Správa parku tvrdí, že apokalypsa se nekoná, kritici ale volají po zásahu vlády.
Jižní Čechy/ Spory ohledně kácení stromů napadených kůrovcem a řízení Národního parku Šumava (NPŠ) neberou konce. Zatímco jedna strana v čele se správci parku tvrdí, že příroda se s řáděním kůrovce sama vyrovná, druhá strana v čele se Svazem obcí NP Šumava a některými politiky naopak požaduje, aby se v šumavských lesích rázně zasáhlo. Svaz šumavských obcí dokonce zorganizoval petici za záchranu Šumavy, která žádá vládu a parlament, aby se urychleně začaly situací v parku zabývat.
V nedávné době petici podepsalo také více než dvacet českých olympioniků, mezi nimiž je i Dana Zátopková či Vladimír Kocman.
„Jsme zděšeni tím, jak správa parku bagatelizuje kůrovcovou kalamitu a usychající lesy na Šumavě,” řekl Antonín Procházka, účastník Olympiády v Mexiku 1968.
Jak ale oponují správci NPŠ, boj s kůrovcem je úspěšný. „Kůrovec letos napadl zhruba dvě stě tisíc kubíků dřeva ponechaného z poloviny v bezzásahových územích a z poloviny v oblastech, kde lesnicky zasahujeme,” informoval o průběžných odhadech ředitel Správy NP a CHKO Šumava František Krejčí.
Kůrovcové riziko
„Náš integrovaný systém ochrany lesa se ukázal jako dobrý a funkční, protože až z osmdesáti procent zabránil přeletu kůrovců do lesů druhých zón. Letos napadl kůrovec v bezzásahových územích pouze 0,5 procenta z celkové rozlohy lesů národního parku. Kůrovcové nebezpečí v zásahovém území účinně likvidujeme,” ubezpečil Krejčí.
S tím ovšem nesouhlasí lesničtí a zemědělští odborníci. „Přemnožení kůrovce se postupně a nekontrolovatelně zvětšuje. Jde o důsledek ponechávání zprvu malého počtu napadených stromů, nyní ale navíc značné části polomů po vichřici Kyrill, které byly kůrovcem okamžitě napadeny,” uvedl stanovisko Lesnického odboru České akademie zemědělských věd Petr Zahradník.
„Je již zcela zřejmé, že v Národním parku Šumava vzniká pandemie, která nejenže ohrozí přírodní hodnoty národního parku, ale také lesy okolních vlastníků i v zahraničí. Navíc lze očekávat ohrožení krajinného prostředí a veřejně prospěšných environmentálních funkcí lesa,” dodal Zahradník.
Jak ale správa NPŠ upozorňuje, národní park se od ostatních lesů liší účelem, kterým zde není pěstování stromů, nýbrž ochrana divoké přírody. Kůrovec byl na Šumavě po tisíciletí přirozenou součástí postupných proměn pralesovitých ekosystémů, kde stromy odumíraly a rodily se nové. Suché stromy jsou součástí cyklů postupné obnovy pralesa.
Kácet se podle nich má jen v pásech na okrajích parku, a to kvůli ochraně okolních lesů.
