Rubrika: PŘÍLOHA
Šumava/Když si turisté na pramenech Vltavy mohli vybrat, zda by správci národního parku měli pokácet smrky napadené kůrovcem, nebo je raději nechat stát a odumřít, dávali přednost druhé možnosti. Zjistila to anketa, kterou zde celé léto prováděla Správa Národního parku Šumava a Hnutí Duha.
Hnutí Duha zároveň upozornilo, že mezi místními politiky a potažmo v tisku se šíří falešné znění otázky, kterou respondenti dostávali. Proto zveřejňuje i kompletní text otázky včetně možností, ze kterých si účastníci ankety vybírali.
Výsledky ankety byly začátkem října prezentovány na odborné konferenci v šumavském Srní. "Výsledky ankety mě nepřekvapily. Je potěšitelné, že stále více místních obyvatel a návštěvníků chápe národní park jako ' svůj', bez etiketních švindlů. To se nedá říci o některých regionálních politicích, kteří tolik přírodě nefandí," říká František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
"Rozhodně" nebo "spíše" nekácet by doporučilo 78% dotázaných. Naopak pro zásah bylo 16% respondentů.
Ankety se zúčastnilo 3563 lidí. Vzorek tedy byl několikrát větší, než je zvykem ve standardních sociologických výzkumech veřejného mínění. Dotazování prováděli praktikanti Jihočeské univerzity a dobrovolníci Hnutí Duha.
Lidé, kteří osobně bydlí na Šumavě, dávají kácení přednost o něco častěji než turisté odjinud. Přesto i mezi místními lidmi mírně převažuje názor ponechat prameny Vltavy bez kácení (63 %). Rozdíl v místě bydliště se ale už stírá u lidí z Jihočeského kraje (73% by nekácelo) i Plzeňského kraje (81 %). Zahraniční návštěvníci téměř výhradně očekávají ponechání lokality bez kácení kůrovcem napadených stromů (91 %).
Otázka v anketě se neskládala z jedné věty, jak se vícekrát objevilo v médiích, nýbrž ji tvoří šest odstavců, které popisují stanoviska obou stran sporu. Zpracoval ji Jaromír Němec, sociolog Hnutí Duha.
Výsledky ankety se týkají pouze pramenů Vltavy - nikoli kompletního národního parku. Otázka v anketním lístku se totiž dotazovala pouze na toto místo. Výsledky ankety zašle Hnutí Duha ministru životního prostředí a hejtmanovi
Jihočeského kraje. "Anketa není sociologický výzkum a její výsledky bychom neměli přeceňovat. Ale naznačuje, jak převážná většina návštěvníků smýšlí o kácení kůrovcem napadených stromů v jednom zbytku pralesa. Asi je ovlivnila také skutečnost, že lidé přímo na místě viděli zbytek horského smrkového pralesa, po kůrovci uschlé stojící stromy, polom i holiny, které v okolí vznikly kácením," říká Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí Duha.
anketní otázka
Kompletní otázka, kterou turisté dostávali na předtištěném formuláři, zněla:
"Nad pramenem Vltavy, v nejpřísněji chráněné zóně národního parku, je zbytek horského smrkového pralesa. Rostou zde až 300 let staré stromy, které vzhledem ke svému věku ztrácejí sílu a začaly prostřednictvím kůrovce odumírat. Někteří se domnívají, že by se zde mělo proti kůrovci zasáhnout a napadené stromy pokácet, aby nad pramenem Vltavy nebyly suché stromy a aby se kůrovec nešířil do okolí. Jiní si myslí, že by se zde proti kůrovci nemělo zasáhnout, protože je to proti poslání národního parku, jde o zbytek pralesa v první zóně, kde kůrovec dělá totéž, co tisíce let předtím, a les se pod ochranou souší sám znovu obnoví. Někteří odborníci říkají, že odumírání starých stromů se nepodaří kácením kůrovcem napadených stromů zastavit, nanejvýš zpomalit. Ve skutečnosti jsou tedy dvě krajní možnosti: Buď uvidíme nad pramenem Vltavy suché stromy, nebo holinu s pařezy. Jaký je Váš názor? Má se ve zbytku pralesa v první zóně národního parku u pramene Vltavy kácet?zajímavosti
- Anketa probíhala od 1. července do 15. září.
- Výsledky ankety lze stáhnout na www.hnutidu ha.cz/publikace/NPS_ turi sticka_ anketa. pdf
- Respondenti vyplňovali i některé podrobnosti o sobě (pohlaví, věk, vzdělání atd.).
- Anketa byla anonymní.
- Mezi dotázanými bylo 204 lidí, kteří uvedli, že bydlí na Šumavě.
