Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Zasahovat nebo nezasahovat do lesů na Šumavě. Vědci z Akademie věd se kloní k tomu, aby fungovala bezzásahová pásma, co je k tomu vede, odpoví host Profilu Studia 6 Radim Šrám předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky, dobré ráno. Pane Šráme, jak jste tedy k tomuto tvrzení dospěli, že by měla existovat bezzásahová pásma na Šumavě?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
To, že mají existovat bezzásahová pásma na Šumavě, už je záležitost, která trvá mnoho let a je i legislativně ošetřena, to je jedna věc. Minulý týden 20. května docent Boháč z Jihočeské univerzity pořádal seminář v Českých Budějovicích, kde tyto věci byly diskutovány v souvislosti s mezinárodním rokem biodiverzity.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Ale když máte říct pár argumentů, které vás k tomu vedou, na základně čeho se k tomu kloníte, proč to tak má být, proč si myslíte, že už odumřelý porost se sám spontánně obnoví?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Je nutno říci, že na těchto otázkách řada vědeckých pracovníků, zejména z Akademie věd. Právě z jihočeského výzkumného centra právě zjišťují, že v těchto bezzásahových zónách již dochází k obnově porostů. Ale je potřeba si uvědomit, že tato věc je strašně dlouhodobá, že to není otázka, řekl bych, jednoho volebního období, ale že opravdu tady potřebujeme desetiletí, aby k takové obnově došlo, protože i na základě jiných zkušeností,které jsou z jiných oblastí v našem státě se ví, že vy můžete něco zničit velmi jednoduše, ale než dojde k obnově, takže to je otázka na desetiletí a mám obavu, že tyto úvahy vůbec nejsou zvažované.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Pojďme si ale poslechnout, co na to řekl v roce 2008 Václav Klaus.
Václav KLAUS, prezident ČR
Myšlenka nechat to úplně zničit s nadějí, že za několik set let tam zase něco vyroste. To je koncept naprosto nesmyslný.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Tak to je docela jasný argument. Tam se nemluví o desetiletích, ale o několika stovkách let.
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Já si vážím názoru pana prezidenta, ale nicméně musím říct, že vědecké poznatky jsou v rozporu s tímto prohlášením protože tady je vidět již dneska, že tam ke zlepšení dochází.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A co kůrovec? Šumava zplundrovaná kůrovcem o tom se také dlouhodobě vedou spory. Je to prokazatelné, jak vy byste bojoval s kůrovcem?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Tam je potřeba si uvědomit jednu věc, že jsou dvě oblasti na Šumavě jedna je takzvaná bezzásahová zóna, která se týká 20 % národního parku Šumava a toto je oblast, kde je potřeba nechat všechno přirozenému vývoji.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Pouze v těch 20 %, v těch 80 % byste potom.
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Pouze v těch 20 % zatímco v těch 80 % se to přirozeně řeší způsobem, který je doporučován. Čili tam se to přirozeně kůrovec likviduje.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A tam byste ten poměr neměnil vzhledem k tomu, jaké máte průkazné materiály, k čemu jste dospěli k té vaši studii. Neměnil byste nějak ten poměr?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Tam je potřeba si uvědomit a od začátku se říká, že to je otázka těch 20 %. Čili určitě ta bezzásahovost je potřeba, aby v těch 20 % byla dodržena. Tyto poznatky vychází i z toho, z mezinárodních zkušeností v národních parcích. Čili to není ani jenom názor několika jedinců v našem státě. Zde se vychází skutečně z vědeckých poznatků, které jsou mezinárodně přijatelné.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Pojďme si tedy vyslechnout další hlas, tentokrát Miloše Zemana, který má opačný názor.
Miloš ZEMAN, bývalý předseda vlády
Setkal jsem se s desítkami odborníků a myslím si, že odpověděli zcela logicky. Oni říkali, že vinou Šumavského národního parku, vinou toho, že se tam nekácí podle tradičních zásad uschlé stromy, nepálí se kůra zasažená kůrovcem, a tak dál, takže je tam teď poškozeno 6 tisíc hektarů lesa.
David BOREK, moderátor
Není to trošku tak,že ten podle toho každý člověk podle toho, jaké má smýšlení, jestli se spíše kloní k větší ekologii, nebo ne, že se podle toho rozhoduje a že si najde mezi těmi odborníky zastánce i odpůrce?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Já musím říct, že kdy na Komisi životního prostředí Akademie věd tato věc byla diskutována, takže všichni členové na to měli jednotný názor. Byla jedna připomínka, že svým způsobem je zvláštní, že například lesnické fakulty se právě o spontánní obnovu lesa daleko více nezajímají a že tyto věci právě z lesnických fakult na Šumavě nejsou studovány.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A kdo je tedy v té komisi? Není to jeden ekolog vedle druhého?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Já nejsem schopen vám tady vyjmenovat jednotlivé členy komise, ale to není ekolog jeden vedle druhého. To jsou zástupci jak z různých ústavů akademie věd, tak z univerzit i mimo univerzitních pracovišť. Čili je to skutečně velmi široké spektrum odborníků, ale nicméně odborníků, kteří mají každý ze svého hlediska znalost o problematice životního prostředí.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Jak s těmi svými poznatky chcete dál nakládat? Jak chcete o nich diskutovat, s politiky?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Přirozeně že my pokud jsme vyzváni, tak tyto názory s politiky diskutujeme, ale toto stanovisko bylo předloženo i na ministerstvu životního prostředí.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A jaká byla reakce?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Vzhledem k tomu, že bylo odesláno včera, tak nemohu říct.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Jakou očekáváte tedy reakci?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Předpokládám, že se s našimi názory ztotožní.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Nicméně předtím jsme slyšeli dva politiky, prezidenta, potom předsedu strany, která kandiduje v letošních volbách. A ti byli zcela opačného názoru, takže jakou chcete použít argumentaci, abyste je opravdu přesvědčili k tomu, že výsledky vaší studie jsou správné?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Já bych zejména chtěl říct, že je velmi nešťastné, když právě věci, o kterých víme, že jsou dlouhodobý proces, má někdo snahu řešit s ohledem na délku našich volebních období. A zejména když tyto otázky, které se jedná o dlouhodobý proces, kdy jsou dneska využívány například zmíněnou stranou, tak to považuji za velmi nešťastné.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A když to otočím na druhou stranu, nemůže se stát, že teď máte výsledky nějaké a za právě několik desítek let se objeví ten fakt, že jste neměli pravdu, že jste se mýlili ve svých závěrech?
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Já si myslím, že zkušenost přirozeně ukazuje, že ať máte jakýkoliv názor, takže časem můžete zjistit, že jste se mýlila. Když jsou nové poznatky, které jsou umožněny třeba novými technikami. Ale já bych vám rád uvedl jeden příklad, který ukazuje, že některé zkušenosti, které jsou v našem státě, přesahují dekády let a to je třeba otázka, jak je to se zdravotním stavem populace v pánevních oblastech severních Čech, kdy se v podstatě ví, že střední délka života v 80-tých letech u mužů byla o dva roky kratší. V posledních 20 letech se výrazně zlepšilo prostředí, zlepšilo se ovzduší v severních Čechách a také se výrazně zlepšuje střední délka, prodlužuje střední délka života v našem státě. Nicméně tato populace si pořád ten deficit dvou let nese. My nejsme schopni vysvětlit, jak je to vůbec možné a to se bavím o tom, že tady je přesah už 20 let a vy tedy musíte očekávat, že i na Šumavě vidíme něco podobného.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Děkujeme vám za návštěvu, na shledanou.
Radim ŠRÁM, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Na shledanou.
