Petr Martan
Na území Národního parku Šumava od orkánu Kyrill do konce roku 2008 bylo napadeno kůrovcem 526 000 m3 dřeva
Čtenáři sledující dění kolem NPŠ si jistě všimli, že loňský rok se mnoho psalo o kůrovcové problematice, ale poslední údaje byly zveřejněny předčasně (tisková zpráva NPŠ z 30. 10. 2008) a pak už nic. Veřejnost se dodnes nedočkala oficiálního zhodnocení.
Otázka zní: Jak velká byla kůrovcová kalamita na území NP v lesích v majetku státu, v lesích měst a obcí ostatních vlastníků. K vyjádření kalamity na území pod Správou NP slouží jednak číslo 236 543 m3, jako objem zpracovaného dřeva a evidovaných stromů napadených kůrovcem. K tomu se přičítá hmota cca 34 000 m3, kůrovcem napadená a vykázaná na polom za zimního období 2007/2008. To byly de facto lapáky, které posloužily broukům již existujícím, namísto stojících zdravých stromů. Dále se přičítá 7 tisíc kubíků polomů padlých při letních bouřích v zásahových oblastech. Ty byly také napadeny namísto zdravých. Při této příležitosti jistě padaly i stromy v lesích bezzásadových (28%) - a protože se tam polomy nesledují – připočteme odhadem 3 tisíce kubíků dřeva. Kůrovcem napadeného dřeva tedy celkem bylo 280 tisíc m3.
K vyjádření historie kůrovcových škod je potřeba dodat, že Správa NP vykázala za r. 2007 pouze 14 790 m3 dřeva napadeného kůrovcem. Tehdy bylo ponecháno 200 tis. m3 bez zpracování (tj. pouze oficiální číslo, neoficiálně se odhaduje 500 tis. m3) Toto dřevo mělo funkci lapáků (tj. kdyby nebyly, brouk by vyhledal cca 200 tis. kmenů jiných – stojících, zelených). Do historie v souvislosti s výskytem lýkožroutů na území NPŠ tak přičteme uvedené „lapáky” a dojdeme ke konečnému číslu: cca 480 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva.
S číslem 200 tis. m3 dřeva ponechaného bez zpracování však Správa NP přišla až v říjnu loňského roku (do té doby tvrdila, že to bylo jen 140 tisíc). Nepasovalo jim to totiž na mediální klam o výsledku kůrovce 1:1. Mediální klam byl založen na magických číslech, na něž média spolehlivě nalétla a jen se hemžily interviu o tom: jak jste to dokázali, že kůrovec sežral jen 200 tisíc kubíků dřeva (tj. přibližně stejný počet silných dospělých smrků). S tiskovou zprávou si vimperská direkce přispěchala již 30. října, aby toho na Silvestra nebylo o 37 tisíc více.
K tomu na kubík pasovalo číslo 200 tisíc m3 dřeva, z něhož rok předem vylétl brouk a vytvořil kůrovcový základ pro r. 2008. Vše bylo 1:1 a dobře se to rýmovalo. Ředitel Krejčí oslavně řekl: „Když v minulosti někdo nechal dřevo ležet napřesrok záměrně, jako my, tak z toho bylo dvou až čtyřnásobně kůrovcových stromů”. To ano, ale tehdejší hospodáři disponovali s asi tak 10% prostředky na ochranu lesa, které utratila Správa NP. Za desítky milionů veřejných financí do ochrany lesa by tehdejší lesníci měli kůrovce jistě mnohokrát méně.
To však není vše za území NPŠ. V parku jsou ještě další majitelé, kde si kůrovec také vzal své. Správa NP se samozřejmě nezabývala sčítáním a hodnocením kůrovce na celém území NP – to by se nemohla vejít do magického 1:1. Se započtením kašperskohorských městských lesů, Lesů města Volary a ostatních dobrých vlastníků (odhadem), je výše kůrovcem napadené hmoty po orkánu Kyrill do konce r. 2008: 526 tisíc m3 dřeva na celém území NPŠ.
O autorovi: Petr Martan poradce v lesnictví
