Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje se rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to z tiskové zprávy Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), kterou má ČTK k dispozici. Výsledky studie byly publikovány v časopise New Phytologist.
„Epigenetické mechanismy nejen umožňují rostlinám úspěšně reagovat na současné klimatické změny, ale mohou také připravit jejich potomky na podmínky, které mohou očekávat v průběhu jejich života. Tato adaptace je zvlášť pozoruhodná, protože nepotřebuje žádné změny v samotné DNA a je tudíž výrazně rychlejší. To poskytuje přímý důkaz, že epigenetické mechanismy mohou přispívat k adaptaci rostlin na měnící se prostředí," uvedl jeden z hlavních autorů studie Vít Latzel z Oddělení populační ekologie Botanického ústavu AV ČR.
Vědci již dříve zjistili, že rostliny mohou připravit své potomky na různé stresové jevy, jako je například sucho či nedostatek živin. Přímý důkaz, že to je díky takzvaným epigenetickým procesům, tedy přenosu paměti mezi generacemi, přinesla nyní nová studie.
„Úloha epigenetických mechanismů v tomto procesu nebyla nikdy jednoznačně potvrzena v přírodních podmínkách. Náš výzkum na široce rozšířeném druhu jahodníku obecného jako jeden z prvních svého druhu ukázal, že lokální klima, jako je nízká či naopak vysoká teplota, vyvolává charakteristickou epigenetickou variabilitu, která rostlinám umožňuje reagovat na okolní klimatické podmínky," vysvětlil Latzel.
Zjištění vědců je důležité, protože dokazuje, že rostliny, které si při svém růstu vybudují geny například na zvládnutí vysokých teplot, je mohou předávat svým potokům a ti díky tomu mohou snáze zvládat případné změny klimatu. Odborníci průzkum dělali v pokusné zahradě Botanického ústavu a v přírodních lokalitách v Itálii, Česku a Norsku. Výběr lokalit pokryl většinu klimatických podmínek, kde se druh jahodníku nachází.
ČTK
