Můj podnik
(kf)
Hradec Králové - Státní podnik Lesy ČR se opět dostává na první stránky novin a časopisů.
Naposledy tento týden vzkázal na adresu Lesů ČR jihomoravský hejtman Hašek – zrušte tendry tohoto podniku. V polovině dubna vyzvali poslanci vládu, aby zastavila výběrová řízení u státního podniku Lesy ČR. Jaký názor na vývoj v tomto státním podniku má jeho bývalý ředitel (do roku 2003) Jiří Oliva (na snímku), dnes docent na katedře lesní těžby České zemědělské univerzity v Praze a zároveň kandidát do parlamentu za TOP 09 v Hradci Králové.
* Jak vůbec hodnotíte takováto prohlášení?
Jako značně proklamativní a bez žádného praktického významu. Jak se měsíc před volbami ministr zemědělství k takovému usnesení postaví, je nabíledni. Věc mu navíc ztěžuje skutečnost, že generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora mu poskytl dobrou službu v podobě majetkového převodu moravské obory Radějov na jeho přítele, ke kterému chodí pan ministr lovit. Což o to, je to v dnešní míře privatizace veřejné moci zcela běžná kauza, kterých kolem sebe vidíme stovky. Narozdíl od obory, kterou státu již nikdo nevrátí, k tendrům mohl zaujmout jednoznačné stanovisko ÚOHS, který dostal podnět k jejich prověření a vydal předběžné opatření. Rozhodnutí, na které čekala celá podnikatelská obec, však překvapilo přístupem chytré horákyně, která dokázala být ani oblečená, ani nahá. ÚOHS sice předběžné opatření zrušil, čímž de facto řekl, že výběrové řízení je v pořádku, avšak chce přinutit Lesy ČR ke změně podmínek, čímž říká, že až tak zase v pořádku není. Jednoznačné rozhodnutí, zda výběrové řízení v souladu se zákonem ÚOHS nevydal, ačkoliv právě to je hlavní smysl jeho existence.
* O čem to podle vás svědčí?
Tato kauza jednoznačně dokumentuje, jaký chaos ve správě státního majetku vládne. Jeho základem je skutečnost, že stát, který by měl vytvořit a garantovat strategickou koncepci správy státního majetku, přenechává toto rozhodování o majetku všech občanů jednotlivcům, kteří dnes již ani nemusí být odborníky pro příslušný obor, ale postačí jim obecná pověst „skvělého manažera”. Ti pak udělají ta správná rozhodnutí, nad kterými se znalcům oboru často tají dech, rozhodnutí, která většinou nepřímo potvrzují kriteria výběru těchto osob.
* „Skvělí manažéři” však často rozhodují o obrovském majetku...
Podnik Lesy ČR s.p. je toho typickým příkladem. Spravují cca 1 340 tisíc hektarů státního lesa. Hodnota tohoto majetku se odhaduje na cca 700 miliard korun. Umísťuje na trh cca 8 milionů m3 dříví. Hospodářská a obchodní politika ovlivňuje zaměstnanost, podnikatelské prostředí množství dříví na trhu včetně jeho ceny a dalších návazností. Způsob a podmínky pro zadávání lesnických prací však klade další otázky, např. zda mají na zakázky dosáhnout jen velké firmy, nebo jen menší regionální firmy nebo snad všechny bez rozdílu? Chce stát, aby se firmy rozvíjely, rostly a platily více daní, nebo byly drženy na regionální, někdy stagnující úrovni? Nebo jsou podnikatelé nežádoucí a na vše stát najme vlastní zaměstnance?
* Kdo by takové otázky měl řešit?
Při velikosti a ceně spravovaného majetku mají podle mne jediného odpovědného řešitele a tím je vláda ČR, vzešlá z demokratických voleb. Jako jediná může do výběru optimální varianty zahrnout stanoviska všech navazujících resortů. Příslušný ředitel obdrží toto zadání a je pak posuzován podle toho, jak je dokáže naplnit. Počínaje rokem 2004 však sedmý ředitel tvoří a také hned realizuje sedmou koncepci hospodářské a obchodní politiky, vždy za souhlasného pokyvování ministra zemědělství, který na tomto postu momentálně sedí, a souhlasného mlčení těch, kteří jmenování ředitele zařídili. Živnostníci se bojí, že přijdou o práci, poslanci křičí, ministr mlčí a vláda říká, že je to složité, a politické strany se předhání ve slibech jak to po volbách zařídí, tentokrát již těmi správnými kandidáty, kteří čekají v záloze. Bohužel, pokud bude tento systém přístupu, uplatněný samozřejmě i v jiných činnostech a resortech, dále fungovat, každý jím dosazený manažer bude rukojmím skupiny, která jej do funkce dosadila. Od tohoto stavu je ke korupci a klientelismu opravdu malý kousek. Možná je výstižnější říci, že systém tyto jevy přímo produkuje.
* Má vůbec situace ve státním podniku Lesy ČR nějaké smysluplné řešení?
Transformace lesního hospodářství z počátku devadesátých let vycházela z tzv. zákona o velké privatizaci (z.č. 92/1990 Sb.), byla navržena ministerstvem zemědělství, schválena vládou a projednána v parlamentu. Poté, byť mnohými zatracována, fungovala bez problémů dvanáct let. Byl to postup, který odpovídal ceně a důležitosti dotčeného státního majetku, na rozdíl od přístupů dnešních. Pokud chce nadcházející politická reprezentace hájit zájmy občanů této země, jak všichni tvrdí, a přijme vládní (nikoliv ministerskou) odpovědnost za koncepci správy státního majetku, může to být pro společnost přínosem. Pokud však bude pokračovat v tomto řízeném zneužívání státních majetků, bylo by nejlepší službou pro lid žádný státní majetek nemít.
