logo Silvarium tisk
JOSEF ŠULC

Zpráva zpracovaná sirem Nicholasem Sternem naléhavě varuje před možnými důsledky, jaké by mělo pro světové klima a lidstvo pokračování v dosavadním přístupu k této problematice. Obsahuje však také mnoho opatření, jež lze provádět ke zmenšení negativního působení lidských aktivit na přírodu. Ze zprávy vyplývá, že je nutno opustit ekonomiku diktovanou ropnou lobby. Zatím ale prognózy vývoje energetiky a dopravy naznačují, že budou na fosilních palivech závislé nejméně do roku 2030 až 2050. Zpráva odhaluje falešnost teorie, že omezování emisí snižuje konkurenceschopnost ekonomiky. Tony Blair (v době zveřejnění tzv. Sternova přehledu ještě premiér Velké Británie) ve svém vystoupení na shromáždění, konaném při této příležitosti, zdůraznil, že nelze pochybovat o tom, že vědci mají pravdu. Souvislosti globálního oteplování označil za katastrofu, a to nikoliv jakousi science fiction ve vzdálené budoucnosti, ale katastrofu probíhající již za našeho života. Profesionální politici úrovně Tony Blaira se užívání silných výrazů ve svých projevech vyhýbají. (Na rozdíl od některých našich politiků.) Když použil slovo katastrofa, jistě věděl proč.

Úroveň CO2 v atmosféře dosáhla hodnoty 430 ppm (částic v milionu částic). Atmosféra před začátkem průmyslové revoluce měla hodnotu 280 ppm. Kysličník uhličitý vzniká ve spalovacím procesu a je hlavní komponentou skleníkových plynů. To dokumentuje, jak narostly emise v důsledku lidských aktivit. Tyto koncentrace už způsobily globální oteplení světa o 0,58 °C. Pro laika jde o malou hodnotu. Ale v Grónsku už začaly v letním období tát ledovce na mnohonásobně větší ploše než kdykoli v minulosti. V létě je možno normální lodí dojet až k severnímu pólu. Severní ledová cesta okolo severního pobřeží Ruska z Murmansku až na Kamčatku je několik měsíců v roce průjezdná pro nákladní lodě bez pomoci ledoborců. Podle názoru některých badatelů je růst teplot v Arktidě jednou z příčin slábnutí severní větve Golfského proudu (NAD -North Atlantic Drift). Za posledních 50 roků zeslábl o 30 % a o stejný objem se zvětšilo proudění jižní větví. To jsou skutečnosti, nikoli vědecké hypotézy. Podle Sternovy zprávy bude oteplování pokračovat i v několika následujících dekádách v důsledku setrvačnosti globálního klimatického systému. I kdyby se roční objem emisí již nezvyšoval nad současnou úroveň, úroveň skleníkových plynů v atmosféře se do roku 2050 zvýší na téměř dvojnásobek hodnoty před průmyslovou revolucí a dosáhne 550 ppm. Pokud budou emise energetické infrastruktury na bázi fosilních paliv v rychle rostoucích ekonomikách narůstat a vzroste poptávka po klasických palivech pro dopravu, úroveň 550 ppm může být dosažena již v roce 2035.

Je obtížné přesně předpovědět, jaký vliv to bude mít na globální teplotu, ale matematické modely naznačují vzestup teploty o 2,7 °C. Oteplení způsobí tání ledovců, vyvolá zvýšené riziko záplav, zmenšení zásob čerstvé vody, snížení výnosů zemědělských plodin a podvýživu, úmorná vedra a rozšíření nemocí jako je například malárie. Vymizí 15 % až 40 % odrůd rostlin. Nejvíce budou trpět chudé země, ale ani Západ není imunní vůči přírodním katastrofám. Rychlost větrů v hurikánech se zvýší o pět až 10 % v důsledku zvýšené teploty moří. To v USA zvýší škody při hurikánech zhruba na dvojnásobek. V Británii se škody způsobené záplavami zvýší z dosavadní 0,1 % HDP na hodnotu mezi 0,2 % až 0,4 % HDP. Pokud teplota vzroste o tři nebo čtyři stupně, pak parna, která v roce 2003 v Evropě způsobila smrt 35 tisíc lidí a ztráty na úrodě v hodnotě téměř 12 miliard eur, budou v polovině století běžným jevem. Někdo může o těchto souvislostech s růstem teploty pochybovat, protože jsou hrozivé, ale nelze pochybovat o vědeckých důkazech, že globální oteplování je vyvoláváno emisemi skleníkových plynů, konstatoval Blair.

I když výsledky jakýchkoliv akcí nyní podniknutých se projeví až za mnoho roků, ještě není pozdě začít zpomalovat globální oteplování. Sternův přehled nabízí čtyři cesty k omezení emisí skleníkových plynů: * omezit poptávku po zboží a službách vyvolávajících velké emise, * zvýšit efektivnost využití energií, * aktivně působit proti příčinám zhoršování stavu ve sférách mimo energetiku, jako je například odlesňování, * přejít na nízkouhlíkové technologie v energetice, vytápění a dopravě.

Žádná z těchto cest neovlivní konkurenceschopnost. Svět už nemusí volit mezi odvracením klimatických změn a podporou ekonomického růstu. Změny v energetických technologiích a ve strukturách ekonomik zmenšily vliv emisí na růst příjmů, a to zejména v některých z nejbohatších zemí. (Rozuměj USA, pozn. red.). Zpráva také doporučuje portfolio technologií. Je velmi nepravděpodobné, že by některá sama o sobě zajistila nezbytné snížení emisí, protože všechny technologie mají určitá omezení, a také proto, že emise mají velmi rozdílné zdroje. Nelze také určit, která technologie bude nejlevnější. Sir Nicholas uznává, že soukromý sektor je hlavní hybatel inovací, ale uvědomuje si zřejmě také slabost tržního systému pro zajištění tohoto společenského zájmu, když vyzývá především vlády, aby podporovaly výzkum, vývoj a mezinárodní spolupráci. Spolupráce umožňuje sdílení rizik i odměn a účast na pokroku technologií. Umožňuje také koordinovat priority. Globální portfolio nových technologií, vzniklé na základě jednotlivých národních priorit výzkumu a vývoje, a individuální státní podpory jejich zavádění, nemusí být dostatečně široké. Spíše je pravděpodobné, že bude klást malou váhu na technologie významné pro rozvojové země, jako je třeba biomasa, konstatuje zpráva. Proto naléhá na uzavírání formálních mnohostranných výzkumných dohod, ale i neformálních uspořádání pro větší kooperaci mezi státy a posílení vazeb mezi národními programy.

Na shromáždění vystoupil také současný předseda vlády Spojeného království Gordon Brown s návrhem, aby se urychleně přešlo v dopravě na biopaliva. Průmyslově je zvládnuta výroba biopaliva z esterifikovaných rostlinných olejů. Je nutno rozvinout využití alkoholových biopaliv a vodíku. Jde o to, co nejdříve nahradit fosilní paliva v dopravě. Brown ohlásil ustavení pracovní skupiny s účastí Brazílie, Jižní Afriky a Mozambiku s cílem podporovat vývoj a výrobu regionálních biopaliv. Ze státního rozpočtu hodlá povzbudit vývoj druhé generace biopaliv na bázi celulózové technologie a podporovat institut energetických technologií k zavádění inovací. Je nutno dosáhnout mezinárodní dohody o výstavbě energeticky úsporných budov. Británie chce udržet ekonomický růst i při nízkouhlíkaté ekonomice. Globální klima není jen problém, ale také příležitost, konstatoval Brown.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě