Ač problém sleduji už 20 let, řekl jsem si, že to nechám na odbornících a jako laik nebudu do každoročního okurkového sporu o šumavského kůrovce zasahovat, pokud ovšem nebudu číst nehorázné lži, jakých se na běžícím pásu dopouští Tomáš Jirsa, fanatický jihočeský Savonarola, „senátor na Šumavě” (Ekologisté rozpoutali kůrovcovou kalamitu, LN 16. 7.).
Role hájit přírodní procesy proti pýše technokratů se už naštěstí chopili zasvěcení. Nikoli „ekologisté”, jak píše Jirsa, ale renomované akademické ústavy a výzkumné týmy, přírodovědci tu- i cizozemští (namátkou na podzim prohlášení 1200 vědců k Šumavě), fundované studie přírodovědných i lesnických fakult (namátkou studie Svobody/Zenáhlíkové z Lesnické a dřevařské fakulty), nejnověji dokonce závěry mezioborové komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Právě před touto komisí nedávno Jirsa pohořel, a snad aby si napravil reputaci, chrlí ve svaté válce proti národním parkům do médií jeden nesmysl za druhým.
Tak například že současné ekologické vedení NP Šumava prý těží „50x více, než těžil ekologisty kritizovaný lesník Ivan Žlábek” (letos údajně v NP vytěží 600 tisíc kubíků). Jirsa uvádí účelově útlumová léta 2002–2004. Proč neuvede léta 1996–1999? Tehdy vytěžil dřevorubec Žlábek přes půl milionu kubíků, jen v roce 1999 se celkově těžby téměř přiblížily těžbám loňským, a to tehdy neúřadoval žádný Kyrill!
Ale nejde o to, trumfovat se tu smutnými rekordy. Důležitější je, kde se těží: zatímco dříve se vesele plundrovaly a neznámo kam nastojato odvážely „rezonanční” 1. zóny (8. vegetační stupeň), dnes se intenzivně pracuje výhradně v nižších polohách na obměně monokultury ve smíšený buko-jedlový les. Kdy tento drobný rozdíl dojde i senátoru Jirsovi?
