Rakousko a Bavorsko oznámily, že připravují stížnost na evropské úrovni kvůli šíření kůrovce z českých lesů. Kašperské Hory se rozhodly vyjmout své lesy z národního parku.
Poté na svolané tiskové konferenci představitel Národního parku Šumava (NPŠ) spolu se zástupcem ministerstva opět uklidňovali veřejnost, že boj s kůrovcem je účinný. S tímto stanoviskem ale nesouhlasí přestavitelé šumavských obcí a někteří odborníci.
„Správa NP a CHKO Šumava na základě odborných poznatků odhaduje, že kůrovec letos napadl zhruba 200 000 kubíků dřeva ponechaného z poloviny v bezzásahových územích a z poloviny v oblastech, kde lesnicky zasahujeme. Náš integrovaný systém ochrany lesa se ukázal jako dobrý a funkční, protože až z 80% zabránil přeletu kůrovců do lesů II. zón. Letos napadl kůrovec v bezzásahových územích pouze 0,5% z celkové rozlohy lesů NPŠ. Kůrovcové nebezpečí v zásahovém území NP účinně likvidujeme,” prohlásil ředitel šumavského parku František Krejčí. „Obranná opatření uplatněná v boji s lýkožroutem smrkovým jsou na území mimo bezzásahových zón NPŠ realizována příkladným způsobem, včetně jejich odpovídajícího počtu,” potvrdil ředitel odboru ochrany lesa České inspekce životního prostředí Vladimír Dolejský. „Ujišťujeme všechny vlastníky okolních lesů, že jejich obavy z kůrovce jsou zbytečné,” dodal mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
„Situace není vůbec taková, jak ji proklamují představitelé národního parku. Už samotný národní park publikuje na svých stránkách přes dvě stě tisíc kubíků kalamitní hmoty. A to je množství, které se v parku za normálního stavu vytěží za dva roky,” zdůraznil lesník a zároveň ředitel obecně prospěšné společnosti ze Čkyně Petr Martan, autor knihy Šumava umírající a ohrožená. Ten je přesvědčen, že je třeba začít rázně jednat. „Kůrovec se musí začít likvidovat účinně, to znamená nepoužívat prostředky, které jsou zatím ve fázi výzkumu, jako např. houby či antiferomony,” dodal.
