Po letech krčení ramen a opakování fráze „snad někdy, snad brzy”, se prodejci Subaru dočkali naftového motoru. Vyzkoušeli jsme jej rovnou v novém Foresteru. Jak jim to spolu šlape?
Mám souseda. Pracuje se dřevem, vlastní pilu, snad i kus lesa. Sousedovi, jako asi valné většině mužů v tomto státě, nejsou úplně ukradená auta. To ale není podstatné. O sousedovi vám vykládám proto, že představuje ideálního uživatele SUV, jenž naplno využije pohon všech kol a ocení vlastnosti dobrého terénního vozu. Za prací jezdí téměř denně do kopců, v zimě si musí razit cestu vrstvou neujetého čerstvého sněhu, ale co víc, má citovou vazbu k značce Subaru.
Pokud zahlédne Forester, spustí se reakce ne nepodobná té, kterou pozoroval u svých hafanů I.P. Pavlov. Existují však dva důvody, proč soused zatím nepomohl Subaru k lepším prodejním výsledkům. Důvod číslo jedna – soused se chystá na stavbu rodinného domu a šetří tudíž každou korunu. S tím mu bohužel Subaru nepomůže. Důvod číslo dvě – spotřeba benzinových motorů jej doslova děsí a plynová přestavba ubírá drahocenné místo v kufru, které coby živnostník a hlava čtyřčlenné rodiny docela zoufale potřebuje.
Subaru tedy v případě souseda ještě donedávna nemělo šanci, dnes však díky novému naftovému motoru Boxer má na podobné klienty páku. Soused asi bude šetřit dál, ale Česká republika i celá Evropská unie je takových sousedů plná a to pro japonskou automobilku znamená obrovský prodejní potenciál. Subaru to ví a bude hlavně otázka marketingu, zda dokáže společně s novým naftovým motorem prodat klientům i nový, řekl bych podstatně atraktivnější a napříč širokou masou přijatelnější vzhled.
Auto samo pro sebe
Jsem upřímně rád, že to s Foresterem nedopadlo jako s mnoha jinými japonskými nebo korejskými auty. Když se dařilo, bylo všechno v pořádku, jakmile ovšem začaly prodeje klesat či stagnovat, dostal někdo v automobilce záchvat a nechal od základu přepracovat nejen design, ale často i celou koncepci auta. Forester platil vždy tak trochu za individualistu. Nešlo o čistokrevné SUV, ale ani trapný pokus přeměnit obyčejné kombi na SUV hromadou plastových lišt.
Forester měl skutečně vizuálně mnohem blíže ke kombi, ale zároveň dokázal úspěšně bojovat i s hodně těžkým terénem a tam, kde navoněné oplastované kombíky selhávaly, Forester se dostával teprve do tempa. Problém ovšem spočíval trochu v tom, že v obecném vnímání nebyl japonský polesný žádný fešák. S novou generaci se toho ovšem hodně změnilo. Forester zmohutněl, natáhl se do výšky, délky i šířky a také zkrásněl.
Jestliže se u předchozí generace dalo o vzezření auta i hodiny polemizovat, dnes se asi najde málokdo, komu se bude nový Forester zdát vyloženě nepěkný. Přídi pomohla civilnější maska chladiče (a to navzdory všeobecné popularitě single framů), nové světlomety i prolisy na karoserii, rovněž záď vylepšily nové světlomety. Osobně velmi oceňuji fakt, že v Subaru odolali pokušení a neudělali z Forestera malou Tribecu. Forester se nyní sice robustností a výškou přiblížil na dohled klasickým SUV, ale zároveň stále vyvolává dojem hodně „nabušeného” kombi. A tím se odlišuje od ostatních.
Praktická stránka přechodem na nový vizuální styl neutrpěla, spíše naopak. Zavazadlový prostor nyní vykazuje vesměs lepší hodnoty než tomu bývalo v minulosti, v základním uspořádání například narostl objem kufru na 450 litrů, sklopením sedaček získáte celkem 1610 litrů (1660 u benzinových verzí). Nakládací hrana se nachází příjemně nízko u země, víko se zvedá do dostatečné výšky i vstupní otvor vykazuje všechny atributy praktického auta.
Pomaličku, polehoučku
V interiéru žádné velké překvapení nečekejte. Subaru pomaličku polehoučku vylepšuje kvalitu interiérů svých vozů, zvedá úroveň materiálů, zpracování i slícování, ale zároveň si dává pozor na to, aby tahle legrace moc nestála a zákazníci se příliš nerozmazlili. Hodně rychle proto zapomeňte na přepych z prémiových evropských kombi a SUV, měkoučké plasty, broušené dekory a vypiplaná tlačítka se ani v nové generaci Foresteru nekonají.
Pokrok tu cítit je, ale jde o klasický evoluční krůček kupředu, nikoliv žádnou revoluci, o jaké například Subaru hovoří v souvislosti s naftovým motorem Boxer. Palubní deska vypadá tentokrát trochu honosněji, dokonce bychom snad mohli hovořit o určitém nádechu prestiže, o který se mimochodem očividně snaží i některé ovládací prvky. Jako celek působí interiér velice sympaticky a určitě neurazí ani hodně vybíravého klienta.
Plasty nevržou, nezejí mezi nimi propastné díry a nevykazují žádné další anomálie, a tak vlastně vůbec nesejde na tom, zda do nich zaboříte prst nebo si o ně zlomíte nehet. Pokud jednou namodeluje Subaru hromadu tvrdých a asi zřejmě výrobně levnějších plastů do impozantního celku á la Audi, bude mít vyhráno. Pojďme k dalším aspektům interiéru. S ergonomií - až na tragické ovládaní stále velmi okleštěného palubního počítače - Subaru nemělo nikdy problémy.
Kolíček zoufale trčící z přístrojové desky působí v 21. století docela směšně, ale pokud milujete pana polesného, asi si budeme muset na jeho manýry zvyknout. Kromě této drobnosti nenarazíte na problém s žádným ovladačem. Všechny jsou snadno dostupné a večer dokonce i dobře podsvícené – včetně ovladačů na volantu. Nový Forester vykazuje velice slušné parametry vnitřního prostoru, spousta místa na vás čeká vpředu i vzadu, netrpí hlava, kolena ani ramena.
Celkem tradiční pochvala směřuje na adresu sedaček a volantu. Sedačky jsou šetrné k zádům i zadnici na dlouhých trasách, o komfort a bezpečí posádky se starají pečlivě i v zatáčkách, kde dostatečným bočním vedením zajišťují stabilní pozici. Volant s optimální šířkou věnce se výborně drží a vyvolává vzpomínky na krásné chvíle prožité na místě řidiče v Impreze WRX STI.
Boxer diesel konečně na scéně
Větší robustnost, silnější evropská příchuť, hezčí plasty nebo větší kufr, to jsou všechno kroky správným směrem, na druhou stranu ovšem tradiční benefity každého druhého nového auta. Jednoduše nic, čím byste vyrazili soupeřům dech a na co byste ulovili celé houfy rybiček. Není jednoduché takovou super návnadu vymyslet, vyrobit a nakonec prosadit na trhu. Subaru ovšem proměnilo svůj obrovský handicap z posledních let v obrovský tahák na lidi.
Celé dlouhé roky muselo poslouchat nářky zákazníků, že benzinové motory a nota bene přeplňované benzinové motory jsou úžasné, skvělé, silné, ale mají takovou spotřebu, že se z toho i dobře situovanému podnikateli někdy zatočí hlava. Celé ty dlouhé roky mohli prodejci Subaru v takových situacích reagovat pouze pokrčením ramen a vyjádřením naděje na brzkou změnu. Turbodiesel prostě není a šmitec.
Konkurence se mohla Subaru posmívat a přetahovat nešťastné zájemce o naftového Forestera na svou stranu. Jenže dnes má konkurence problém. Subaru konečně zařazuje naftu do nabídky a zákazníky, které mu kdysi konkurence vyfoukla, si bude chtít vzít zpět. Předpoklady k tomu rozhodně má, i když Boxer diesel nepřicházel na svět úplně hladce.
Dobře si vzpomínám na rozpačité tváře novinářů, když na autosalonu v Ženevě vystoupil člověk ze Subaru na stupínek a pronesl památnou větu – Motor vám dnes nepředstavíme, ale mohu vám říct, že jsem si ho vyzkoušel, je tichý a má výbornou spotřebu. Úžasné. No naštěstí dnes už víme vše.
Trocha teorie
Víme, že práce na naftovém motoru Subaru započaly v roce 1999. Chvíli nebylo jasné, jakou cestou se vlastně Japonci vydají, neboť partnerské firmy dávaly od konstrukce plochého motoru ruce pryč, a na několik okamžiků se dokonce zdálo, že Subaru se svým naftovým motorem tuto konstrukci opustí. Nakonec vyhrála tradice a snaha zachovat kontinuitu značky i v této oblasti, což si vyžádalo odpovídající úsilí.
Faktem je, že naftové motory vykazují ve srovnání s motory zážehovými několik vrozených konstrukčních nevýhod, které mají na svědomí tradiční negativní vlastnosti jako vyšší míru hluku, vibrace atd. Naftové motory mívají menší spalovací komory a písty a k eliminaci vibrací používají ve většině případů (u řadového uspořádání) vyvažovací hřídele. Subaru se v případě Boxeru Dieselu obešlo bez vyvažovací hřídele (který není vzhledem k uspořádání válců třeba), navíc dosáhlo opravdu kompaktních rozměrů a nízké hmotnosti.
Jednotka Subaru používá systém vstřikování paliva common-rail a v testované verzi vykazuje následující parametry: zdvihový objem 1998 cm3, maximální výkon 108 kW při 3600 ot./min., točivý moment 350 Nm od1800 ot./min, udávaná kombinovaná spotřeba činí 6,4 litru nafty.
...více praxe
Klid a rozvaha s jakou se naftový dvoulitr Subaru probouzí k životu skutečně bere dech. Divoké starty z některých vozů, kde se společně s motorem roztřese i celé auto rozhodně není případ nového Foresteru. Motor velice kultivovaně naskočí a kultivovanost si zachová i ve volnoběžných otáčkách. V případě většiny jiných naftových motorů bych si za takové slovo vrazil pořádnou facku, ale o Boxeru diesel se nebojím říct, že na volnoběh přede.
Postupné přidávání plynu zvyšuje hladinu hluku a krůček po krůčku obnažuje skutečnost, že v spalovacích komorách hoří naftový koktejl. Kolem 2000 otáček se dostaví mírné dunění, intenzitou ovšem velmi slabé až nevýrazné, které navíc velice rychle pomine. Jediný nepříjemný akustický projev motoru vyvoláte většinou při pokusu o zrychlení se zařazeným vysokým rychlostním stupněm. Podřazení a zvýšení otáček nad kritickou hranici problém spolehlivě vyřeší.
Střední a vysoké otáčky jsou místem, kde o druhu motoru nemůže existovat jediná pochybnost, nicméně i ve vysokých otáčkách zachovává jednotka dekoru a nepřivádí řidiče do stavů zoufalství a beznaděje. Při prudké akceleraci dovnitř pronikne zvuk turbodmychadla, nejde však o nepříjemné pískání avšak specifický mechanický zvuk, který vám znovu připomene, že pod střechou jedné stáje žije s tímto hřebcem i rychlík WRX STI.
Dynamika vozu odpovídá uvedeným parametrům. Síla se dostavuje už v nízkých otáčkách, na zátah nemusíte čekat a ani se nemusíte obávat prodlevy či rychlého uvadání. Rozsah využitelných otáček není oslnivý, ale to není u naftového motoru žádné překvapení. Forester váží přes 1600 kg, takže od něj s daným motorem nelze očekávat žádné atletické výkony. Motor stačí na hodně svižnou jízdu, zvládne i prudkou akceleraci a skvěle si vede v terénu.
Předjíždění vyžaduje přesnou práci se spojkou, plynem a řadicí pákou, právě při předjíždění totiž celkem snadno narazíte na nízký „otáčkový” strop.
Tak a teď dobrá zpráva pro všechny spořílky, kteří se museli při pohledu na spotřebu silných benzinových verzí vždy přežehnat. Boxer diesel se skutečně spokojí s málem. Na cestě Brno – Bratislava – Brno spotřeboval Forester 2,0D krásných 6,5 litrů nafty.
Provoz ve městě spotřebu zvýšil na 7,3 litru, testování jsem nicméně zakončil s příjemnou spotřebou 6,8 litru nafty na 100 km jízdy. Vzhledem k hmotnosti vozu, stálému pohonu všech kol a většímu aerodynamickému odporu to považují za hodně pozitivní výsledek.
Pohoda, klídek a taneček
Nechybělo mnoho a nové Subaru Forester 2,0D odejde z tohoto testu s hodnocením tvořeným z 95 % superlativy. Bohužel jsem se nedokázal srovnat s nastavením podvozku, a tak budu kromě chválení i trochu kroutit hlavou. Chápu, že existuje skupina lidí, a to skupina početná, která miluje komfortní houpavá auta, jež promění půlmetrový výtluk v ďolíček na cvrnkání kuliček.
Řidič zaslechne jenom cvak, cvak a tam, kde například některá italská auta prosí o smilování, tenhle komfortní kočár ani necekne. Nerovnosti v novém Foresteru přestávají existovat, a to bez výjimky. Vůbec nezáleží na tom, zda se před vámi zjeví obrovská díra, železniční přejezd nebo souvislá vrstva různé odskočených panelů obecně vydávaná za dálnici D1, na palubě totiž prakticky o ničem nevíte.
Už dlouho jsem nejel po naší D1 takto psychicky v pohodě, už dlouho jsem si jízdu po tankodromu rychlostí 130 km/h takto neužíval. Tak v čem je problém, ptáte se možná? Problém je v tom, že extrémní komfort s sebou přináší odpovídající náklony v zatáčkách nebo třeba velkou citlivost na boční vítr. Na dálnici se mnou zacloumal každý větší kamion, a to nemluvím o situacích, kdy se vzedmul silný nárazový vítr.
Problém je také v tom, že v zatáčkách se Forester (ve vyšších rychlostech) vlní jako břišní tanečnice a pokud se rozhodnete pro hodně svižnou neřkuli sportovní jízdu po křivolakých českých silničkách, dočkáte se neustálého problikávání stabilizačního systému či pohupující se zádi. Houpavá charakteristika se dramaticky projeví např. i ve chvíli, kdy se rozhodnete např. ve 100 km/h prudce zašlápnout brzdu.
Drtivá většina vozů v takových situacích vykazuje tendence „stavit se na čumák,” ale u málokterého auta dostanete strach, že se mu to povede. Osobně bych podobné atletické výkony klidně oželel, ale vysoký komfort si zkrátka někde musel vybrat daň. K mnoha už zmíněným přednostem nového Foresteru přidávám další v podobě ostrých a nevadnoucích brzd či krátkého a přesného řazení.
Při řazení převodových stupňů sice musíte překonávat mírný odpor, ale k Subaru mi taková charakteristika řazení docela sedí. Problém může zpočátku působit hodně tuhý a nekompromisní spojkový pedál zabírající navíc velmi nízko. Pokud neudržíte levou nohu na uzdě, budete se prvních pár dní soužití s milovaným Japoncem rozjíždět na dvakrát či alespoň přískokem.
Zazvonil zvonec....
Pohádka jménem Subaru Forester má šťastný konec (prozatím). Japonci dlouho hledali ideální podobu svého SUV a zatím s poslední generací se to, zdá se, povedlo. Forester přibral na svalové hmotě, přitom si ovšem zachoval hezkou atletickou postavu. Měkčené plasty a luxusní tlačítka si do interiéru cestu zatím nenašla, to ale nevadí. Velký pokrok představuje nasazení naftového čtyřválce Boxer, jenž vyniká kultivovaností a nízkou spotřebou. Forester s novou generací snad ještě více změkl, kdo má nicméně rád velmi (ale velmi) komfortní auta, bude s naladěním podvozku spokojen.
První cena vozu 648.800,-Kč (Forester, 2,0 X 110 kW, Trend)
První cena vozu s testovanou motorizací 793.800,-Kč (Forester, 2,0D 108 kW, Active)
Základní cena testovaného vozu 853.800,-Kč (Forester, 2,0D 108 kW, Comfort)
Cena testovaného vozu vč. příplatků 855.800,-Kč (Forester, 2,0D 108 kW, Comfort)
Plusy
Sympatický vzhled
Prostorný interiér
Komfortní sedačky
Kultivovaný a úsporný naftový motor
Přesné řízení
Minusy
Příliš měkká charakteristika podvozku
Vyšší aerodynamický hluk
Absence redukční převodovky ze základní benzinové verze
