Podle starostky Stožce Zdeňky Lelkové ale některé problémy ani vize nevyřeší.
Šumava – Zásadní posun v jednání s místními samosprávami, i tak lze označit posledních zhruba sedm měsíců na Šumavě z pohledu zdejších starostů. „Už s bývalým ministrem Ladislavem Mikem byla spolupráce o sto procent lepší, než s jeho předchůdcem Martinem Bursíkem. Do té doby jsme jen ustupovali a pokud už někdo udělal kompromis, byly to obce,” tvrdí starostka Stožce Zdeňka Lelková. Podle ní Ladislav Miko viděl, o co na Šumavě jde i z pohledu obcí. „Všichni před ním se snažili řešit výhradně ochranu přírody a na lidi zapomínali. Navíc byl ochoten ke kompromisům,” dodává. S vyjádřením zástupců ministerstva životního prostředí o věcném přístupu obcí k jednání o strategickém dokumentu Vize Šumava 2020 víceméně souhlasí také starostka Stožce Zdeňka Lelková. „Vidím to stejně. Konečně se někdo probudil a začal se o Šumavu zajímat z hlediska ochrany životního prostředí a ne jen ochrany přírody. Šumava takový dlouhodobý výhled potřebuje,” potvrdila starostka Lelková i slova starosty Horní Plané Jiřího Hůlky o sporném bodu. Tím je rozšíření současných jedenadvaceti procent bezzásahových území o dalších devět procent z celkové plochy Národního parku Šumava. „Slíbili nám dodat podkladové mapy, kde jsou vyznačena současná a také plánovaná nová území bez zásahu. Teprve pak se budeme rozhodovat,” dodala stožecká starostka s tím, že nicméně dohoda skutečně spěje k podpisu. Osobně je ochotna akceptovat navržený postup, pokud jde o bezzásahová území, která jsou podle ní už i tak značně zdevastována a nejde s nimi mnoho dělat, ale s jednou výhradou. „Kvůli tomu, že bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík v podstatě obešel při stanovení bezzásahových území zákon bez toho, že by takovou věc projednal podle zákona s obcemi, podali jsme na něho žalobu a na té trváme. V případě, že by podpis dohody pro nás znamenal, že bychom postup Martina Bursíka de facto legalizovali, měla bych s podpisem velký problém, proto momentálně vše znovu probíráme s právníkem,” upozornila starostka Lelková.
„Chystaná vize řeší mimo jiného i nepotřebný majetek v rámci Národního parku Šumava a přístup k finančním prostředkům. „Navíc i pro nás hodně důležitá výběrová řízení a pracovní místa pro lidi z regionu,” dodala Lelková. V otázce možné finanční podpory z různých dotačních programů zůstává ale i nadále při zemi. „Nejde jen o množství financí, které na Šumavu přiteče, ale především o jejich dostupnost pro malé obce. Ty si například na peníze z evropských operačních programů nemají šanci ani sáhnout kvůli podmínkám na předfinancování a vlastním podílům. Pro nás by proto byly důležitější programy ministerstev pro místní rozvoj a práce a sociálních věcí, které by menším obcím pomáhaly s drobnějšími projekty. Pokud jde o Operační program životního prostředí a Státní fond životního prostředí, ty fungují,” říká starostka. Vizi hodnotí z větší části pozitivně, i když upozorňuje na to, že řada konfliktních témat zůstane i do budoucna. „Týká se to především výkonu státní správy v rámci Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Je pro nás nepřípustné, abychom po dlouhých jednání s vedením Správy dospěli k nějakému řešení a to pak shodí ze stolu pracovníci státní správy. Posledním příkladem může být například platný masterplán, podle něhož jsme připravili podklady pro územní plán a zanesli tam požadavky správy. Výsledkem je, že ze státní správy dorazilo zamítavé stanovisko,” upozorňuje na komplikace v rozvoji obcí starostka Stožce Zdeňka Lelková.
Jako zásadní pro další rozhodování vidí dodání přesných mapových podkladů k bezzásahovým územím i starostka Borových Lad Jana Hrazánková, která je současně i předsedkyní regionální rady parku. „Dohodli jsme se, že máme zájem na podepsání dokumentu, nicméně ještě není kompletní. Pokud budou starostům požadované mapové podklady dodány v dostatečném časovém předstihu, abychom je mohli zhodnotit, je možné, že se podaří vizi podepsat ještě do konce ledna, nejpozději začátkem února,” potvrdila Jana Hrazánková. Zda bude ochotna dokument podepsat, nebo ne, závisí podle ní právě na požadovaných mapových podkladech, bez nich nechce předjímat výsledek. Připouští však, že na Šumavu nelze nahlížet jen z pohledu katastru jedné obce, ale jako na celek. Jestli bude dohoda podepsána i v případě, že s navrženými bezzásahovými územími nebudou souhlasit všichni, ale většina ano, rozhodnou teprve zástupci Svazu obcí Šumava v následujícím týdnu až na základě dodaných podkladů.
