Spor, který vyvolal jihočeský hejtman kolem kůrovcové kalamity, přinesl podle mého názoru už jednu velice cennou devizu. Ministerstvo životního prostředí víceméně přiznalo, že Šumava, tak jak ji známe, prostě zanikne. A protože zánik nelze nikdy zcela omezit na plánovaný časoprostor, pak si k tomu budeme muset připočítat nějaký ten čtverečný kilometr navíc.
Druhou podstatnou informací je to, že toto rozhodnutí o ponechání části Šumavy svému osudu jaksi vůbec nepočítá s tím, že by se měl v tomto teritoriu a jeho blízkém okolí jakkoliv reprodukovat druh Homo sapiens, který je na rozdíl od druhu Ips typhographus podle zelených věrozvěstů druhem invazním a protipřírodním. Rozvoj národních parků tak představuje pro člověka a jeho životní prostředí paradoxně podobné nebezpečí jako rozvoj těžby hnědého uhlí, ovšem s tím rozdílem, že když se k vám blíží velkolom tak s vámi někdo mluví a nabízí vám různé kompenzace nebo pracovní uplatnění, zatímco, když se k vám blíží národní park, tak jste úředně za škodnou a můžete pouze vymřít anebo migrovat.
Myslím si, že je velice dobré, že hejtman Zimola podobný spor vyvolal a dosáhl minimálně ze strany MŽP pojmenování věci pravým jménem. Je dobré si přiznat, že bylo přijaté řešení, které bude mít konkrétní sociálně ekonomické důsledky pro místí populaci Homo sapiens, a je nesporně důležité se o jeho zájmy pokusit ještě naposled poprat, než zvítězí Ips typhographus podporovaný druhem Homo stupidus, který se vyznačuje především tím, že pochází z Prahy a rád zavítá s flintou na víkend mezi rázovitý šumavský krojovaný lid v rezervacích. A když se ozve citera a zaštká se: Šumavo, Šumavo? nebo něco o Böhmerwaldu a hrdlem teče myslivec nebo jägermeister, pak už štěstí lufťákovo nezná mezí a pochválí se, jak se mu to podařilo celé pro sebe pěkně zachránit.
Strávil jsem podstatnou část svého dětství ochranou přírody Jizerských hor. Musím říci, že už tenkrát, na počátku sedmdesátých let, se mezi námi motali odborníci z Prahy a jiných míst, kteří nám tvrdili, že nás za to, že tu tak usilovně pracujeme, budou možná jednou do našich rodných hor pouštět se slevou. Musím říci, že jsme je tenkrát prostě hnali nebo ignorovali, protože nám to připadalo jako drzost a sprosťárna. Je hezké, že několik lidí z Prahy a jiných lokalit se rozhodlo, že si a Šumavě zařídí divočinu a zcela jistě je to z hlediska teoretického korektní a přijatelné, možná dokonce dobré řešení. Otázkou ale zůstává, co s těmi protivnými místními lidmi, kteří si pořád tak hloupě myslí, že na Šumavu patří také??!? Doufejme, že řešení bude gender a ekologické i korektní a domorodcům zůstane určité hájení alespoň na plácku před pojízdnou prodejnou?
