Poslední roky prší jinak, než jsme zvyklí. Krajina se častěji vypořádává se suchem ale i přívalovými dešti. Vysušenou půdu, z níž srážky rychle odtékají, je třeba dlouhodobě chránit a připravovat na důsledky změny klimatu. Možností je více: zlepšení zasakování vody, zpomalování odtoku vody z krajiny či její efektivnější zadržování. Jaká opatření v Česku fungují, kdo je iniciuje a jakým bariérám při tom čelí, zkoumali vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Změny klimatu rozkolísávají srážkové cykly po celém světě. Ve střední Evropě prší v dlouhodobém průměru víceméně pořád stejně, ale v jiná období, než jsme zvyklí nebo než potřebujeme. Také dynamika srážek je jiná – delší období jsou bez srážek, střídají je častější přívalové deště. Kvůli vzrůstajícím teplotám a teplotním skokům méně sněží a sníh častěji rychle odtává. Na všechny tyto změny je potřeba se postupně adaptovat, protože využívání půdy může významným způsobem zhoršit nebo naopak zmírnit negativní dopady klimatických změn.
Celý článek najdete zde.
