních deset let se na obchodu se dřevem podílely hlavně obří společnosti. Dlouho obchod ovládala firma CE Wood, známá dobrými kontakty se sociálnědemokratickými ministry zemědělství z doby opoziční smlouvy. Po nástupu ministra Jaroslava Palase, za něhož vítězily ve výběrových soutěžích firmy jeho přítele Vojtěcha Slówika, ztratila firma CE Wood většinu státních zakázek a dnes už jen živoří. Po Slówikových firmách začala ovládat trh společnost LESS, a.s. Jana Mičánka – jednoho z původních architektů dnes fungujícího systému prodeje dřeva, jenž je znám dobrými vztahy s většinou ministrů zemědělství. Dnes je u moci úřednická vláda a rozhodující slovo ve vypsané zakázce má generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. Podle kuloárových informací – i výsledků předchozích menších tendrů – prosazuje společnost LST ovládanou někdejším šéfem Chemapolu Václavem Junkem a Richardem Hávou. Sýkora začínal svou kariéru v Chemapolu.
O co ve hře jde, prokazuje již zmíněné prohlášení Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR, které tendr kritizuje. „Vypsané výběrové řízení může výrazně změnit strukturu subjektů vykonávajících službu v lesích,” píše se v prohlášení. Přeloženo – jde o strach firem, které těžbu dřeva ovládají, že zvítězí jiný favorit Lesů.
„Podniku hrozí vytunelování, malé firmy jsou diskriminovány, požádal jsem pana premiéra, aby výběrové řízení zastavil,” říká šéf lidovců Cyril Svoboda. Stejně tak se chtějí zasadit u premiéra o zastavení vyhlášeného tendru a o vypracování nových zadávacích podmínek i šéf ČSSD Jiří Paroubek a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Já bych preferoval daleko větší možnost pro malé firmy, rozdělení zakázky na malé části, kopírující revíry a větší přehlednost prodeje dřeva. Ale upřímně řečeno, po těch letech, co dostávám o obchodu s dřívím mnoho protichůdných informací, nejsem schopen jasné odpovědi,” říká Jiří Papež z ODS, šéf zemědělského výboru sněmovny, jehož podvýbor pro lesnictví na konci minulého týdne zakázku podpořil.
Výběrové řízení je zatím pozastaveno – verdiktem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jemuž se nelíbí některá z hodnotících kritérií pro zúčastněné firmy. „Počkáme na jeho rozhodnutí,” říkají Lesy ČR, ministr zemědělství Šebesta i politici. Nicméně z většiny reakcí politiků vyplývá, že jejich výhrady nejdou proti samotné podstatě, tedy skrytému pronájmu a neprůhlednému způsobu prodeje dřeva, ale jak říká například stínový ministr zemědělství z ČSSD Michal Hašek: „Důležité je, aby tendr zabezpečil účast na těžbě menším a středním regionálním firmám.”
Jasné je jedno – soutěž se pozdrží a její podmínky se budou upravovat. Nakolik to bude ve prospěch českých lesů a veřejného zájmu, nedokážou předpovědět ani odborníci.
