Státy Evropské unie se dnes shodly na přísnějším postupu proti zločinům, které poškozují životní prostředí. Ministři spravedlnosti členských zemí odsouhlasili rozšíření seznamu celounijních environmentálních zločinů a zpřísnění postihů za jejich spáchání. Unijní země by pro dvě desítky zločinů spadajících do této kategorie měly zavést jednotné nejvyšší tresty, které nebudou moci být nižší než tři roky vězení. Státy se však na konečné podobě pravidel budou muset nejprve domluvit s Evropským parlamentem.
Evropský blok se kromě aktivního zavádění limitů omezujících poškozování životního prostředí snaží v posledních letech bojovat také proti zločinům, které k němu přispívají. Dosud platná pravidla zavedla unie v roce 2008 a nyní se je rozhodla aktualizovat.
„Musíme zajistit potrestání takových lidí a organizací, které profitují z aktivit ohrožujících naše zdraví a poškozujících naše životní prostředí,“ prohlásil dnes český ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který zasedání unijních kolegů za české předsednictví řídil.
Zástupci vlád se shodli na tom, že by se seznam environmentálních zločinů měl rozšířit ze současných devíti na dvacet. Přibýt na něj má nelegální obchodování se dřevem, nedovolená recyklace znečišťujících součástí lodí nebo vážná porušení pravidel týkajících se nakládání s chemikáliemi.
Cílem nové normy je také sjednotit úroveň trestů, které pachatelé zločinů z této kategorie v jednotlivých členských zemích dostanou. V případě úmyslného činu, který způsobí smrt člověka, bude maximální trest nejméně deset let, u činu z vážné nedbalosti pět let. Za jakýkoli jiný úmyslný čin ze seznamu by neměl být nejvyšší udělený trest menší než tři roky.
Jednotných pokut v celé EU by se měly poprvé dočkat i firmy poškozující životní prostředí. Za spáchání nejtěžších zločinů z kategorie by měly zaplatit nejméně pět procent svého ročního obratu nebo 40 milionů eur (975 milionů korun).
ČTK
